Můj POROD - nové diskuze

Porod tentokrát s adrenalinem

Netušila jsem, že to tentokrát bude taková "show" .... bylo mi jasné, že když bude jediná hlídací babička 14 dní před porodem na zahraniční dovolené, tak se podle Murphyho zákonů narodí druhý mrňous určitě dříve ...UZV termín jsem měla 18.9. a přenášet by mě kvůli těhotenské cukrovce nenechali .... v noci na 9.9. jsem začala mít bolesti jako když má člověk akutní zánět močového měchýře ...rozhodně to nebyly kontrakce a už vůbec ne pravidelné, do rána ty bolesti neodezněly ani přes teplou sprchu ...ráno jsem byla objednaná ke své gynekoložce a potom na EKG plodu do nemocnice .... partner navrhoval jet rovnou do porodnice ...ale naše batole teprve vstávalo a ještě levou nohou ...dohodli jsme se, že skočím za roh ke své doktorce a ta mi řekne, jak jsem na tom .... sestřičce jsem "podivné" bolesti nahlásila a čekala až se uvolní monitor ...po natočení byl výsledek, že se u mě nic neděje .... pak jsem čekala na vyšetření u paní doktorky a už jsem se viditelně kroutila bolestí ... i paní doktorce jsem nahlásila "podivné bolesti" - když se dostala přes ultrazvuk k vaginálnímu vyšetření, tak zjistila, že mám rozvinutou branku a začala volat na sestřičky, že rodit v ordinaci nechce ...tak mi zavolaly sanitku ...do nemocnice je to naštěstí kousek ....takže jsem nemusela rodit ani v sanitce, ani ve výtahu ....na sále byly nějaké davy včetně mediků, ale mě to bylo nějak všechno jedno ...mrňouse asi vydolovala porodní asistentka sama, protože já jsem pořád nepoznala, kdy mi kontrakce přichází a mám tlačit...bolelo mě pořád všechno .... tatínek byl naštěstí vpuštěn na porodní sál alespoň dodatečně s mojí taškou i s naším dvouletým batoletem ...takže si mohli alespoň prohlédnout zabalené miminko a partner nadiktoval PA všechny ty "důležité" informace o sobě ...Takže závěrem: velký dík všem PA na sále, protože byly všechny moc milé a při i po porodu velkou oporou místo chybějícího partnera... a do kapitoly, kdy jet do porodnice bych doplnila ...nejen když máte pravidelné kontrakce po cca 5ti minutách ...ale radši vždycky, když Vás přepadnou nenadálé bolesti (žádné poslíčky jsem ani v jednom těhotenství neměla ...)Co se týče prvního celkem rychlého porodu a druhého ještě rychlejšího - že by to byla zásluha pití maliníkového čaje? :-)Přeji všem, které to teprve čeká, pokud možno jen samé pozitivní zážitkyJana

Bolest zad po porodu

Ahoj holky, mám 2 týdny po porodu a šíleně mě bolí záda. Doktorka říkala, že je to normální, že se páteř vyrovnává z té tíhy, co 9 měsíců nosila :-) Ale já nevím, měla jste to tak taky některá?

zrovna řeším otázku jestli chtít otce u porodu. NA jednu stranu je oporou na druhou se bojím, že to pro něj bude nepříjemný. Ted jak projízdím net tak jsem zjistila, že naše pojistovna na otce pri porodu prispívá. http://www.zpmvcr.cz/prevence/preventivni-programy-2015/program-pro-tehotne-a-kojici-zeny1/.Nevíte, jak to řešit? zajít pak s potvrzením na pobočku?

Dobrý den maminky, jsem studentka oboru porodní asistentka a píšu bakalářskou práci na téma Kristelerova exprese během porodu a prosím proto maminky ze Zlínského kraje zda by byly ochotné a vyplnily by mi dotazník. http://www.survio.com/survey/d/M1P1M4O9E2S8T9G8M Děkuji za ochotu i čas

Poprvé císař, podruhé přirozený porod

Dobrý den,mé předchozí příspěvky v různých tématech srovnávaly má dvě těhotenství. A ve srovnání bych ráda i pokračovala i v tématu porod. 1. porod - dvojčata po IVF, první trimestr zakrvácení, druhý trimestr hospitalizace na rizikovém u Apolináře z důvodu nulových průtoků a téměř bez plodové vody u plodu B, třetí trimestr a ukončení těhotenství v týdnu 30+0. Původně jsem byla registrovaná k porodu v Motole. Když nastaly problémy u plodu B, byla jejich neonatologie plná a tak nám vyjednali přeložení k Apolináři. 17. den hospitalizace začaly plodu B, místo nulových, reverzní průtoky a 18. den se přidala pulzace vény. Bylo tedy ze strany doktorů rozhodnuto, že není na co čekat a že naše těhotenství bylo ukončeno. Musela jsem si jít sbalit věci na riziku, projít internou - předoperačním vyšetřením. Manžel měl hodinu a půl nato, aby se dostal z práce k Apolináři. Pak následovala přípravna - vyholení, klystýr, sprcha a už jsem si to kráčela na operační sál. Poslední SMSka od manžela byla, že je na Veletržní, což je k Apolináři (v poledne) ještě hodně daleko. Než mě ale připravili k samotnému výkonu (napíchnutí kanyly, epidural,...) uplynula ještě dostatečně dlouhá doba a manžel to stihl. Epidural mi píchal mladý doktor, který byl u Apolináře na výměnu z Vojenské nemocnice. Byl hodně mladý, moc jsem mu nedůvěřovala. Ale napíchnutí provedl tak skvěle, že jsem celý zákrok vůbec nic necítila. Manžel mě držel za ruku a kdyby mi sestra, která stála nade mnou a pozorovala, co se děje za plentou, neříkala, vůbec o ničem nevím. Začalo to: "Teď vás nařízly, už jde první miminko,..." A takhle mi vyprávěla celý porod. Já opravdu nic necítila. Samozřejmě obavy o děti byly velké, hlavně o plod B. V 11:31 vykoukla na svět první dcera - váha 1.525g a 42cm. Zaplakala si, ukázali nám jí a běželi s ní do inkubátoru. V 11:32 přišla na svět druhá dcera - váha 880g a 34cm (asi nemusím říkat, kdo byl plod B). Také si zaplakala (i když slabějším hláskem), ale tu nám nikdo neukázala, běželi s ní hned do inkubátoru, aby se neprochladla. Když jsem jí ale slyšela plakat, rozbrečela jsem se s manželem i já. Věděla jsem, že je to dobré, že dýchá a ani na chvíli jsem si nepřipustila, že by to mohlo dopadnout špatně. Mě vyčistili, zašili a odvezli na pooperační JIP. Večer mi přišli říct z neonatologie, že poporodní stav je u obou dobrý, ale máme být nohama na zemi. Já jsem si na JIPce poležela do druhého dne a až před polednem mě začaly stavět. Bylo to dost komické. Samozřejmě jsem byla slabá, motala se mi hlava. Na sprchu jsem byla dovezena na vozíku, pak mě převezli na oddělení šestinedělí. Naštěstí i na pokoji se mnou byla maminka, která měla dítko na neonatologii a tak jsme se co tři hodiny chytly a šly společně k tomuto oddělení. A na pokoji nám naštěstí nekřičelo cizí dítě. Po 5ti dnech jsem byla propuštěna domu a děti zůstaly na oddělení neonatologie, kam jsem za nimi denně dojížděla. 2. porod - jednočetné těhotenství po přirozeném početí. Všechny tři trimestry bez problémů. Vzhledem k tomu, že týden do porodu odhadovaly váhu plodu na necelých 3.100g, rozhodla jsem se pro přirozený porod. Jedním z důvodů bylo, že už jsem doma měla 17ti měsíční dvojčata, u kterých jsem chtěla být rychle zpátky. V den 39+4 byl manžel na poslední službě v práci, od druhého dne měl dovolenou. Bylo mi docela dobře, s dvojčaty se to dalo docela zvládat bez větších problémů. Večer mě ale chytla strašlivá migréna, takže jsem si šla brzo lehnout. Tma mi hodně pomáhá. Ve dvě v noci jsem se probudila s tím, že potřebuju na WC. Ale už jsem neusnula. Začaly mi totiž stahy, které jsem měla po 7 minutách. Vydržela jsem zhruba do 3 hodin ráno a pak se rozhodla manžela probudit. Naše obrovská výhoda je, že moji rodiče jsou našimi sousedy. Takže jsme vzbudili mojí mamku, která přišla hlídat dvojčata a vyrazili do porodnice - opět k Apolináři. K Apolináři jsem tentokrát byla registrována hned od začátku, protože po zkušenostech s dvojčaty - co se týče péče na neonatologii apod., nemohla jsem si doktory vynachválit a tak volba byla jasná. Bylo ráno, po čtvrté, já už měla stahy po 5 minutách, když jsme dojeli do porodnice. Nejdřív se na mě šla podívat porodní asistentka, které se můj stav nezdál. Dle jejích reakcí by mě nejlíp ještě poslala domu. Otevřená jsem byla na prst. Ale pak přišel doktor, který rozhodl o tom, že zůstanu. Vzhledem k tomu, že jsem byla po prvním porodu po císaři, nechtěl riskovat zbytečné komplikace. Manžela jsme poslali domu ke dvojčatům a já začala pochodovat "100 jarních kilometrů" po chodbách porodnice. Do toho jsem si občas dala teplou sprchu, která byla fajn. Na denní službu přišla starší, ale zkušená, trochu od rány, porodní asistentka, která ale byla hrozně fajn. Asi v 9 jsem si šla na chvíli lehnout a tak mě i přišpandlila na monitor, aby zjistila,jak jsme na tom. Po nějaké době přišla, když jsem jí nahlásila stahy po 3 minutách, moc mi nevěřila, ale jelikož už jsem byla otevřená na 4 prsty, dala mi za pravdu. Poslala mě tedy na přípravnu. Vyholení, klystýr a sprcha. Jelikož se pak šla věnovat jiné rodičce, která rodila císařem, trošku se na mě zapomnělo. Jiná sestra tvrdila, ať ještě chodím, že je na všechno dost času. No, nebudu to popisovat do detailů. Epidural už mi nestihli píchnout. Přišli ke mě už pozdě, snažili se o to asi 4x a neúspěšně. Když to chtěli zkusit ze sedu (píchali mi to vleže), přišla doktorka, která po vyšetření vyřkla ortel: "porod hned, bez epiduralu". Hm, tak to pěkně děkuju. Manžel naštěstí stačil dojet včas. Syn se narodil 13:34, váha našeho syna nakonec byla 3.685g a 51cm. Došlo k nástřihu a "Superman" mě i trošičku natrhl vevnitř. Sice se snažili ta místa umrtvit před šitím, ale nějak se jim to nepodařilo a tak i šití bylo docela živé... Jelikož jsem přišla o velké množství krve, nechali mě na porodním boxu až do večera. Mohla jsem se tam i navečeřet a až před předáním služeb noční směně, mě odvezli na šestinedělí. Celou noc a i část následujícího dne jsem se nesměla pohybovat bez druhé osoby. A syna jsem dostala na pokoj až právě druhý den kolem poledne. Ačkoliv se moje červené krvinky nikomu nelíbili, z gynekologického hlediska jsem byla v pořádku. Syn čtvrtý den nabral a tak nás po 4 dnech pustili domu.Srovnání je tedy následující:Z hlediska bolesti a způsobu prožití porodu - jednoznačně hlasuju pro císaře. Nic jsem necítila, na poporodním JIPu jsem si pěkně odpočinula.Z hlediska schopnosti postarat se o sebe a miminko po porodech - jednoznačně hlasuju pro klasický porod. Byl hodně náročný, ale rychle jsem se z něj vyhrabala. V obou případech jsem přišla o hodně krve. V obou případech mi hrozila transfuze. Po císaři jsem ale byla ráda, že stojím na nohou. Jizva dost bolela (i čípky na bolest jsem si 2 noci po sobě vzala) a popravdě jsem byla ráda, že jsou dvojčata na neonatologii a já se o nikoho, kromě sebe, nemusím starat. Klasický porod byl sice náročnější, ale druhý den jsem byla schopná fungovat. Přebalovat, přikládat,... Byla jsem nastřižená a šitá, ale nebolelo to tolik. Obešla jsem se bez utišujících prostředků. A jsem šitá tak dobře, že ani kruh na sezení nebyl potřeba. První porod proběhl před 17 měsíci. Jizva je vystouplá, ale naštěstí i uvnitř vydržela druhý porod. Vydržela i děloha, které po předešlém císaři, hrozilo, že praskne. Druhý porod proběhl před 9 dny. Funguju doma bez problémů ke všem dětem. Sedám si sice opatrně, ale není to nic, co by se nedalo vydržet. A bolest z porodu už je zapomenuta úplně.Přidat svoje srovnání do tématu Šestinedělí nemůžu, protože to druhé ještě nemám ukončené. Ale přidám ještě příspěvek do tématu o nedonošených dětech.Všem maminkám přeju rychlý a pohodový porod. S Apolinářem jsem byla naprosto spokojená! Klasické pokoje na šestinedělí jsou sice starší, strava by mohla být lepší. Ale co se týče práce lékařů a sester, nemůžu si na nic a nikoho stěžovat. No, kecám. Na jednu doktorku jo, ale to spadá do těch nedonošenců... :) A v případě prvního porodu má u mě Apolinář ještě jedno plus. U císaře mohl být i můj manžel. Kdyby mě nepřeložili z Motola, tak u nich by nemohl být.A k možné diskuzi - manžel u porodu - ano/ne. Za mě jednoznačně ano. Nemám manžela třasořitku, který by nesl porod a krev špatně. Druhý porod dokonce nestál za hlavou, ale vedle mě, takže i viděl, co se dole děje. V obou případech to náš vztah upevnilo, protože jsme byli oba u narození všech našich dětí. A to je zážitek pro oba na celý život!

vysoký tlak a otoky - přirozený porod nebo císař?

Zdravím maminky, ráda bych se podělila o své dilema a třeba mi poradíte z vlastní zkušenosti, jak se rozhodnout.Mám termín přesně za týden, ale nález je už 14 dní stejný, čípek tuhý, otevřená na 3/4 falangu, hlavička naléhá, ale není fixovaná v pánvi. Neposouvá se to, a kromě toho, že už mi i odešla hlenová zátka a bolí mě celá pánev, v tříslech atd., tak mám vysoký tlak (už i nasazeny léky na snížení), mám otoky nohou i rukou a váhový přírůstek 20kg. Tzn.že doktorka nechce, abych přenášela. Stále doufám, že se porod rozběhne sám, ale pokud ne, v úterý se budeme domlouvat, co s tím. Buď vyvolat vaginální porod nebo kaiser. Ale pokud se ten čípek nepohne, prý by vagin. porod mohl být dlouhý a nakonec třeba kvůli těm tlakům skončit císařem tak jak tak...Jak byste se rozhodly vy? Toužila jsem po přirozeném porodu bez jakýchkoli medikamentů a tak teď nevím, co si vybrat, aby to pro miminko bylo nejlepší... Ještě mi nabízí zkusit nejdřív Hamiltonův hmat, ale pokud por.cesty nejsou připravené, tak si myslím, že je to zbytečné... díky za případné rady a názory :-)

Dobrý den já mám skvělou zkušenost s předporodním kurzem formou videí, které jsem si zakoupila na stránkách www.porodbezobav.cz

Dobrý den, maminky taky jsem tento kurz zakoupila a určitě ho všem mohu doporučit! Majka je skvělá!

ahojky právě jsem se dozvěděla, že jsem v osmém týdnu těhotenství a nemohu tomu sama uvěřit, už se moc těšíme na miminko se svým přítelem. A chtěla bych proto udělat všechno, co jenom půjde, co by jste mi doporučovali za předporodní kurz? Něco jsem o tom četla na diskuzích, co jsou na internetu a odmítám jít jenom na pár hodin do porodnice,kde mi určitě nemohou během chvíle vše říci, spíše jsem slyšela, že děsí!

Takový \"rychloporod\"

Ahoj, tak je ten náš poklad na světě. 9.9.2014 se nám narodila holčička, 3,55 kg a 51 cm. Porod byl hrozná rychlovka, ani jsem se nerozkoukala a už jsem jela ze sálu pryč. Ráno před šestou mi začaly kontrakce, chodily pravidelně po 14 minutách. Šla jsem se umýt a že vyrazíme - chtěla jsem jet brzo, aby bylo dost času na vykapání antibiotik (kvůli pozitivnímu streptokoku). Do porodky jsme přijeli o půl deváté - kontrakce po 5 min. a otevřená na 5 cm. Honem antobiotika, monitor a prý ještě ultrazvuk, že si změří hlavičku (už to nešlo,byla moc nízko). Já jsem už pěkně funěla a oni na mě tak koukali- asi si říkali, že jsem pěkná hééérečka. Dovedli mě na sál, dali Yal - kontrakce jedna za druhou a už ty pekelné. Když mě viděli asi za 10 minut, tak prý znovu vyšetřit - 8 cm, a že se prý příprava nestihne. Popadla mě hysterie, ale nakonec mě na záchod na chvilku pustili, ale pak honem na kozu - neumytá!!!!! Ještě mi stále nepraskla voda, takže mi ji píchali a hned jsem měla tlačit, napodruhé byla princezna venku. Placenta vyšla v poho, pak nějaké šití - taky v poho a pak později taky dobrý. I placenta se zavinovala celkem bezbolestně(a to je to prý při druhém horší). Fakt to byl fofr - sice bych řekla, že porod byl mnohem bolestivější než ten první, ale asi o to rychlejší. Hlavně, že to mám za sebou a mimi mám u sebe Přeju všem krásné porody

hotový námět na povídku:)...hlavně ať jste zdravé

Porodila i hysterka :-)

Ahojky, trochu Vám tu dlužím slibovaný porod hysterky Takže i já to mám za sebou a soudím, že když dokázali v porodnici zpracovat i mě, tak to dokážou s každým No, naše Barunka přišla na svět 26.8. v 11.02 a bylo to až v 41+4 což byl asi největší problém. Protože já ač se bojím všeho, tak mě poslední měsíce před porodem, tak nějak ten strach přešel a i sem se těšila, ale deset dní přenášení mě dokonale psychhicky odrovnalo a i proto, že porodu do poslední chvíle nic nenasvědčovalo... tudíž jsem ve 41+3 nastoupila do porodnice na vyvolání, který jsem prostě nechtěla, poslední dobou mě bolelo i vyšetřování, takže první problém nastal už u příjmu, kde mě nebyli schopni přes bolest pořádně vyšetřit, take jsem byla přijmuta s tím, že se udělá oxyt. test a pak se uvidí...