Rodila jsem v Krči - diskuze

12.5.2018 mi večer v 19.45 praskla voda. Jelikož jsem v porodnici ležela již týden před tím, tak jsem čekala zda je to opravdu voda..a byla. V klidu jsme se s manželem probrali a jely do nemocnice. Máme to 5 minut takže pohoda. Udělaly mi monitor.. žádné kontrakce malý spokojeně spal. Kontrola doktorkou a příjem na hospitalizaci. Dostala jsem jednolůžkový pokoj. Ubytovala jsem se a manžel jel domů. Druhý den přijel v návštěvních hodinách byl se mnou asi do půl páté a pak jel domů postarat se o psy a pracovat. Po tom co odjel mi postupně začínaly kontrakce. Ze začátku velmi nepravidelně. Jen tuhnutí břicha. Zhruba od 23h začly být pravidelné a bolestivé. Sla jsem do sprchy, to mi pomohlo na chvily. Oznámila jsem to sestřičce PA, která chodila co dvě hodiny mě kontrolovat a podávat mi léky. Domluvily jméno se že až začnu krvácet tak mám ihned zvonit. Netrvalo dlouho... Kontrola sestřičkou odhalila otevření na dva cm, takže pomalý rozjezd. Cca ve dvě hodiny už byly bolesti nesnesitelné ( do břicha) a hlavně kontrakce byly asi po 4 minutách. Přivolala jsem si sestru a vyžádala cokoli na bolest. Ochotně mi Pichla algifen i s prostinem aby mi pomohla. Po hodině, kdy algifen teda vůbec nezabral jsem volala zas. Sestřička kontrolou zjistila že už jsem na 4 cm. Volám manžela ať se v klidu probudí a do hodiny dorazí rovnou na porodní sál. My se sestrou jsme šly - ano šly - na porodní sál. Cesta o patro níž s kontrakcemi byla dost náročná a přišlo mi že nekonečná. Po příchodu k PA na sále jsem okamžitě upozornila, že chci epidural. Sestra řekla, že to půjde a že uděláme přípravu. Takže klistyr a sprcha. Mezi tím když jsem trpěla na míse, přijel manžel. Když slyšel jel řvu začal být nervózní. Přešly jsme na porodní sál to byly asi 4 ráno. Lehla jsem si a opět žádala epidural. No ale po kontrole PA mi bylo řečeno že nález je hraniční na 6 cm. Doktor řekl že to už nemá moc smysl a že než by anesteziolog přišel tak budu otevřena moc. Domluvily jsme se tedy na opiátů do kapacky a na inhalaci plynu. No a po té co mi bylo toto podáno vám o svém porodu moc nenapíšu. Byla jsem hrozně sjeta. Vím že mezi kontrakcemi jsem manželovy vyprávěla nějaké nesmysly. Kontrakce bolely stejně. Kricela jsem při nich protože rozdychavani už mi opravdu nepomáhalo. Monitor jsem měla na břiše furt. A pořád do mě někdo sahal. To už bylo pak velice nepříjemné a velice bolestivé. Říkala jsem jim ať už to nedělají. Nic platné oni musí zjistit jak se porod posouvá . Najednou chtěly abych se z boku otočila na záda do porodní polohy. A že budeme rodit. No tak že začátku jsem je poslouchala a snažila se tlačit. Vím že mi Dr roztahovala hráz, strašný. Najednou už jsem prostě nemohla. Oni chtěly abych tlačila ale mě to prostě nešlo a už jsem ani nechtěla. Po té co prohlásily že teda půjdeme na sál na císaře jsem chvilku ještě zabrala. Ale ne na dlouho. Pak najednou bylo všude strašně moc lidí, rvaly mi do obličeje kyslík a volaly na mě ať tlacim. Manžel byl už hodně naštvaný. Udelaly nástřih. Pak mi sestřička lehla na břicho a tlačila malého ven. Já křičela že už nechci. No a nevím po jaké době se v 7.55h narodil můj krásný syn. Bohužel byl v cestách moc dlouho a tak měl Agbar 5. Vím že začal plakat až když ho odnášela že dveří ven. Po tom co jo vyndaly vaxem ze mě přišla úleva. Závěr je takový že tohle už nikdy, sestry a doktoři dělaly co mohly, kdybych dostala epidural myslím že bych to zvládla lépe, vyhulila jsem jim láhev a půl plynu a jsem moc ráda že tam manžel byl pomohlo mi to. Kdyby tam nebyl asi bych zkoncila na císaři.