Nevím, jestli to dát do Tchyní nebo Péče o dítě..tak sem. 4.5.budou malé tři měsíce. Chtěli jsme s Jirkou jít na hřiště na čarodějnice s tím, že tam máme hodně kamarádů, a pak že budem spát u jeho rodičů, malou s sebou s tím, že odstříkám mlíčko a vezmu s sebou, kdybych si chtěla dát skleničku (kelímek) vína, a abych ji nemusela vytahovat z kočárku. Mysleli jsme jít tam tak na sedmou, kolem jedenácté dvanácté návrat, nelli po deváté usíná. Jasně, byla by celou dobu v kočárku, případně u mě v náručí v dece..jako takhle, já na ty čáry jít nepotřebuju,klidně si na zahradě u našich opečem buřty, ale jde o princip. \"Tchyně\", když to slyšela, se mohla zbláznit, že nejsem normální, tahat takhle malé dítě po nocích venku atd atd..ona je trošku konzervativní, ani nechce hlídat s tím, že když jsme si pořídili dítě, máme se starat sami (já od ní malou ale hlídat nechci, nabídsla jsem jí jen, že jí tam malou klidně občas nechám, až nebudu kojit, aby se prošla s kočárkem, půjde do důchodu, bude věčně sama doma..tak aby se zabavila, myslela jsem to kvůli ní - tchyni), věčně mi dává staré oblečení po Jirkovi ( ), odsuzuje, že s sebou malou bereme občas na nákupy, výlety, že chceme jet v květnu do Mimoně na sraz..to jsem vážně tak neschopná a nezodpovědná matka, když chci mít svoje dítě co nejvíc u sebe, a zároveň se nehodlám uvázat doma s tím, že dokud nevyroste, nikam se už nepodívám, nikam nezajdu? Já malou miluju a neudělala bych nic, co by jí mělo jakkoliv ublížit, je pro mě na prvním místě, ale..pokud to mně ani malé nedělá problém, proč by nemohla \"dělat\" to, co děláme my dva, prostě normálně s námi žít tak, jak jsme žili doteď(samozřejmě, v uvozovkách, stejné jako dřív to už nebude nikdy)? Přece nebudeme věčně lhát, že jsme doma a potají někam jezdit? já bych si i svou prosadila, ale po tom, co mi skoro vynadala, sama pochybuju, jestli vůbec dělám dobře, že chci malou takhle vozit s sebou..neříkám denně, ale jednou dvakrát do měsíce prostě někam vyrazíme..(pochopitelně, ne po hospodách apod.) Co si o tom myslíte?