Jiříček - 15.8.2010 v 1:06 - diskuze

Ahojky holky, tak i já Vám popíšu, jak probíhalo narození našeho úžasného chlapečka Jiříčka a nebyla bych to já, kdyby jsem si zase neužila své. Tak začneme kontrolou v pátek 13.8., ten den jsme měli plánované vyvolání. Po příchodu do ambulance se mě ujala mladá paní doktorka, která koukla do papírů a řekla, že mě ještě vyšetří. Hned mi řekla, že nález je vysoce pokročilý - otevřená na 3 cm, hlavička tlačí tak, že mi prej praskne brzo voda, CS 10... a že musím rodit už každý den, jinak by to prej bylo nenormální. Už jsem byla celkem naštvaná za celé ty problémy v posledních týdnech tak jsem řekla, že nenormální je, že mi říkaj jak budu rodit už od začátku 36tt a že teď jsem skoro 42tt a furt nic. Tak mi doktorka udělala hamiltona cca 5 min byl to mazec a řekla, že o víkendu to přijde. No tak jsem se zasmála a belhala se domů. Manžel byl vyděšenej se mnou a oba jsme se báli, aby se něco už nezanedbalo a večer jsme šli na procházku a já cca 20 min poklusem vedle manžela běhala :-D V sobotu ve 4 ráno mě začalo tvrdnout břicho a trochu to bolelo, bolesti trvaly do 14 a tak jsem řekla, že to není normální, že dojedeme do porodnice. Tak mě připojili na monitor a najednou ani prd - tvrdnutí nikde, připadala jsem si jako blbka, která si z nich dělá srandu. Paní doktorka mě vyšetřila, řekla , že nález je stejný jako v pátek a dala mi prášek s tím ať se vyspím a odpočinu. Vrrrrr - no byla jsem naštvaná až sem brečela. Po prášku jsem menželovi usnula skoro za chůze k našemu bytu. Spala jsem si až do 22:32 co mi začaly kontrakce, ale žádný med holky , sice první interval byl 16 min, za to kontakce trvala min. 1:30 což byl nářez. Intervaly se zkracovaly ukrutně rychle, manžel napustil vanu a když sem vylezla bylo 23:30 a stahy po 2 min. okamžitě jsme vyrazili jako blázni a já nestíhala dýchat,protože interval 2 min a kontrakce přes minutu bylo k nevydržení. Doktorka mě vyšetřila a řekla, že jsem otevřená na 7 cm a že jdeme na sál po natočení krátkého monitoru. Manžel tomu málem ani neveřil, že jsme se toho dne dožili po 42 týdnech Než jsem přešla chodbu cca 30m a vzala si pyžamo, už mě vyšetřovala porodní asistentka a řekla, že jsem už plně otevřená a jdeme pustit vodu a manžel najednou pronesl - já ji pustím a tak jsem na něj koukla co to mele a už mazal k umyvadlu, tak jsem se místo dýchání jako pejsek začala smát i s por. asistentkou. Manžel to pak pochopil vrátil se a řekl - já sem ale debil hihihi a začal závěr. Jo a na sál jsme přišli v 00:44 ( dle záznamu kamery ). Asistentka pustila tu správnou vodu - naštěstí byla úplně čirá a bylo jí neskutečně hodně. Hned jsem musela tlačit. Tlačila jsem jako o život, manžel se klepal jako ratlík v průvanu no a po chvíli jsem viděla mimíska jak mu stříhají sňůru a dali mi ho na bříško, byl to nádherný pocit a malej byl tak nádhernej. Jak jsem přenášela moc jsem se bála, že bude Jiřík velkej a když jsem ho uviděla tak jsem si řekla, jak malinkatej je, načež mě zchladila setřiška větou : jakýho krásnýho macíčka máte. Při vážení se ukázelo 4040g a pak 52cm.Všechno proběhlo nádherně. Paní doktorka mě zkontrolovala a řekla, že nemám ani nástřih a ani natržení takže se šít nebude a obdivně mě chválila, jak jsme to zvládli i vzhledem k velikosti Jiříčka.Malej se na sále přisál a cucal skoro půl hodiny. Po dvou hodinách na sále nám lásku odnesli a mě dovezli večeři - džus, rohlíky, chlebík, šunku, sýry atd. no luxus. Tak jsem se najedla zasmála s porodní asistentkou a byla jsem naprosto v pohodě. Celej porod od začátku kontrakcí trval 2,5 hodiny, i když byl krátkej tak o to intenzivnější. A i když to člověka někdy bolí - jako když jsem při tlačení pronesla já už nemůžu a hlavou mi proběhlo - Jak nemůžeš ty trubko , ty musíš tlačit a hotovo, tak jsem tlačila. Tím chci říct, že i když se někdo porodu bojí tak není proč, protože když potom má mimíska u sebe, je úplně jedno jestli porod trval 2 hodiny, 10 hodin, byl nástřih nebo ne atd. Držte se holky, přejeme hodně štěstí a dobré porody noooo a zdravá miminka přeci