Ta ženská mi fakt pije krev. Vůbec se nedivím, že je ve 34 letech pořád svobodná a napakovaná u rodičů, takovou ženskou by snad nechtěl nikdo! Takže páteční dopo prospala, pak šla za Alešem (jejím bráchou) do práce na oběd, my s Áďou byli mezitím venku na procházce, bylo fakt nádherně. Dojdeme domů a kdo není vyvalenej v jídelně, nečumí na nějaký film, nenalívá se kolou a necpe se u toho gumovýma medvídkama..Takhle tady čuměla, až do té doby než přišel Aleš (díky bohu to bylo už v 5, i když sliboval že dorazí ve 4). Jo, ještě bych málem zapomněla, že jsem spícího Áďu dala na balkón a jen jsem si odskočila pro něco vedle a neviděla jsem na ně, tak v tom kočárku začla hrabat a samozřejmě ho vzbudila. Večer naštěstí zalezla a měli jsme s Alešem docela pohodovej večer. V so vyrazili o půl dvanácté na výlet do Namuru a vrátili se asi v 7, že by jí přišlo třeba blbé, že byla s Alešem celý den a tudíž by zas mohla zalézt, tak to ne. Prudila tady tak dlouho, až jsem si šla lehnout já. O večer s nechtěnou návštěvou fakt nestojím. Navíc se opět ukázalo, jak je oseklá, ne, že by Alešovi řekla, že má chuť na něco sladkého (poté co spráskala pytlík slaných krekrů), ale na férovku si šla do naší skříňky a něco si tam drze vzala.V ne vyrazili na výlet do Knokke už docela brzo, šli před tím na mši, takže tak nějak po půl deváté byli pryč. Vrátili se až v osm. Uspávala jsem v té době už skoro hoďku a půl Áďu, který začíná zkoušet - nebudu usínat v postýlce, ale pěkně u maminky v náručí. Aleš se na něj ještě stačil mrknout, Áďa zabral a já se šla sprchovat s tím, že super, konečně usnul, oni se mezitím navečeří a pak snad zas vypadne do pokoje a bude klid. Jakej byl můj šok, když jsem vyšla z koupelny a vidím do ložnice otevřený dveře. Chvíli jsem si myslela, že tam je Aleš, ale dítě nebrečelo celou dobu (slyším to v bytě dobře, i když jsou dveře zavřené), jakej byl můj šok, když u postýlky skorošvagrová a tahala malého. Ještě docela klidně, ale vztekle jsem jí s plnýma rukama věcí řekla, ať ho laskavě položí. To bylo fakt moc. Nejen že neplakal, budila ho, ale má tu drzost nám vlézt do ložnice jako by se nechumelilo. Příště už by asi ležela uprostřed postele nebo já nevím co! Fakt se v mě vařila krev. Nechápu, že jí Aleš něco neřek. Takže jsem si celá vzteklá lehla, malému jsem dala naštěstí dudlík a hned zas spal. Spát jsem samozřejmě nemohla a měla sem za chvíli žízeň, tudíž jsem si šla pro svůj uvařený čaj a šťávu na noc a řekla Alešovi, že to je vážně naposled, co jí jsem zval, že nechápu, kde bere tu drzost. Překvapivě ani nic nenamítal a možná i řekl, že už jsem nepřijede.
Juchuu.Kolem půloci jsem malého krmila, tak jsem Alešovi řekla, že jí tady nechci a ať si najde nějaký program, obzvlášť když je pořád tak hezky. Že nevidím důvod, proč by tady měla očumovat. A on, že jo, že půjde zítra (dnes) někam do města. V út se chystá údajně do Antverp a ve st taky někam. Dneska sice odešla spolu s Alešem, ale hned se zas vrátila, nechápu, kam mohla dojít, tak maximálně s ním k metru. A teď vyčumuje v pokoji. Což mi vadí taky, že ji nevidím je jedna věc, ale pořád tady je. Jo a zítra a ve st chce někam jet, asi jen z toho důvodu, že má Aleš nějaký jednání mimo, tudíž nebude moct jít s Alešem na obě
d.Tudíž resume: Už aby byl pátek! Jo a kdyby někdo čekal, že s něčím třeba pomůže, tak není schopná po sobě uklidit ani skleničku, natož třeba utřít stůl.