Porod - nové diskuze

Jiříček - 15.8.2010 v 1:06

Ahojky holky, tak i já Vám popíšu, jak probíhalo narození našeho úžasného chlapečka Jiříčka a nebyla bych to já, kdyby jsem si zase neužila své. Tak začneme kontrolou v pátek 13.8., ten den jsme měli plánované vyvolání. Po příchodu do ambulance se mě ujala mladá paní doktorka, která koukla do papírů a řekla, že mě ještě vyšetří. Hned mi řekla, že nález je vysoce pokročilý - otevřená na 3 cm, hlavička tlačí tak, že mi prej praskne brzo voda, CS 10... a že musím rodit už každý den, jinak by to prej bylo nenormální. Už jsem byla celkem naštvaná za celé ty problémy v posledních týdnech tak jsem řekla, že nenormální je, že mi říkaj jak budu rodit už od začátku 36tt a že teď jsem skoro 42tt a furt nic. Tak mi doktorka udělala hamiltona cca 5 min byl to mazec a řekla, že o víkendu to přijde. No tak jsem se zasmála a belhala se domů. Manžel byl vyděšenej se mnou a oba jsme se báli, aby se něco už nezanedbalo a večer jsme šli na procházku a já cca 20 min poklusem vedle manžela běhala :-D V sobotu ve 4 ráno mě začalo tvrdnout břicho a trochu to bolelo, bolesti trvaly do 14 a tak jsem řekla, že to není normální, že dojedeme do porodnice. Tak mě připojili na monitor a najednou ani prd - tvrdnutí nikde, připadala jsem si jako blbka, která si z nich dělá srandu. Paní doktorka mě vyšetřila, řekla , že nález je stejný jako v pátek a dala mi prášek s tím ať se vyspím a odpočinu. Vrrrrr - no byla jsem naštvaná až sem brečela. Po prášku jsem menželovi usnula skoro za chůze k našemu bytu. Spala jsem si až do 22:32 co mi začaly kontrakce, ale žádný med holky , sice první interval byl 16 min, za to kontakce trvala min. 1:30 což byl nářez. Intervaly se zkracovaly ukrutně rychle, manžel napustil vanu a když sem vylezla bylo 23:30 a stahy po 2 min. okamžitě jsme vyrazili jako blázni a já nestíhala dýchat,protože interval 2 min a kontrakce přes minutu bylo k nevydržení. Doktorka mě vyšetřila a řekla, že jsem otevřená na 7 cm a že jdeme na sál po natočení krátkého monitoru. Manžel tomu málem ani neveřil, že jsme se toho dne dožili po 42 týdnech Než jsem přešla chodbu cca 30m a vzala si pyžamo, už mě vyšetřovala porodní asistentka a řekla, že jsem už plně otevřená a jdeme pustit vodu a manžel najednou pronesl - já ji pustím a tak jsem na něj koukla co to mele a už mazal k umyvadlu, tak jsem se místo dýchání jako pejsek začala smát i s por. asistentkou. Manžel to pak pochopil vrátil se a řekl - já sem ale debil hihihi a začal závěr. Jo a na sál jsme přišli v 00:44 ( dle záznamu kamery ). Asistentka pustila tu správnou vodu - naštěstí byla úplně čirá a bylo jí neskutečně hodně. Hned jsem musela tlačit. Tlačila jsem jako o život, manžel se klepal jako ratlík v průvanu no a po chvíli jsem viděla mimíska jak mu stříhají sňůru a dali mi ho na bříško, byl to nádherný pocit a malej byl tak nádhernej. Jak jsem přenášela moc jsem se bála, že bude Jiřík velkej a když jsem ho uviděla tak jsem si řekla, jak malinkatej je, načež mě zchladila setřiška větou : jakýho krásnýho macíčka máte. Při vážení se ukázelo 4040g a pak 52cm.Všechno proběhlo nádherně. Paní doktorka mě zkontrolovala a řekla, že nemám ani nástřih a ani natržení takže se šít nebude a obdivně mě chválila, jak jsme to zvládli i vzhledem k velikosti Jiříčka.Malej se na sále přisál a cucal skoro půl hodiny. Po dvou hodinách na sále nám lásku odnesli a mě dovezli večeři - džus, rohlíky, chlebík, šunku, sýry atd. no luxus. Tak jsem se najedla zasmála s porodní asistentkou a byla jsem naprosto v pohodě. Celej porod od začátku kontrakcí trval 2,5 hodiny, i když byl krátkej tak o to intenzivnější. A i když to člověka někdy bolí - jako když jsem při tlačení pronesla já už nemůžu a hlavou mi proběhlo - Jak nemůžeš ty trubko , ty musíš tlačit a hotovo, tak jsem tlačila. Tím chci říct, že i když se někdo porodu bojí tak není proč, protože když potom má mimíska u sebe, je úplně jedno jestli porod trval 2 hodiny, 10 hodin, byl nástřih nebo ne atd. Držte se holky, přejeme hodně štěstí a dobré porody noooo a zdravá miminka přeci

tohle mě hodně pobavilo

http://www.youtube.com/watch?v=2-iFI3PfDgY

termín

Ahojky, tak já mám termín 30.8. a jsem sama zvědavá kdy se tomu našemu drobečkovy bude chtít ven.

Termin

Tak už se mi to blíží, mám termín 28.8., už abych to měla za sebou.

20.10

Tak já mám termín 20.10.2010 takže hezky ,ale nejsem si jistá zda výjde.

Stehy

Ahoj holky, tak se k vam po tydnu hlasim, 6.8. se nam narodil Adamek. V porodnici jsem slysela, ze stehy po nastrihnuti jsou sice vstrebatelne, ale ne vzdy, a dokonce ze si je zensky nechavaji vytahovat uz brzy po navratu domu (porodni asistentkou), aby s tim nemely problemy. Slysel jste o tom nekdo? Jak jste to mely nebo mate vy? Ja se jeste neodvazila se ani podivat

Dotaz - partner u císaře

Ahoj holky,nevím, kam s tím jinam, tak to dávám sem. Mám dotaz - mám indikovaného císaře a chtěla se zeptat těch, co už ho mají za sebou - může být manžel přítomen přímo u mně u toho císaře, nebo na operační sál nesmí? A co mimi, dostaly jste ho rovnou do ruky, nebo se to tak u císaře nepraktikuje?Díky za odpovědi, jsem z toho docela nervózní. :-(

Tomášek 14.7.2010

Tak jsem se konečně dostala k tomu, že zkusím popsat svůj průběh porodu. V pondělí 12.7.jsem byla opět na kontrole, kde mi oznámili, že pokud se to do zítřka nerozjede (13.7.), tak si půjdu lehnout do nemocnice, kde mi 14.7.udělají zátěžový test a pokud ani to nepomůže, tak 15.7.by začali vyvolávat. Termín jsem měla 5.7. Udělali mi opět Hamiltona a jela domů. Celej den jsem probrečela, protože jsem do nemocnice nechtěla. Ráno mě manžel odvezl na příjem, kde opět proběhlo slzavé údolí, udělali mi zase Hamiltona (už po 3, utz a šla jsem na pokoj čekat na ten zítřejší zátěžový test. Po tom Hamiltonovi mě začalo malinko pobolívat v podbříšku (jako když začíná menstruace), ale jinak nic. Ve středu 14.7.mě v jednu ráno probudila už silnější bolest, která ustupovala a zase přicházela, ale nebylo to pravidelné, akorát jsem pořád lítala na malou. Tak jsem to vydržela do půl třetí a pořád jsem přemýšlela, jestli je to už ono nebo ne, jestli mám zajít za sestrou, aby si nemyslely, že plaším atd. Nakonec jsem tam zašla, ta mi řekla, ať si sbalím tašku a dám ji ke dveřím a sebou si vezmu jenom mobil a ručník a šla se mnou do 4.patro na porodní sály, kde mě předala a popřála hodně štěstí. Tam mě napíchli na monitor a já se jich pořád ptala, jestli je to už ono a nemohla jsem tomu uvěřit, že už začínám rodit. Byla jsem otevřená na 3 cm, vzali mě na pokoj, dali klystýr a řekli, ať jdu tak na půl hoďky do sprchy se nahřát. Zavolala jsem manželovi, aby dorazil a od půl pátý to začalo. Kontrakce začaly stupňovat, ale pořád jsem si říkala, že jestli ta bolest bude taková, tak to není tak hrozný. Praskli mi plodovku a bolesti se začaly stupňovat. Chodili mě kontrolovat a pořád říkali, že za hoďku zase přijdou, tak to pokračovalo až do 13h, kdy jsem je už prosila o císařský řez, protože ty kontrakce byly pro mě šílený, navíc mě to nutilo tlačit, což jsem ještě nemohla. Ve 13h., přišla sestra a doktor a že už můžu začít tlačit, tak to trvalo asi hodinku, pořád říkali, že už vidí vlásky a já už prostě neměla síly ani na to tlačení. Ve 13:50 přišel jiný doktor, nastřihli mě a za 2 minutky byl malej na světě, když ho vážili, tak stihl počůrat porodní asistentku Pak mě zašívali, musím přiznat, že něco mě hodně bolelo, protože to nešlo umrtvit. A samozřejmě jsem na sále před všema prohlašovala, že druhý dítě už nee Celé těhotenství bylo v pohodě, žádné potíže, žádné nevolnosti, ale porod jsem se vybrala se vší parádou. Rodila jsem ve FN Plzeň-lochotín, porodní tým byl špičkovej, moc mi všichni pomáhali, ale oddělení šestinedělí už tak slavný nebylo. Tahle klinika je prostě výrobna dětí.

Davídek 29.7.2010

Byl čtvrtek ráno kolem 6, když jsem se vzbudila s divným pocitem. Na záchodě jsem zjistila, že ze mě odkapává cosi slabě růžového, jinak mi nic jiného nebylo. Vedla v pokojíku spali dva raubíři a manžel se měl vrátit po noční v půl 7.Volal jsem kamarádce, která je ženská zdravotní sestra, ta mi řekla že mám chvilku počkat a když se stále nebude nic dít, zkusit zavolat v 8:00 svého gynekologa a domluvit se. Tak jsem čekala a stále jen kapalo. Vstali ti dva, dorazil manžel a já v 8 volala. Mudr. řekl, ať se vydám do nemocnice, že mě zkouknou a řeknou. Takže snídaně a odvézt raubíře do vedlejší vsi tetě na hlídání. V 9:30jsme vyrazili do porodnice a v 10 jsme byli na místě. Kontrakce žádné, prostě pohoda. Vzali mě na příjem, že mi natočí monitor a vyšetří a manžel zatím čekal v čekárně. Monitor celkem v klidu, nic nenasvědčovalo tomu, že za chvíli bude po všem. Pak ovšem přišla doktorka a když sáhla dovnitř řekla že jsem na 6 prstů a jdem sepisovat papíry a klystýr, že to snad stihneme. Dopsali jsme veškeré papíry ohledně příjmu a v 10:50 mi sestra řekla, že jdem na klystýr a ať volám manžela, že za půl hodiny má přijít.Ještě mám v mobilu čas volání 11:01. Po klystýru začali být bolesti silnější a když mě po půl hodině vedli do sprchy, ještě se to dalo. za pět minut bylo hůř a když mě 11:30 položily na sál akorát přišel manžel. Natočit monitor už nestihly, Martin mi dal hlavu na prsa a v 11:46 byl Davídek venku. Takže nějakých 15 minut bolestí se dalo přežít a zvládnout. Nebudu nikomu lhát, že to nebolí, bolí, ale jen chvilinku a za chvilinku na tu bolest zapomenete. Nám umyli 4200 g těžký a 53 cm dlouhý poklad a řvoucího nám ho přinesli zpátky a my se z na něj užasle koukali.Je to náš miláček-už třetí.Holky nebojte zvládají to ženský všude na světě, tak to zvládnete i vy, které to teprve čeká. Držte se

termin

ahoj holky ja mam termin 7.10. ja podle UT tak podle MS. Tak uvidime

Termín

Ahojky jsem nová termín mám 14.9. tak jsem zvedava co a jak :-)

Adam 26.7.2010

TAk se pokusím stručně shrnout můj druhý porod. Jen mimochodem u prvního jsem porodila o 14 dnů před termínem, praskla mi voda a pak jsem v porodnici na sále strávila dlouhých asi 10 hodin dost drsných bolestí, tak jsem tak nějak očekávala, že i druhý porod bude spíš před termínem než po. No nestalo se a místo toho jsem týden přenášela. Taky jsem očekávala, že bude o něco kratší než první, ale že to bude taková rychlovka to mě nenapadlo ani ve snu. V to pondělí jsem ráno nechala Honzíka na hlídání u mojí mamky a jela s Michalem na kontrolu do porodnice. Tam mi doktorka opět potvrdila, že jsem připravená začít rodit (to mi tvrdila asi už třetí týden...) a opět už poněkolikáté se ve mě poštrachala . Závěr byl ten, že pokud do pátka neporodím jdu na vyvolání. Od toho vyšetření mě pobolívalo břicho, nic dramatického, jeli jsme ještě nakoupit a pak k mamce na oběd, Michal pak jel do práce a já uspala Honzu a začala zavařovat okurky.... chtěla jsem jich pár udělat páč domácí mám ráda, ale teta mi jich přivezla asi 20 kilo. Takže mi mamka pomáhala. No během čištění okurek mě stále bolelo břicho, ale nic moc. Okolo poledne mi připadalo, že ty stahy přicházejí každou čtvrthodinu, ale bolest nic moc, asi jako při MS. Pak se to nějak začalo zkracovat a když byly stahy po 3 minutách začalo mi to být divný. Čekala jsem, že touto dobou bych měla mít ty bolesti fakt silné a ono nic moc.... trochu se to začalo zhoršovat tak jsem radši zavolala Michala. Vyzvedl mě ve 4. Jeli jsme ještě k nám domů, dobalila jsem tašku a dala si sprchu, jestli se to třeba neuklidní. Neuklidnilo, stále po 3 minutách, ale bolest se dala zvládat. Jeli jsme přes ještěd směr Liberec. Zatáčky teda nic moc, v centru dopravní zácpa. Do porodnice jsme dorazili před pátou. Sestra mě vyšetřila s tím, že nález 3 - 4 cm. No říkala jsem si, že teda nic moc a že si zas na sále pobudem. Natočila ctg, potom mě vyšetřil doktor s tím, že jsem na 5 cm. Paráda, to šlo skoro samo... Pak jsme vyjeli výtahem do patra na sál, kde jsem ještě chvilku čekala než znovu povlečou postel a tak, lehla jsem si, vyšetřili mě a 8 cm! Bolest stále nebyla tak strašná jako u prvního porodu. Pak to byl fofr. Píchli mi vodu, což se mi teda moc nelíbilo, pak jsem se šla vyčurat, vrátila jsem se, lehla jsem si a už mi PA říkala, že můžu trochu přitlačit... no tak jsem začala tlačit, asi třikrát jsem zatlačila, přitom se ona ve mě hrabala, to dost bolelo, no a najednou vidím že Adam je venku.... Položili mi ho na břicho, bylo přesně 18 hodin. S Michalem jsme byli oba v šoku jak to bylo rychlý. Ty kontrakce vůbec nebyly tak bolestivý jak u prvního porodu, snad jen pár posledních jo. Tlačení bylo o trochu horší, ale celkově to byl moc krásnej a rychlej porod. Ani mě nenastřihli takže jsem mohla sedět už druhý den. No prostě paráda. Přeju všem tak krásný porod. Mimochodem, mamce jsem nechala na krku Honzíka i kvanta okurek , které zavařovala až do půlnoci a myslím, že kdykoliv odteď uvidím zavařené okurky, vybaví se mi můj druhý porod...