nic zásadního, ale... - diskuze

u nás je to v poslední době celkem o hubu, dvě malé děti těsně za sebou, jeden z nich navíc \"potížista\". byla tady tchýně, ptala se na svého syn, jak pomáhá atd. řekla jsem, že v rámci možností a času a sil. požádala ji, aby na něj při vhodné příležitosti apelovala co se týká jeho stravy, on totiž nemá čas ani na jídlo a pak je mu zle. co myslíte, že mu IHNED řekla? že slyší na něj samé stížnosti, že se o sebe nestará, nepomáhá atd. byl jak spráskaný pes, to mu fakt pomohla a mě taky. poučení: příště jen chválit nebo mlčet.