Po delší době info o Heli - diskuze

Tak včera formálne dokončila 22. měsíc života a začla 23.(a její babička na jeden zátah s ní 50.tiny). Během tohoto týdne sama od sebe odmítla flašku s mlékem. Doted jsme byly ostudy a každé ráno, občas i během dne vyžadovala svoji flašku, z hrnku mléko nechtěla. Zničehonic a mám o starost s odnaučováním méně Pokrok další je, že má snahu smrkat do kapesníku, má slouboulinkou rýmu a já to zkusila poprvé jen tak, zda pochopí, co chci. Nebylo to dokonalé, časem to vypilujem, hlavní je snaha, úmysl pochopila. Už nějaký týden pokračuju v \"tvrdé\" výchově a odmítám dělat \"krmičku\"-tedy pokud ot není extrémně špatně omyvatelné ze zdi. A taktéž vypilovává svůj styl, přičemž k mé úlevě spustí křik, když i tatka projeví snahu jí s jídlem pomoci. Nedostatkem je odmítavý postoj ke správnému držení lžíce, tvrdošíjně trvá na svém hodně \"lopatistickém\" stylu.... Až nyní jsme do důsledků pochopila Nadin povzdech nad \"jiná dimenze úsloví Z podlahy se dá i jíst U nás i ze zdí. Na druhou stranu, co nestihnu zamést po krmení, vyluxují kočky... Co se jídla týče, není to vybíravý typ, spíše \"popelnice\"-na co přijde, to je ochotná sníst. A od té doby, co jí jemně packou vytrestal kocour, když mu šáhla v nestřežené chvíli do granulí, ví, že tam nesmí. Máme výchovného kočičáka Klidně zblajzne misku nakrájené papriky a jde si pro nášup kokosových pracen, zapije to hrnkem mléka a za hodku s tátou spucuje půlku rohlíku se sýrem nebo anglickou. A problém žádný nemá, v trávení pouze sem tam trpí na větry, tedy pořádné, v zájmu jejího milostného života v pozdějším věku doufám, že se to časem upraví do přiměřených dimenzí, přece jen si chci užít vnoučata, než umřu... Největším oříškem pro všechny bude a od léta přetrvává téma nočník. Dosavadní model jsem vyměnila za oblíbený a uvidíme časem. Dětskou redukci si na toaletu zvládá nandat sama, ale kýženou odměnu pro maminku odmítá vyprodukovat S mluvením se začíná jevit čím dál tím více pro mě, z toho brebentění mi už párkrát naběhl pořádný bolehlav. K mému úžasu sem tam zvládne víceslovné spojení typu \"tatí, de mi houpy\" Mama de ham\" \"čiči de pá\" \"De je mí?\"(Kde je míč) a pod. Já to čekala až tak za půl roku, takové rozkecání. A rozlišuje babičky(máme hodně babíček, výhoda rozvedených rodičů s novými partnery). Tchyně(babi kyjovská) je bába, moje mamka je bábí (a říká to s takovým úsměvem), moje bábina je bába ham(zásobuje ji vždycky), moje kmotra je bábí houpy(u ní doma je houpačka) a moje \"macecha\" ve Lhotě je babí haf(mají doma psa). A děda kyjovský \"dede\"(tchán), toho bojí, dokud si ji nezíská nějakou dobrotou, děda syrovínský je \"dede táta\", ože je fousatý stejně jako tatka, no a můj otec je \"dede haf\". Z hřiště sama ví, kudy má vést z vycházky rodiče, vidí čičí a je v sedmém nebi, nebojí se haf, pavouků, letí za každým \"mimí\", nemáme doted žádnou \"uspávací hračku\", vydrží i tři hodinky si hrát sama v děcáku místo poledního spaní, umí po sobě uklidit, jako vytřít mopem, pomocí smetáku zvládá ovládat vypínače světel na zdi, ví že \"pálí\" a \"blé\" (káva) nesmí šahat, a snaží se pomáhat se zametáním i vysáváním. Na \"pozor\" a \"auto\" zastavuje v momentě na fleku, zapamatovala si, že vztekací záchvat je jí na nic(skoro vymizely, oproti cca půlroku zpátky). Slovo Hodonín už v ní vyvolává asociace \"auto a kluci\", v momentě si sama donese bundu a boty a tahá směr auto, ví že u tety Martiny je suprácky S dětma na hřišti se snaží hrát, a úžasně se u toho řehůzňá. Sama si vybírá program na telce, pokud jí skončí díl něčeho, dojde a volá \"néni, néni\", signál, abych nechala vaření nebo úklidu a šla zapnout následující díl. A abych jen nechválila, dopilováváme barvy, tvary, trpělivost, žárlí na mamku, pokud se k ní jen trochu má tatka, byt i pohlazením po ruce. Nezvládá neuvěřitelný šplhací pud bez pudu sebezáchovy a strachu z výšek(po kom to jen má, rodiče se oba bojí výšek), v autě je hodná a skorem vždycky usne. I když si už umí otevřít dveře od děcáku, správně ví, že se nevylízá, dokud je neotevře mamka. No a to snad stačilo, no ne???