Verunka 30.8. 2011 3530g, 49 cm - diskuze

Ahoj holky. Tak jsem si udělala chvilinečku, abych napsala do této kolonky. Kdo trošku sledoval ten náš příběh ví, že s poslíčky jsme bojovali skoro celý měsíc před plánovaným porodem. A byly opravdu festovní. U první dcerky vůbec neznám. V neděli jsem nechala vyvolat manžela z práce, protože se bolesti po teplé sprše zhoršily. Jenže si nás v porodnici nechali kvůli tlaku. A nic se zatím prý nedělo . A tak manžel opět do práce v jednu v noci, aby to vrátil kolegovi a celý den k tomu 12tku denní. Byl úplně hotový, já taky, protože jsem věděla, že když budu rodit, nemá ho kdo vystřídat. Vůbec jsem tu noc nespala. A bolesti byly pořád. Nepravidelné, ale byly. Z pondělí na úterý jsem si nechala píschnout injekci, ať se vyspím a řekla jsem manželovi, že buď nás zítra pustí, nebo budu rodit. A ráno k mému překvapení jsem byla otevřená na 4cm a že se prý na sál. Zbalila jsem si pomalu věci z pokoje a v devět jsem dorazila na porodní sál. Úplně v pohodě. Vůbec jsem nevěřila, že budu rodit. Nic mi nebylo. Volala jsem Jirkovi, přijel rychle, snědl jen banán. Ještě, že jsem duchapřítomně měla v kabelce tatranku. Naše porodní asistentka byla úžasná. Píchla vodu, udělala klistýr a pak už se bolesi rozjely, tak jako u Evičky. Pořád co dvě minuty. Strašně rychle to ale uteklo Podporu manžela jsem opravdu potřebovala až když jsem naposledy slezla z monitoru a chtěla do sprchy, že teda ještě zvládneme to otevření z 9 cm na 10 cm, ale to už byly tlaky na konečník a naše procházka byla opravdu krátká . Pak už šup .... Pak už jsem jen 4 krát zatlačila a malá byla v 11:43 venku. Všechno proběhlo naprosto bezproblémově a my byli nejšťastnější na světě. Nenastřihli mě a malá, jak se drala mi způsobila otok. Takže to jediné vidím na celém porodu, jako černou tečku. Kvůli otoku jsme museli zůstat na sále o hodinu déle, kdyby se zvětšoval, tak by mě museli znovu sundat stehy, odstát hematom a znovu zašít. ALe nic takového se nestalo. Krásným a rychlým porodem pohádka skončila