Milenci, milenky, naši ex. Jak přežít rozvod? - nové diskuze

já myslím, že nevěra do vztahu nepatří

Nevěra

Jak se holky koukáte na nevěru,jak ze strany chlapa tak i ženské,myslíte si že to k manželství patří,nebo jste rezolutně proti????A když už jsme u toho,máte zkušenosti z té ženské strany????Myslíte že je třeba nevěra ve vztahu i ku prospěchu a jeho kořením???

...

ahoj,narazila jsem na tuto rubriku a jsou tu opravdu neuvěřitelné příběhy...obdivuju holky,který takový nelehký situace zvládaj!Sama nevim, co bych dělala, kdybych v nějakém takovém příběhu figurovala...fakt respekt!!!

muj rozvod

ahoj, moje 1 manzelstvi se asi 2x nevydarilo,..asi rok a pul po snatku jsem dostala neco jako lekemii a skoncila v nemocnici..muj muz se rozhodl ze pojede domu a vydela penize a pak se vrati..doma sjem mela 2 kocky a psa a on jen tak tohle sdelil..domu znamenalo do chorvatska.,byl napul australan a napul chorvat a jeho rodice zili na jednom malebnem ostrove na jadranu..ja jak byla lehce mimo , jsem to brala jako ze ok..nasi si vzali zvirata, denne za mnou chodili,pak si me po propusteni vzali k sobe, pred tim pustili muj pronajatej byt..a manzel se po pul roce pusti zpet..penez nic moc,praci hned tak nenasel a pak u meho znameho...byl skvelej barman..to mu musim nechat..a zacal delat po nocich a vikendy atd..a nejak jsme se zacali odcizovat..a ja oslabena nemoci a zotavujic se i kdyz jsem chodila do prace, jsem nejak nemela chut na sex a nic.,...vazila sjem 45 kg a byla bila jak stena..tak to snad chapete..navic nade mnou stale jeste visela hrozba transplantace drene..no a stalo se to co asi melo..zavolal mi kamos at dorazim do klubu, ze tam hrake dalsi kamos..tak dorazim a co nevidim..muj muz v objeti se servirkou..a zbytek si predstavite..ja to tusila uz asi mesic a stitila jsem se ho..a jen s emi to potvrdilo..takz ejsem hned rano napsala vse na rozvod a dala mu to hned po navratu k podepsani..11.1. presne...ten den vecer mi totiz zemrel muj 16 letej vernej irskej terier..proste bozi den..on mi podepsal i majetkove vyporadani a na soude to probehlo za cca 4 mesice..jen manzovi poradili znami ze kdyz nedorazi na soud tak nas nerozvedou..ale ja mu dala pred tim podepsat ze jako cizinec dava plnou moc k zastoupeni memu bratrovi..a tak jsem na soude ja a muj bratr a rozvadime se ..a pred tim jak jsem byla tak trochu v depce a trochu stastna..tak jsme dali jointa..umite si predstavit situaci ..dva zkoureni stoji pred soudcem a navic soudce rozvadel 4 mesice pred tim brachu tak sdelil jen..vod vas obcenku nechci vas znam..my se rehtali jak telata a pak uz jen vysel soudece ven a rozsudek ze nas rozvedl nam rekl mezi dverma...a my jak blazni s erhtali dal a justicni strazy sdeklovali jak jsme rozvedenialespon jsem se zbavila tchyne jedovate..pustili me z nemconice na mesic s tim at se jeste pobavim a za mesic mi budou muset shanbet dren..pokiud se to nezmeni..tak ja vyrazila na jadran za manzelem a ona mi rekla chudak ante , takovej mladej a ty jsi uz nemocna..a nedas mu dite..ja se zbalila a odstehovala jsem se ke znamejm..jinak bych ji musela zabit,ja mam mesic zivota a hrozbu smtri pred sebou a ona tohle..brr..a jeste jedna vec...byla jsem ho i vyprovodit kdyz odjizdel z cech a ted uz tak 6 let jsme pratele..jezdim tam pravidelne rok co rok a vidame se ...uz se tesi i az uvidi dvojcata..to bude nejdriv za 2 roky , ale stejne..alespon maji kam jet k mori..poznali jsme se sexem tam na jadranu, zila jsem tam a pracovala 2 roky pro cestovni ruch a jsem rada ze jsme zase pratele a nemusime se sobe vyhybat...vlastne neco z nasi lasky v nas stale zustalo....proste se stala chyba..a ja jsem ted uz par let stastne vdana,mam milujiciho muze a k tomu krasna dvojcata a spoustu zdravi..

Moje malé rozptýlení..

Mám na netu profil a nedavno si me tam nasel mlady-22let ale mooc hezky kolouseka napsal mi. sportovec telem i dusi, fakt sympatak.. Pritom tam mam i fotky s Kristynkou,,divim se ze pise takove 28 lete babce... da se nim pekne psat , vymenujem si vzkazy, zatim si pisem jen o hloupostech ale je to mile a moc prijemne,, kdyz je clovek cele dny jen s prckem, a s partnerem to neni nejruzovejsi, nic od toho necekam jen rozptyleni a prijemny pocit ze jsem treba pro nekoho atraktivni i jako mamina...neresime plinky a kazdodenni veci jako s partnerem a proto je to prijemna zmena. Znate to , nebo jen ja jsem zastydla pubertacka?? hm ted premyslim co ceka ode me on, bydl ime v jednom meste..no uvidime co znej vyleze asi taky jen rozptyleni...

Rozchod po 9ti letech

Pročítám tu vaše příběhy a tak vám svěřím i ten můj...Byla to láska jo trám, nevidím neslyším...dnes je to zoufalství a trápení....žili jsme si tak nějak normálně, hádky byli, bylo i dobře...koupil se dům, ve kterém bylo spousta práce (a asi důvod veškerých neschod) a přítel začal pracovat v zahraničí 400km. Nějakou dobu to fungovalo, já mlčela a žila v rozbombardovaném domě a on jezdil jak byl čas, jednou za 14 dnů jednou za 3 neděle. I na to jsem si zvykla, pak se nám narodil malý a já s ním v podstatě žila sama a tatínek se na nás jezdil jen a jen dívat..pokud jsem mu řekla ať začne doma konečně taky něco dělat, že takhle už se žít nedá, tak mi bylo řečeno, že on chodí do práce a vydělává, tak co víc bych chtěla.Jednoho dne (v září) mi došla trpělivost a řekla jsem mu že pokud se nezačne snažit tak já takhle žít nechci a odejdu...brečel, oba jsme brečeli, řekl ať mu dám tři měsíce že se to srovná. Nesrovnalo se nic, bylo to mnohem a mnohem horší, skoro jsme spolu nepromluvili a když už mluvili tak jsme se hádali. Ve finále(v prosinci) jsme zjistila že jezdí za jinou...udělala jsem to co jsem nikdy nechtěla udělat a koukla se do telefonu a našla ji tam vyfocenou (nahou ve vaně) hnus.To už jsem přemýšlela, že s ním zústanu jen kvůli malému...Jeho matka mi řekla, že je to vlasně moje vina a to byl impuls k tomu sbalit se a jít.Teď jsem s malým skoro dva měsíce odstěhovaná, je nám dobře...Jenže, ex na mě zkouší výhružky že si malého vezme s sebou do německa, já ho budu vídat jednou za 14 dnů a ještě si tam budu muset dojet a spoustu dalších věcí, které mě tak strašně bolí.Já mu ve styku s malým nijak nebráním, vídá ho kdy chce, myslím že i pro malého je to lepší, ale to jeho vyhožování je neúnosné.Setkala jste se některá s něčím takovým??

Zlobivy manzel 3

Ahoj holky,tak vam reknu jak nam to pokracuje.Porad som moc smutna a asi cekam na zazrak. Manzel nas chcel vzit na Vanocni vecirek, protoze ja sem tam u neho taky pracovala. Ale dozvedela som se, ze ta milenka je kolegyne zo Slovenska,ktera mela byt na vecirku,rekla jsem,ze tam s detmi nepujdem,ale me prosil,aby sme sli,ze on s nama pujde domu,ked budeme potrebovat.Vse probihalo v pohode,jeho milenka se mu obloukem vyhybala a hodne flirtovala s inym kolegom,pak jsem 3x manzela prosila,ze su deti uz moc unavene,ze aby sme sli domu,on porad ze zachvili a nakonec mne poslal s detmi v noci samu domu mimo Prahu 30km v hroznom pocasi. To mne dost nazlobilo,ze tam kuli coure ostal a takhle se zachoval,kdyz mi to nekoli x slibil,ze pujdeme spolu.Prisiel ve 2rano bez klicu a hodne sme se pohadali a on rekl,ze konci a ze se chce rozvadet,ja ze ano takhle se zit neda...On ju porad zapiral,aj ked som mu rekla,ze jsem cetla sms,ze mi to nedalo kouknout se mu tam,protoze mi omylem poslal jeji sms a ja vedela,ze to nepsal mne(znam ho 8let)jak porad tvrdi.Pak se vubec nebavil se mnou par dni,tak som mu v nedeli nechala deti a jela na 5hodin na Vanocni nakupy,strasne mi to pomohlo byt z domu.Ked som prisla,tak doma horeli svicky na venci a udelal vanocni atmosferu=kuli detem,ale aj tak to bolo prijemne.Ja som mu este pred odchodom rekla,ze se da lecos odpustit, nektore zenske su proste.....a ze moze se prihodit vselico ale treba si to rozumne vyrikat...on nereaguje na nic,anebo se zatne a nemluvi o nicem.Pak se zatal a do Vanoc bol divny.O Stedrej den byl hodne zvlastny,ja som cekala asi zazrak od tohto dne,ze si uvedomi silu rodiny...,ale nemel chut si ani darky odbalit.Pak to se mnou po Novom roku trochu zacloumalo,nemohla som dychat,bolo mi na omdleti a strasne mi busilo srdce a mala som hroznu bolest na hrudi,fakt som sa zlakla,ze uz to se mnou prasti,ale bola to psych.ataka z dlohodobeho stresu a pocitu nejistoty,tak som sa snazila si tenhle nas problem tak nepripoustet k srdci.Pred 3tydny se vratil ze sluzebny cesty a odvtedy se mnou trochu lip komunikuje....Ale uz to jde na 5mesic co se mnou nezdili zadne intimnosti.Ted se zase vratil ze sluzebky ze Slovenska,kde se setkal s onou damou a zvlastny je ze tam tenhle tyde jde znovu a musi neco vybavovat a zrovna s touhle kolegyni.Aj za mnou chodil takhle casto neco vybavovat na Slovensko pred 8 lety.Jeji manzel lezi v nemocnici, snim to take kleplo,mal nepravidelny tep a horko tezko ho stabilizovali,to ma urcite z ni,nevim ci tusi jeji pletky s mojim manzelem...Chystam se s nim uz vazne promluvit,ale porad se mi nezda prihodni chvile a navyse se aj bojim,ze se to pak zhorsi.Deti ho strasne miluji a mne na nem take zalezi,proto uz 2roky bojuji za nas,on si to nevazi a zacne az nas strati.Len deti budu trpet ked odejdu,ono nejak fungujeme,ale ja som z toho hodne nestastnaale deti su radi,ze nas maji spolu.Kdyby som neco take cetla,reknu prosim te odid od neho,ale ono to neni vubec take jednoduche zbalit se a ist a vse co si spolu budujete jednoducho opustit domov.Tak mi drzte palce a dekuji este raz za vasi podporu .B

Ahojky holky,díky,že se ptáte.Chtěla sem tomu dát ještě trochu čas,aby se neřeklo,že po pár dnech zase dělám závěry,ale nápíšu vám teda,jak to u nás je teď.Skončila jsem u toho,že sme se rozhodli to ještě zkusit..Tak hned ten den jsem se začala opravdu snažit (pokračuji v tom dodnes).Pro něho to byl asi velký šok,takže prvních pár dní byl pořád skoro stejný,chvílema už sem to vzdávala a říkala si,že to nemá cenu,ale brzy jsem začala pozorovat malé změny.Začal se postupně snažit taky a opravdu na tom zapracoval a snaží se taky dodnes a myslím,že se to zatím ještě pořád zlepšuje.je to teď dost těžké v tom,že je zrovna celý měsíc tahem v práci,vzal všechny směny,protože boural s autem,tak potřebuje penízky na opravu a taky doma na nové zábradlí,které nám chybí.Takže se vidíme fakt malinko,ale hodně často volá,píše,ptá se na malýho a když to jde,tak si ulije den volna a je s náma.Myslím,že kdyby nebyl tolik ve stresu a hlavně tak šíleně pořád unavený,tak to bude ještě lepší,ale nic mu nevyčítám,vím,že dělá co může.Už sme si vybrali i dovču na léto,tak se už teď těším jako malá.Oba si dáváme hodně pozor na to,aby se všecko řešilo v klidu a nic nepřerostlo v hádku a daří se.Jde to pomalu,ale jde a to mě drží nad vodou..

S mojim ex-som prežila horor

Ahoj holky tak to potrebujem zo seba dostať von.Čakám teraz druhé dieťa z mojim priateľom ktorý nás v podstate zachránil už len preto,že som ho stretla.Našťastie sa nám zo synom úplne zmenil život.Mojho ex som poznala ako príjemného človeka, ktorý sa zmenil na zviera hneď ako som otehotnela.To ma našťastie ešte nebil.Prvá veľká bitka prišla keď mal Ivanko 4 mesiace.Vtedy som ho práve kojila.Bola kvoli tomu,že som nechcela aby od nás odišiel,lebo rola hlava rodiny sa mu akosi nepáčila.Zrazu sa z jedného perspektívneho mladého muža z vysokou školou stal budišničema,ktorému ani robota nevoňala.Boli sme večne bez peňazí.V podstate sme žili len z mojej materskej a nebyť mojich rodičou tak zomrieme od hladu.Rodičia mu dávali peniaze(dospelému chlapovi)ale vždy muselo byť na cigaretky,kamarátov a kávičky v meste.Nikdy si neodpustím,že som to hneď neskončila.Pochopila som až neskor syndrom týranej ženy keď ste tá najhoršia atď.a hlavne som nevedela ako z toho von.Keď ma raz skoro zabil(nikdo o tom nevedel,že ma bije), lebo on bol v okolí oblúbený tak som si povedala dosť.Predali sme s mamou byt v ktorom sme bývali a išla som žiť k rodičom.Tie vyhrážky, čo bolo po tom ani neopisujem.Dopadlo to tak, že som mu povedala,že končím a on na to,že ma ide zabiť.Tak ja na to,že ok.Radšej umriem ako žiť s takým hovadom a to vám poviem,že som si tie nadávky na jeho adresu vtedy užila.Skončil vo vezení.Diagnoza od lekárou znie:Tažká schizofrénia a psychopatia.Dobrá kombinácia,že?Holky a oni ho teraz pustili...Ale nebojím sa.Mám vedľa seba muža, ktorý ma ochráni a ešte k tomu sa aj o nás postará(čo som si ani nevedela predstaviť,že taký muži aj sú).Ak by ste mali niektorá nedajbože takýto problém tak mi kludne napíšte.Viem ako je tažké ísť z toho von a ešte tažšie o tom len hovoriť.PS:Prepáčte mi tú Slovenčinu

Megisek

Ahoj, chci se zeptat jak to jde s pritelem? Vse v pohode?

Něco o segře

Už jsem dlouho chtěla psát pokračování,ale byli tu smutné příběhy,tak jsem nechtěla otravovat.Segra totiž zklamala a zamilovala se.Žije už 3 měsíce s uplně normálním klukem.Děla vedoucího ve značkovém obchodě,kousek od obchodu kde dělá ona.Jsou jako dva holoubci.Mají stejné šichty,chodí spolu na oběd.Nebo mají stejně volno.On se k ní hned nastěhoval,přinesl si svuj nábytek i televizi.Podílí se na nájmu.No pěkný pohodový vztah a já nemám o čem psát.I když zdaleka jsem ještě nevyčerpala všechny její předchozí vztahy,tak ještě někdy něco sepíšu.Díky,že to někoho zajíma potěšily jste mě.

Honafa

Teda tak jsem četla ty příběhy a některé mi vyrazili dech,smekám před váma všema ženskýma které jste se dokázali a ještě perete s rodinými problémy a chlapama.Já jsem s přítelem skoro 2 roky ačekáme první mimi a náš vztah je moc krásný.Nejvíc mě asi zaujaly články od Honafy ta tvá sestra je teda číslo já bych takhle žít nemohla