Můj POROD - nové diskuze

Jak jsme si šli pro naší Johanku...

Jako u Jonáška...jsme šli zase najisto. 29.1.2019 suspektní monitor a málo plodové vody. Jonášek tenkrát saltatorní ozvy. Johanka měla ofiko termín 30.1. O.K. Stejná paní promářka, tentokrát vše posunuto do Jeseníku, kterej já teda můžu pro absolutně rodinný přítup jen doporučit. Joňďu jsem rodila den a půl. Ráno se tentokrát zavedly prostaglandiny k čípku, na který dle dr. nešlo ani dosáhnout, tuhý, 3 cm - já to jinak neumím, a po hodině (8.30) první kontrakce. Protože byli ráno všichni skeptičtí, byla jsem překvapená jako blázen a začala se pomalu cíleně uvolňovat, jak jsem si to tentokrát naplánovala. Strašně jsem si přála, aby vyvolání byl jedinej zásah. Byla jsem na pokoji, občas jsem měla monitor- jak se malé daří. Na rozdíl od úterka, kdy jsem přihlížela příliš klidnému monitoru, jsem už tentokrát párkrát zatřásla břichem a hnedle byl monitor o chlup lepší. Muž byl se mnou, třikrát si ale odskočil do města, jako lékař prostě nemocnice nemá rád, zbytek prokládal statistikou, kdo jsou voliči pana Babiše včetně procent..To už jsem byla fakt bolavá a říkám...hele, jako buď potichu, mě to nezajímá, já si představuju, že jsem v lese a už mám fakt bolesti....takže se mi dostalo odpovědi, že mě vždycky všechno zajímá a najednou (!) nic... No, od 11 kontrakce mega i na monitoru a po kontrole ve 12 zjištěno, že čípek zašel a bude se čekat na otevírání bez oxytocinu plus na mou žádost nálev. Tak muž se šel ostříhat, jasný, příchod nového člena rodiny se nesmí podcenit...víme. Na nálev už jsem fakt skoro nemohla dojít a říkám si, jestli je to normální.....No po nálevu...cca 12.40 sama na pokoji a fakt každá kontrakce už šílená. Nicméně....tak dlouho jsem si říkala, že to tak má být asi ...,až jsem ztratila všechny síly a z těch fakt posledních zavolala na mobil paní doktorku, která byla v té době v ambulanci. Já už jsem nebyla schopná ani dosáhnout na ten tísňovej bzučák. Když přišla a viděla mě, tak říkala, že dáme epidurál, já už byla fakt mimo, tlak nízkej, prostě jsem si říkala, že to snad nedám a mimojiný jí říkám, že už je pozdě, nedala jem skoro ani nohy od sebe bolestí, fakt tentokrát, jak by mi někdo mlátil sekyrou do páteře. Po vyšetření na posteli už nastal fičák. Za tu hodinu jsem se totiž otevřela z nuly na deset...takže se jelo fofrem na sál, holky, ona se mohla narodit na tom pokoji...Paní doktorka říkala, že odhadovala tak otevření na 3. Na sále jsem dostala možnost rodit v sedě, což jsem strašně chtěla, ale ukázalo se, že na to už nemám. Tak nic, rodila jsem klasicky na křesle a Johanka, poklad malej 13.14 vyplula na svět. Cca 10 minut poporodi přiběhl udýchaný muž, půl hlavy ostříhané...., volali mu ze sálu, že rodím:)...chlapíci.... Co dodat...odpoledne přijeli rodiče muže a mamka s Jonáškem. Mezitím ten můj chlapík obíhal matriku pro RL, neboť nám zařídil odchod z porodnice druhý den....., což teda nikdo nechtěl, ale už jsem neměla sílu to reorganizovat....Čiličili...domu jsem se dostala totálně bez sil a následovaly různý šarády zdravotní a v příštim životě fakt budu v porodnici klidně týden....a o tom až jindy. Po propuštění přijel brácha a Johanka se tedy jako dvoudenní mohla seznámit s celou srdcovou částí rodiny..., byla jak generátor štěstí a tím i zůstala. Ten jedinej podvečer v porodnici mi strašně chyběl táta, že jí nevymazlil a nevymazlí. Pak, sotva se jí pořádně otevřela očka, mě čekala konfrontace u každýho kojení...má tátovy oči...nebo moje a já jeho..., občas jí řeknu Matyldo..., ale jinak cítím takový štěstí po těch smutných okamžicích, co nás v uplynulých letech potkaly, že to ze mě musí i odkapávat.... A Jonášek.... je brácha světovej...milující...tak skvělýho bráchu mám snad už jen já:) Mějte krásný dny. Píšu s velkou časovou prodlevou, takže nastal posun a Johanka na svoje týdny spí. Jo. Jsem fakt šťasná máma dvou lumpáků.

Tak jsme se dočkali, miminko je doma :-)

Ahoj holky,je to tu, našemu malému se již konečně zachtělo k nám na svět. Musím říci, že jsme si to užili. Někdo mi ještě povídejte něco o pravidelných kontrakcích. V úterý 26.6. jsem byla na další kontrole v PP, kde krom monitoru nic dalšího neřešili, pouze mě objednali na 3.7. na vyvolání porodu a na neděli 1.7. na monitor, prostě podle nich se zatím nic nedělo. No nadšená jsem nebyla, to víte, přenášet se mi moc nechtělo, aby mrňous nebyl moc veliký k porodu. Když najednou mě v noci ze ČT na PÁ vzbudila taková divná bolest pod hrudníkem, asi se malý nějak víc protahoval. Poté od rána začaly přicházet (teď už vím, že kontrakce), vždy jich pár bylo cca po 10-12 min. pak byla jedna po 20-25 minutách. Takhle to bylo celý den, zajímavé bylo, že se mi ten den vůbec nechtělo odpočívat, dala jsem se do uklízení skříně (uklidila jsem celou), nakonec k večeru mě manžel donutil si lehnout. K večeru kontrakce trochu zesílily, ale byly stále nepravidelné, jako po celý den. Vzhledem k zesílení intenzity, jsme se rozhodli zavolat do porodnice, aby nám eventuelně po tel řekli, jestli to může být známka porodu. Nu, PA na telefonu byla trochu nevrlá (ale musím říci, že jako jediná z celého pobytu v porodnici) - výsledek: to jsou poslíčci, dejte si teplou koupel a vlezte si do postele. Nu tak jsem nakonec v půl dvanácté v noci do té vany zalezla. Po 15 minutách se začaly kontrakce objevovat po 4-7 minutách. Po půl hodině ve vodě, jsem zalezla do postele, po dalších 15 minutách jsme si s manželem řekli, že tohle nemůžou být poslíčci a přinejhorším nás pošlou domu. Takže jsme vyrazili směr porodnice Podolí :-) Na příjmu mi naměřili monitor, kde tedy už kontrakce byly vidět, ale malý spal, takže ho měřily déle. Pak přišla doktorka, zjistila otevření na 4cm a už se připravovaly papíry k příjmu. Měli jsme z pekla štěstí, protože jsme byli poslední koho přijali, další dvě co přišli po nás, už posílali jinam. Měli plno. Cca od 2h ráno, do 5h se postupně zesilovaly kontrakce a hlavně zkracovaly intervaly. To jsem byla na 6 cm. Jsem strašně ráda, že tam byl manžel se mnou celou tu dobu, byly to pro mě snesitelnější, i když jsem se neudržela a musela jsem si zakřičet :-D Najednou začaly kontrakce cca po 2-3 minutách. Při té síle už je docela problém netlačit. Když najednou praskla voda, ta vyletěla, až mě to opravdu překvapilo. Poté šel manžel na chodbu a začal porod. Do cca 8h se malý připravoval, aby hladce prošel. Mezi kontrakcemi zjišťovali zda vím váhový odhad (no ten fakt ne, když za celou PP mi neudělali ultrazvuk, aby zjistili velikost mrňouse), poslední jsem věděla 2.700g, ještě od své doktorky. Takže preventivně byl udělaný malý nástřich. Porod vedla PA paní Šťastná, byla úžasná a milá. Nakonec to bylo vcelku rychlé, v 8:17h byl malý na světě. Opravdu se po tom, co je venku, uleví.Je to nádherný pocit, mít malého poprvé v náručí. Tomu se vážně nic nevyrovná.Náš Lukášek vážil 3.360 g a měřil 50 cm. Je tak maličký, že i velikost 50/56 je mu velká a vešel by se tam tak 1+1/2x, krásně spinká (skoro celou noc), klidný a hodný.Jinak celý pobyt v porodnici, byla vcelku pohoda. Sestřičky a PA byly všechny ochotné a poradili. A ačkoliv jsme tam byly o den déle, protože malý se pomaleji rozpapával, teď už jsme spokojeně doma a postupně si upravujeme režim.Fotečky malého vkládám do své galerie na profilu.

Rodila jsem v Krči

12.5.2018 mi večer v 19.45 praskla voda. Jelikož jsem v porodnici ležela již týden před tím, tak jsem čekala zda je to opravdu voda..a byla. V klidu jsme se s manželem probrali a jely do nemocnice. Máme to 5 minut takže pohoda. Udělaly mi monitor.. žádné kontrakce malý spokojeně spal. Kontrola doktorkou a příjem na hospitalizaci. Dostala jsem jednolůžkový pokoj. Ubytovala jsem se a manžel jel domů. Druhý den přijel v návštěvních hodinách byl se mnou asi do půl páté a pak jel domů postarat se o psy a pracovat. Po tom co odjel mi postupně začínaly kontrakce. Ze začátku velmi nepravidelně. Jen tuhnutí břicha. Zhruba od 23h začly být pravidelné a bolestivé. Sla jsem do sprchy, to mi pomohlo na chvily. Oznámila jsem to sestřičce PA, která chodila co dvě hodiny mě kontrolovat a podávat mi léky. Domluvily jméno se že až začnu krvácet tak mám ihned zvonit. Netrvalo dlouho... Kontrola sestřičkou odhalila otevření na dva cm, takže pomalý rozjezd. Cca ve dvě hodiny už byly bolesti nesnesitelné ( do břicha) a hlavně kontrakce byly asi po 4 minutách. Přivolala jsem si sestru a vyžádala cokoli na bolest. Ochotně mi Pichla algifen i s prostinem aby mi pomohla. Po hodině, kdy algifen teda vůbec nezabral jsem volala zas. Sestřička kontrolou zjistila že už jsem na 4 cm. Volám manžela ať se v klidu probudí a do hodiny dorazí rovnou na porodní sál. My se sestrou jsme šly - ano šly - na porodní sál. Cesta o patro níž s kontrakcemi byla dost náročná a přišlo mi že nekonečná. Po příchodu k PA na sále jsem okamžitě upozornila, že chci epidural. Sestra řekla, že to půjde a že uděláme přípravu. Takže klistyr a sprcha. Mezi tím když jsem trpěla na míse, přijel manžel. Když slyšel jel řvu začal být nervózní. Přešly jsme na porodní sál to byly asi 4 ráno. Lehla jsem si a opět žádala epidural. No ale po kontrole PA mi bylo řečeno že nález je hraniční na 6 cm. Doktor řekl že to už nemá moc smysl a že než by anesteziolog přišel tak budu otevřena moc. Domluvily jsme se tedy na opiátů do kapacky a na inhalaci plynu. No a po té co mi bylo toto podáno vám o svém porodu moc nenapíšu. Byla jsem hrozně sjeta. Vím že mezi kontrakcemi jsem manželovy vyprávěla nějaké nesmysly. Kontrakce bolely stejně. Kricela jsem při nich protože rozdychavani už mi opravdu nepomáhalo. Monitor jsem měla na břiše furt. A pořád do mě někdo sahal. To už bylo pak velice nepříjemné a velice bolestivé. Říkala jsem jim ať už to nedělají. Nic platné oni musí zjistit jak se porod posouvá . Najednou chtěly abych se z boku otočila na záda do porodní polohy. A že budeme rodit. No tak že začátku jsem je poslouchala a snažila se tlačit. Vím že mi Dr roztahovala hráz, strašný. Najednou už jsem prostě nemohla. Oni chtěly abych tlačila ale mě to prostě nešlo a už jsem ani nechtěla. Po té co prohlásily že teda půjdeme na sál na císaře jsem chvilku ještě zabrala. Ale ne na dlouho. Pak najednou bylo všude strašně moc lidí, rvaly mi do obličeje kyslík a volaly na mě ať tlacim. Manžel byl už hodně naštvaný. Udelaly nástřih. Pak mi sestřička lehla na břicho a tlačila malého ven. Já křičela že už nechci. No a nevím po jaké době se v 7.55h narodil můj krásný syn. Bohužel byl v cestách moc dlouho a tak měl Agbar 5. Vím že začal plakat až když ho odnášela že dveří ven. Po tom co jo vyndaly vaxem ze mě přišla úleva. Závěr je takový že tohle už nikdy, sestry a doktoři dělaly co mohly, kdybych dostala epidural myslím že bych to zvládla lépe, vyhulila jsem jim láhev a půl plynu a jsem moc ráda že tam manžel byl pomohlo mi to. Kdyby tam nebyl asi bych zkoncila na císaři.

Smlouva v Podolí?

Ahoj,nemáte některá, prosím zkušenosti s touto novou praktikou v ÚPMD?https://www.medicalnews.cz/upmd-podminuje-registraci-k-porodu-podpisem-smlouvy-ta-omezuje-prava-rodicek/

Tamir (Timmy) 26.2.2018

Termin jsem mela 19.2. a i kdyz jsem musela do rizikove poradny a na zacatku tvrdili jak me nenechaji prenaset, tak me nakonec jdn zvali znovu a znovu na kontroly, az rozhodli, ze porod vyvolaji 26.2. v pondeli.Tak jsem rano nastoupila do porodnice, natocili monitor a supli me na pokoj na sestinedeli s dalsimi maminkami cekajicimi na vyvolani. Asi za hodku prisla doktorka, ze me zkontroluje a rika, to uz je docela pokrocili nalez, otevrena na 2 prsty, hrdlo mekke, nebudeme davat preindukci, ale hned indukcni tabletu a uvidime. Tabletu jsem tedy dostala v jedenact a na obed na kontrolnim monitoru uz i skakali kontrakce, otevrena jsem byla na 4 cm a tak me ve 2 prevelili na porodni sal. To uz byli kontrakce takove intenzity, ze jsem myslela, ze to dite ze me vypadne cestou. Jenze, tam se to nejak zastavilo, teda kontrakce zustali a nabirali na intenzite, ale postup zadny. PA mi uddlala klistir a jeste i vycevkpvala, pac jsem byla tak otekla, ze ani mocit uz neslo. Ve 4 hodiny uz jsem lezla bolesti po zdi, kontrakce co minutu a brutus, ale stale na 4cm, tak jsem dostala injekci Tramalu (naprosta zbytecnost) a cekalo se dal. PA rikala, ze sluzbu ma do sesti a mysli si, ze odrodim u jine, tak to jsem si rekla, to teda ne. V 5 hodin uz byli kontrakce co pul minuty, neco strasneho, ja uz zacinala byt hystericka a najednou nemohla pa najit srdicko. Zbehlo se dalsich 5 lidi vcetne dvou doktoru, pritahli utz a maleho nasli, ale ozvy se jim moc nelibili, tak jsem musela zacit tlacit i kdyz jeste nebyl sestouply. Zabrala jsem teda poradne a 17:37 byl venku, 51 cm a 4950g.Potom uz prisla jen uleva .

Kdyz se to dobre naplanuje...

...tak to vsechno dopadne jinak.Takze jsem se probudila ve stredu rano a koukam, ze mi tece troska po noze... napred jsme se nastvala, ze uz neudrzim sverace, coz se mi stavalo pri kasli na konci, kdyz jsem cekala Hanicku. No a pak mi tepr doslo, ze sverace jsou uplne ok, ze to asi bude plodova voda. Odeslali jsme deticky do skoly a manzel se mnou vyrazil smer Sinai Clinc v Sharmu. Sup na sal, sup epidural a prdlajs znecitlively mi jen nohy. No takze celkova anestezie, a pry za pul hodinky uz jsem byla zpet na pokoji. A manzel se me pta, jestli je to kluk nebo holka, protoze personal rika o nasem synackovi 'ona'. No, nevim ja jsem se ted probudila! Takze sestry rozbalili mimio a bylo to jasny. Pak se jeste zeptal, jestli nahodou jeste nekdo jiny neporodil a pry ze ne... to takze je to devcatko nase!Dalya se narodila ve stredu v deset, ma tri kila a je perfektni, co vam mam vykladat. V nemocnici jsem byla do nasledujiciho rana, pak jsme jeste absolvovali vystavovani rl v Sharmu a pelasili jsme domu. Takze ve tri odpoledne ve ctvrtek jsme dorazili domu... to jsem teda byla dost rozbita vic nez kdyz me privezli se salu. Jedina katastrofa, ktera na me doma cekala byla zcela podelana kocka. Ale jinak dneska uz uplne v pohode, zase trocha papirovani v nemocnici u nas v Dahabu, zasla jsem k sobe do obchodu, nakoupili jsme nejaky party kramy na oslavu nasi petilete Hani a ve ctyri se k nam sesly kamaradky s detmi jen na dort a kafe.Ted je sest, vsichi vypadli pred hodinou, Dalinka chrni, decka delaji bubliny a frkaji a ja jdu ohrat jidlo od svagrove.Sice zlatej prirozenej porod, ale mela jsem z toho cisare vetsi obavy. Nakonec to vsechno dopadlo vyborne...

Můj úžasný porod

To jsem se takhle v neděli v půl deváté ráno probudila a tak nějak mi bylo hned jasné ,že dneska už se nejspíš dočkám V noci jsem klasicky courala na záchod a už v noci mě pobolívalo břicho jak před ms, ale fakt nepatrně, takže jsem to přičítala bolavým zádům,které mě bolely poslední dny tak,že jsem nemohla ani chodit. V noci kolem mě zas byla obmotaná Rozárka . Ráno jsem cítila potřebu jít na velkou ,krásně jsem se vyprázdnila a zjistila, že mi nejspíš odchází hlenová zátka . Ani jsem nekrvácela, jen špinila. Takže jsem opatrně nastínila situaci tatínkovi ,aby nezanikařil a začala sbírat holky na snídani . Kontrakce jsem cítila hodně slabě, takové horší tvrdnutí břicha . Volala jsem kamarádce a domluvila ,že tam hodím holky . Během snídaně jsem dobalila tašku do porodnice a zabalila batůžky holkám . Kamarádka bydlí cca 15min autem když je volná Praha a to v neděli dopoledne byla,uf. Po předání dětí jsme vyrazili směr Podolí, dalších 15min. Jak jsem se uklidnila,že holky jsou v bezpečí tak mi došlo ,že břicho už necítím a že to všechno nejspíš byl jen planý poplach a že to bude trapas no nic ,na příjmu dotaz od sestry jestli mi praskla voda. Říkám že ne ,že odešla jen zátka a kontrakce tak po 20min. Na dotaz jestli rodím poprvé jsem odpověděla ze potřetí . Sestra oči v sloup ,koukala na mě jak na úplnou blbku a já si i tak připadala . Tak jsem jí řekla ,že jsem radši dorazila s prvním příznakem ,protože posledně to byla otázka deseti minut . Řekla té to chápe a natočila mi monitor který trval necelou hodinu protože mímo spalo . Potom mě vyšetřila doktorka,která zjistila že jsem horko těžko otevřená na 1cm. A prý jestli chci tak ze už mě můžou hospitalizovat a nebo se můžu jít projít ,nebo jet domu a dorazit na kontrolu za dvě hoďky . Rozhodla jsem se to rozchodit,takže jsme vyrazili ven. Naštěstí od prvního nápadů jít na Vyšehrad jsem upustila a sešli jsem jen k řece k první lavičce a koukali jak důchodci krmí kachny a nutrie pomalu začalo přituhovat, kontrakce sílily a zkracovala se doba . Asi po hodině jsem řekla že už radši vyrazíme. Cestou už jsem zastavovala a prodýchávala a objímala manžela a semafor zároveň . Na příjem jsem došla jen silou vůle U monitoru se mi zase začalo dělat zle,na omdlení ,hlava se mi motala,usínala jsem ,ruce a nohy se mi klepaly a miminko opět spalo.Sestra aby ho probudila mi chtěla zatřást břichem! Razantně jsem odmítla a bolestí jsem začala objímat monitor . Naštěstí tentokrát mi porod věřili a podle toho semnou zacházeli. Doktorka zjistila,že jsem otevřená na 6cm a odvezli mě na sál s tím ,že zavolají tatínka . Na sále se nestihla v podstatě žádná příprava ,šla jsem hned rodit . Chvíli se čekalo až dorazí tatínek ,ale nemohli ho sehnat ,takže sestra mi píchla vodu ,natáhla mi erární kompresní punčochy a napíchla mi kapačku, po které se mi udělalo líp, začala jsem vnímat a už mi nebylo tak na omdlení a na zvracení . Nastříhnout mě opět nestačili. Kryštof se narodil bez asistence tatínka ,že to je kluk bylo pro mě velké a milé překvapení . Apgar skóre mel 8 9 9 . Byl celý fialový ,nezdála se jim jeho barva a to jak dýchá ,volali dětského doktora, ale nakonec vše ok . Teprve potom přivedli tatínka byl tam semnou aspoň na šití, horší než celý porod bylo mi nádherně ,měla jsem za sebou rychlý porod ,všechno v pohodě a ještě kluk byla jsem šťastná jak blecha ,cítila jsem se plná síly a ty dvě hoďky jsem si tam opravdu užila . Když jsme se loučili ,říkám sestřičce ze jsem ani na balónu nebyla A ona že vůbec si to semnou neužila, klystýr mi nedala ,ve sprše semnou nebyla ,balón, nic tak aspoň tu vodu že mi píchla ze všech porodů byl tenhle ten nejlepší ,nejvíc v pohodě ,jako bolelo to ,ale šlo to krásně a hlavně rychle . Všem bych přála takový porod ,jako jsem zažila s Kryštofem . A šlo to i bez tatínka

Moje 3 a naposled :)

Tak a máme to za sebou naše 3 miminko Náš Lukášek -- 3 plánovaný císař. Náš den vyšel na 9.1.17 - i přes to , že jsem věděla co, kdy a jak bude probíhat nervozita byla veliká. Pozitivní protilátky - špatný obraz krve - podprůměrný nález železa - mi na klidu nepřidalo. Operace byla naplánovaná na ráno kolem 9 když jsem ještě ve 12 ležela na pokoji -- s informací čekáme na dodání krve pro Vás kdyby na sále bylo zapotřebí transfuze - ( moje skupina B- s protilátkami potřebovala zvlášť namíchaný pro mě složený drink )Ve 13hoď vrazila sestřička na pokoj s pokřikem jedeme není čas -- honem honem. A pak to jelo jako blesk - Lukášek se narodil ve 13:32 s oznámením na sále miminko je v pořádku a zdravé 10-10-10 se mi konečně ulevilo -- Nakonec to na sále i pro mě proběhlo vše bez komplikací a druhý den byl malý, už se mnou na pokoji ... Jinak můj 3 plánovaný, poslední a pokaždé jiný císař -- děkuji , že jsme měly takové štěstí za 3 zdravé děti.

Akutní císařský řez

Všechny maminy moc zdravím. Pracuji jako porodní asistentka a zároveň studuji dálkově VŠ. Píšu diplomovou práce na téma prožívání a pocity rodiček po akutním císařském řezu- ne naplánovaném. Kdo ho máte za sebou a kdo byste byl ochoten mi pomoci, ozvěte se, prosím, na mail. jirina.weisova@atlas.cz, zkontaktuji vás s podrobnostmi. Anonymita zaručena. Moc a moc předem děkuji. Jiřina Weisová- boros

PORODNÍ DŮM U ČÁPA

Doporučení,rady,zkušenosti,Domácí porod od A po Z, porodní asistentky k domácím porodům...Petra ChrásteckáPetra.89@seznam.cz

společně to můžeme změnit! :-)

ahojky:-) Jsem nastávající prvorodička a chybí mi v ČR možnost rodit jinak než s doktory nebo riskantně doma. Chce to zlatou střední cestu například porodní dům, kde by člověk byl v bezpečí a zároveň v soukromí jako doma pod dohledem porodní asistentky, která by se s nastávající maminkou již dobře znala z předchozí péče a pečovala o ni i po porodu a to doma - a to vše pokud možno hrazené pojišťovnou! Vy byste to nechtěly?? Pokud ANO pomozte svým podpisem v přiloženém odkazu, nebo alespoň jukněte, abychom mohli i my mít konečně vyspělou péči o matku a její miminko jako je tomu již dlouho ve státech EU. Vždyť porod nastartuje Vaše miminko na celý život!!! Díky za Váš i malý zájem a iniciativu :-)pojďme to změnit- TEĎ!!!!!!http://e-petice.cz/petitions/petice-za-peci-o-zenu-a-dite-v-obdobi-tehotenstvi-pri-porodu-a-behem-sestinedeli.html

Můj porod bez obav;)

Ahoj maminky;)když jsem čekala soje první mimčo moc mi pomohla stránka Porod bez obav, která mě na porod nejen připravila, ale dokonce mě zbavila strachu z něho a začala jsem se těšit! Porod nakonec trval jen 5 hodin - od pocítění první kontrakce až po ten úžasný pocit, když mi maloše položili na prsa! Nakonec to byl úžasný zážitek a nebojím se si ho, až bude malej trošku větší, zopakovat a dát mu třeba tu moji vysněnou holčičku:) Třeba vám taky pomůže: http://www.porodbezobav.cz/?a_box=xqwfr4ugPřeji všem rychlý a hlavně krásně hladký porod!;)Míša