Porod - nové diskuze

Ahojky

Tak jsme se tu zase sešly:o) Doufám, že vám je všem dobře, hormony neblázní a užíváte si spokojené mimiška. Já mám tak strašně hodného chlapečka, že na něj skoro zapomínám, krásně se sám budí co dvě tři hoďky na kojení a před chvilkou si béknul, že chce maminku. Jak jsem ho pohuštala, okamžitě usnul. Je zlatý. S jednou věcí mám ale malý problém. Jak dám nohy k tělu a zmáčknu si bříško, tak mi probleskne, co to dělám, že mačkám mimčo... Normálně ještě nejsem sžitá s tím, že už ve mně bobánek není. Trošku se mi stýská po pocitu, kdy jsem mu drbkala přes břicho zádíčka. Měli jste to taky tak některá?

Patriček, 28.8 2011, 3810g, 52cm

Takze uz sem si udelala chvilku i ja, pac dokrmujem, tak to byla hruza vychytat vsechno! Tak nakonec mi to vyslo na datum ktery sem chtela, ikdyz sme se mely narodit 23...:) no a ted k porodu, konecne se v sobotu ochladilo a me v nedeli o pul 2 rano praskla voda. Vzbudila sem manzela, a valily sme do nemocnice :) tam mi natocili monitor s tim, ze se nic nedeje, ze me nechaj 48 hodin na porodnim a pokud do ty doby neporodim, tak se mnou budou teprav neco delat a jako bonus sem dostala antibiotika. Od ty doby sem mela snad po 5 minutach posliky, az do pul 2 odpoledne. Uz se to nedalo, byla sem unavena, nic se furt nedelo, tak ze mi pichnou neco na spani, abych na porod nebyla unavena. No a ejhle, mezitim sem dostala jeste jedny antibiotika a ja misto abych usla, tak sem porodila :) sotva sem dolezla na kozu :) zadnej klistyr nic se nestihlo, jen sem mela kontrakce strasne dlouho po sobe a malej se sekl hlavickou, tak sem dostala nakou kapacku ci co to bylo, 2x sem zatlacila a zlaticko bylo na svete :) jen vaze sem nemohla uverit a doktor koukal kde sem ho mela schovanyho :D jen za dva dny po porodu sem musela znovu na sal, pac me blbe vycistili, tak sem to obrecela, ale nastesti sme oba v poradku :)

achjo

Tak dneska 16. den po porodu a kojeni mizerny...a to sem se modlila, abych hlavne kojila a prd, musime dokrmovat :/

Doma

Dnes jsem se vrátila po 4 dnech z nemocnice, kde jsem byla na kapačkách a antibiotikách. Bez mé malé několikadenní princezny Celou dobu naštěstí byla s mým nejúžasnějším chlapem, který jí co pár hodin krmil injekční stříkačkou mým odstříkaným mlíkem. A dostala jsem antibiotika v práškách. Holky, já se tak bojím. Přečetla jsem si příbalový leták a .... samozřejmě, že se to nedoporučuje vůbec užívat jsem z toho vedle. Ach jo. JE to dalacin 300mg. Nemá s tím někdo zkušenost???

Pavlik 29.8.2011 3400 g 50 cm od Maca 78

Ahoj holky, dnes jsem se teprve pořádně dostala k PC a vložila i fotečky malého. Můj porod nebyl zrovna ukázkový, malej měl špatnou polohu a hlavičku neměl sestouplou, 27.8. mě praskla před půlnocí voda, přítel mě odvezl do porodky s tím, že jsem zavřená a poloha na nic, že mě nechají 4h prospat a nejspíš cícař, ráno se rozhodlo, že se zkusí vyvolávačka,první nic,druhá též, jen bolesti a já zavřená, další noc na prospání, což už kvůli bolestem nešlo a ráno prý císař, jenže jiná směna lékařů a zase, že to zkusíme, tak zase 2 provokačky, otevřená na 5 prstů, sál, bolesti, malej ven nechtěl, co půl hodku chodila por. asistentka a říkala zkuste 20 min a pokud to nepůjde,tak císař, takhle se to opakovalo asi 3 h, to už i přítel šel udělat rozruch, jak mě můžou tahle trápit a něco mě chodit slibovat a pak nutit tlačit přírodní cestou, půl hodky než se malej narodil, jsem omdlela, pamatuji si jen kyslík, jak mě sestry skáčou po břiše, vyplašeně volají primáře, shánějí volný sál,malej neměl ozvy,kleště a v tom jsem se nějak zabejčila, přítel mě držel hlavu,nohy a já tlačila jak o život.Malej nedýchal, hned ho odnesli pod kyslík ... . Naštěstí vše dopadlo dobře, v porodce jsme byli 9 dní, moc na to ráda asi nevzpomenu, ale ten můj uzlíček štěstí stojí za to a hlavně je v pořádku.

Malý Péťa 2940g a 50cm.

V neděli 4.9. jsem měla neustálé pobolívání podbřišku jako před měsíčky. Věděla jsem, že to v nejbližších dnech příjde a budeme mít malého u sebe. po úklidu dvoudenním po stupačkách jsem byla celkem hotová, už mě to nebavilo a přála jsem si, a´t už máme s manželem chvilku na vydechnutí a jsme sami pro sebe. Naordinovali jsme si krásný večer s romantikou a pr mě to bylo jako proběhnutí přes cílovou pásku - teď už jsem stihla vše, co jsem stihnout za těhu chtěla, až tedy na ty hřiby a mohli jsme rodit. Spinkat jsme šli kolem jedné a kolem půl čttvrté mě probudila bolest. Myslela jsem, že to jsou poslíčci, ale nechtěla jsem něco zaspat, tak jsem počítala. Pak za 2 minuty další slabší poslík, za další 4 min další, pak za další 2 min silný na prodýchání... Poprvé za celé těhu jsem tedy vzbudila manžela, že do práce ho nepustím, protože se takhle nemůžu o malého postarat. Leželi jsme spolu chvilku a počítali jedna ze čtyř kontrakcí na prodýchání, zbytek úplná pohoda. Ovšem pořád po dvou, čtyřech minutách. šly jsme do vany jestli se to rozjede, či přejde, musela jsem se také oholit a tak. Nepřešlo jen intervaly byly pak po 6 minutách.Jedna kontrakce za 15 minut byla taková silnější zbytek slaboučké. Zavolali jsme v pět tchána, s tím, že má přijet až v 5:45. Musím se přece namalovat k porodu taky vybrat něco na sebe Pořád úsměv na tváři a velká pohoda. Přijel tchán, aby byl s malým - ten si spokojeně spinečkal ve svém pelíšku, já mu s úsměvem otevřela a taky mávala z auta. Péťovi se to nezdálo a ptal se mě, jestli si z něj dělám srandu nebo vážně rodíme ttak jsem řekla, však uvidíme, oni nám řeknou. Na půl cesty do porodky jsem si říkala, že si dám žvýkačku a ptám se manžela, kde že mám kabelku.... Zapomněl mi ji vzít Tak jsme se ještě vráátili zpět domů, smáli se a poslouchali písničky z rádia. Péťa mi vzal ty mé tašky, co tam měl nachystané a vyrazili jsme podruhé. Pěkně předpisově jsme jeli spíše jako na výýlet než rodit. Po příjezdu jsme vstoupili do čekárny, způsobně počkali na příchod sestřičky, na co ťukat že? sestřička se na mě dívala jak na ufo, a já: Dobrý den, my k vám jdeme asi rodit:o) Natočili mi monitor, konttrakce slabší a pak silnější, slabší, silnější. Nic, co by se nedalo vydržet. U příjmu otevřená na 2 cm a dle dr prý je to k porodu. Už jsem si nadávala, že jsme přijeli brzo, že to buude trvat a budou nás šikanovat vyvolávním a tak. naštěstí mudr byl rozumný, řekl, že za dvě hoďky mám mít kontrolní vyšetření a že do té doby si můžu jít kam chci. setrřička u příjmu na to měla ale jiný názor, tak jsem jí to rozmluvila do žádného pokoje jsem se nenechala zavřít. pé´ta s tím moc nesouhlasil, ale stál při mě a neshodil mě. dokonce mě podpořil v odmítnutí injekce, kterou se kontrakce zintenivní a porod urychlí. to jsem měla zkušenost s Davídkem a ty kontrakce jsou pak opravdu nesnesitelné. takto nám šlo pěkně vše přirozeně, pomalinku, u bolestí mě rozptaloval čerstvý vítr a chodící lidi, hýbající se větve, možnost svobodného pohybu. Byla to krása.Pak tedy kontrolní vyšetření - otevřená na tři cm a že mám jít pro manžela a vzít si ho na porodní sál, že mi udělají přípravu a píchnou vodu. Tak jsem šla, s úsměvem jsem rozeslala sms, že rodíme - to bylo 10:30 a jelikož manžel musel jít přes venek, já šla vnitřními chodbami se sestřičkou. Najednou ze mě tekla voda, já najednou nevěděla, co mám dělat, jestli stát nebo jít, ale došli jsme na ten sál, za mnou potůček:o) Jak jsem byla šťastná, že i toto bylo přirozeně, poté monitor, intenzivnější bolesti a odmítla jsem epidurál. dalo se to krásně vydržet, svelkým prodýcháváním ale dalo:o) Pak tedy klystýr, vyčistilo mě to řádně a pak další monitor, u kterého jsem už měla svou lásku u sebe a mohla jsem mu drtit ruce, málem jsem ho kousla, jak to bylo silné, ale pořád jsem zvládala. nabídli mi něco do kanyly od bolesti, přijala jsem a začala usínat. ty drogy jsou fakt krásné sestoupila jsem po monitoru z porodního křesla, objala miláčka a takhle jsme byli asi tak 5 kontrakcí, už vážně silných, už jsem cítila i velký tlak. Porodní asistentky si stále stěžovaly na mé kontrakce, že nejsou vytrvalé a oni že potřebují účinější, delší... No co mám dělat, že? Pak mě vyšetřili po těch 5 kontrakcích, zjistili, že už nejsem na tři cm, ale že mám porodní cesty otevřené a že prý mám zkusit zaatlačit. no chápete to? Já ne. Říkaly, že jsou rády, když se mamka otvírá cm za hodinu... Tak jsem zkusila zatlačit a Petříčka máme na jednu jedninou kontrakci, ne jednou jediné zatlačení u sebe. Pohodovější porod jsem zažít nemohla. Jsem bez jakéhokoliv poranění a vabsolutní pohodě se nám rozjelo i kojení. Krása, krása a prý jsem manželovi po položení mimi na bříško říkala: Tak co, jdeme domů ne? Přeju Vám to také tak, pa jdu kojit toho méhho miláčka malého

Po pohádkovém porodu .... peklo v porodnici

Ahoj holky, tak se chci podělit o ne moc pohádkové pokračování. Kdo nemá silnou naturu, tak ať tohle raději nečte. Po porodu mě začala zlobit ruka a noha. Jako bych ji měla slabou, tu a tam v ní zabrnělo či zamravenčilo. Původně jsem myslela, že by to mohlo být z toho otoku, ale po gynekologické stránce to vyloučili. Tak mi domluvili na středu konzilium s neurologem. Ten přišel, proklepával mě tím svým kladívkem, měla jsem skákat po jedné noze a po druhé noze Načež mi na plnou hubu oznámil, že to může být cokoli. A začal s výčtem samozřejmě od toho nejhoršího prasklá cévka v mozku.... a že mě pošle až v pondělí na magnetickou rezonanci. Ale to já jsem se už složila, začala jsem hysterčit, že mě tam nechají umřít do pondělka. Co mé dvě děti Odešel a sestřičky z gyndy mi museli dát diazepam, lopli do mě magnesium a kdo ví, co ještě. Byla jsem na dně. Nejhorší den v životě. Samozřejmě, že toho doktora hned zdrbali. CO prý mi vykládá takové věci dva dny po porodu. A tak se vrátil a řekl, že mě na tu mag.rezonanci pošlou už druhý den. Manžel večer se mnou, kolem deváté odcházel taky patřičně vyřízený. Pak jsem stejně celou noc skoro nespala. Malou mi odvezli a vozili jen na kojení, ale všude plakala miminka (každý vozíček který projížděl, myslela jsem, že mi ji už vezou mně) a když jsem ani v půl třetí ještě nezamhouřila oka a bylo mi pořád do breku, tak mi dali další zklidňující lék. Poté jsem alespoň na chvilku asi usla. V pátek tedy udělali EMG mozku, magnetku a prohlídli oči. Nic mi k tomu ten den nikdo neřekl. A já věděla, že druhý den chci domů, ať se děje, co se děje. V sobotu tedy malá žloutenku na hranici, ale po odběrech řekli, že nás pustí. Do lékařské zprávy mi napsali, že když potíže nezmizí, mám je konzultovat dále s neurologem. Vyloučili snad ataku na roztrouš. sklerózu. Našli mi však v dutinách polyp, takže se budu modlit, aby to nebylo špatné. MOje mamka na neurologii udělala vítr, doktorovi slušně řekla, jestli mu něco říká ETIKA. Že přeci nemůže vyblafnout na čerstvou rodičku všechno, co ho napadne. Tak se jí omluvil s tím, že netušil, že mě to tak vezme. Tak doma všichni věříme, že mám jen skříplý nějaký ten nerv či záda (trpíme na problémy se zády) Hrozně se bojím, co bude dál. Není na světě nic důležitějšího než zdraví Ach jo holky, promiňte za román. Važte si všeho co máte a mějte se všichni rádi.

Verunka 30.8. 2011 3530g, 49 cm

Ahoj holky. Tak jsem si udělala chvilinečku, abych napsala do této kolonky. Kdo trošku sledoval ten náš příběh ví, že s poslíčky jsme bojovali skoro celý měsíc před plánovaným porodem. A byly opravdu festovní. U první dcerky vůbec neznám. V neděli jsem nechala vyvolat manžela z práce, protože se bolesti po teplé sprše zhoršily. Jenže si nás v porodnici nechali kvůli tlaku. A nic se zatím prý nedělo . A tak manžel opět do práce v jednu v noci, aby to vrátil kolegovi a celý den k tomu 12tku denní. Byl úplně hotový, já taky, protože jsem věděla, že když budu rodit, nemá ho kdo vystřídat. Vůbec jsem tu noc nespala. A bolesti byly pořád. Nepravidelné, ale byly. Z pondělí na úterý jsem si nechala píschnout injekci, ať se vyspím a řekla jsem manželovi, že buď nás zítra pustí, nebo budu rodit. A ráno k mému překvapení jsem byla otevřená na 4cm a že se prý na sál. Zbalila jsem si pomalu věci z pokoje a v devět jsem dorazila na porodní sál. Úplně v pohodě. Vůbec jsem nevěřila, že budu rodit. Nic mi nebylo. Volala jsem Jirkovi, přijel rychle, snědl jen banán. Ještě, že jsem duchapřítomně měla v kabelce tatranku. Naše porodní asistentka byla úžasná. Píchla vodu, udělala klistýr a pak už se bolesi rozjely, tak jako u Evičky. Pořád co dvě minuty. Strašně rychle to ale uteklo Podporu manžela jsem opravdu potřebovala až když jsem naposledy slezla z monitoru a chtěla do sprchy, že teda ještě zvládneme to otevření z 9 cm na 10 cm, ale to už byly tlaky na konečník a naše procházka byla opravdu krátká . Pak už šup .... Pak už jsem jen 4 krát zatlačila a malá byla v 11:43 venku. Všechno proběhlo naprosto bezproblémově a my byli nejšťastnější na světě. Nenastřihli mě a malá, jak se drala mi způsobila otok. Takže to jediné vidím na celém porodu, jako černou tečku. Kvůli otoku jsme museli zůstat na sále o hodinu déle, kdyby se zvětšoval, tak by mě museli znovu sundat stehy, odstát hematom a znovu zašít. ALe nic takového se nestalo. Krásným a rychlým porodem pohádka skončila

mne sibe

Holky moje ja asi nejsem normalni :D maruska ma tri tydny a jak usne vedne tak ja abych sla lezet a odpocivat tak zacnu uklizet a varit atd :D mne asi sibe uz .Ap ka s divim zesem nevyspana ..aspon ze v noci spim tech 6 hod trhane :) Jo kdyz zacne kricet tak ji doma rikame syreno :D chudince male

Emička 26.6. 2011 2920g a 50cm

S doktorkou jsem byla domluvená,že pokud do 26 neporodoim,takže nastoupim 27 do porodnice, kvůli předchozímu císaři abych byla hlídaná... Ve čtvrtek na kontrole se vůbec nic nedělo, nic nenasvědčovalo tomu,že bych porodila. V sobotu jsem komplet vše nachystala, dost jsme ten den spali a já každou chvíli chodila na velkou. Tak jsem si řikala,že to asi brzo přijde,to bych v té porodnici nemusela dlouho ležet... Ještě jsme udělali pár fotek bříška s Nelinkou,aby jsme v neděli nezapomněli... (to nás ještě nenapadlo,že budu rodit...) večer se Neli nechtělo spát,tak tu s náma do 21h blbla u televize a na písničky tancovala. PAk jsme jí ale do postýlky nahnali a já šla upéct buchtu na nedělní snídani. Při dělání těsta mě nějak píchlo,ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Pak jsem šla na půdu pověsit prádlo a tam jsem měla dvakrát takovou palčivou bolest,ale řikala jsem si,tak to jsou asi poslíčci a s manželem jsme si dělali srandu,co bysme dělali,kdyby to na mě fakt přišlo pak jsem jen ze zvědavosti začla to píchání počítat, měla jsem to vždy po 20minutách. šla jsem si dát vanu,ale horká voda došla,tak to moc efekt nemělo silnější to nebylo,ale bylo to častější, po 10minutách,ale pravidelný to nebylo. David už chtěl jet do porodky,ale já se bála,že tam budu za hysterku,když to mam nepravidelný. Raději jsem zavolala o půlnoci mámě a probrala to s ní Ta si byla jistá,že rodim a máme jet. No dobře,při nejhoršim si mě tam už nechají,když jsem měla v pondělí nastupovat Táta přijel,sbalila jsem věci pro Nelinku,odvezl nás do porodnice a Neli odvezl k nim domů. Do porodky jsme přijeli ve 2.30 šla jsem na monitor a jako na potvoru jsem měla jen jendu kontrakci za 20minut. Jinak jsme byla otevřená na 4prsty a po vyšetření jsem dost krvácela. šla jsem na porodní sál,ale pořád jsem nevěřila,že rodim Kontrakce jsem měla slabé a nějak mě ještě nevadily Daly mi klystýr, kolem 5h jsem šla do sprchy, kontrakce zesílily a byli po 6mintách. Pak mi píchli vodu a připoutali k monitoru. Špatně jsem ale kontrakce prodýchávala,tak jsem to šla zkusit na míč a opírala se o Davida a hned to bylo lepší a otevřela jsem se na 8prstů. Doktorka řikala,že to za chvíli porodim. Konečně mi došlo že rodim Bylo asi 8h,už jsem z kontrakcí byla dost unavená,hodně bolely a byli dlouhé a časté po 2minutách, pak doktorka zavelela,že už hlavička sestoupila a mam si lehnout a budem tlačit a malá bude venku. Trochu jí pomohla otočit, třikrát jsem zatlačila, měla jsem pocit,že jsem zařvala jak zvíře z toho momentu si nepamatuju vůbec nic,jen to svoje tlačení a pak jak ze mě něco vyklouzlo a já viděla šedý uzlíček to byla úleva. V 8.43 byla malá na světě Malou mi pak dali k prsu a přitom mě šili,bylo to nepříjemné,ale myslela jsem na malou Pro Dvida to byl velký zážitek. Myslim,že jsem měla celkem rychlý a klidný porod Omlouvám se za román

Prosím o radu

Ahoj holky, jsem prvorodička v 29. týdnu, takže už mám mírnou paniku z porodu. Chci se jen zeptat, zda nemá některá z Vás zkušenost se tříselnou kýlou, mám ji na levé straně, doktor řekl, že je asi o velikosti švestky, možná větší a teď se mi k mojí smůle delá i na pravé straně. Mám strach z porodu, protože to při sebemenší námaze dost bolí. Přítel si myslí, že budeme asi rodit císařským řezem. Nemáte některá zkušenost?Děkuju moc za rady :-)

juchůůůůů :-)

jsem šťastná, včera jsme to zkusili a sice já z toho nic neměla, trochu to bolelo, ale šlo to ráno jsme si to ještě zopákli, a bylo to o něco málo lepší, takže to půjde.. já jsem tak šťastná