Budu se hodně krotit a napíšu to kulantně, koneckonců
nas.anost vyprchala ze mě přes noc. Včera dopoledne bábina v poho, zvládly jsme dva obchodáky, nakoupila si tu komodu, jak ji strašně potřebovala. Potom byly skoro tři hodiny čas, než vyzvedneme moji mamku z práce. Takže jsem se dobrovolně nabídla a sjely jsem o pět km dál k bábininé sestře na pokec a kafe. Došla tam i od té sestry vnučka s 1,5 letou pravnučkou, takže Helča s Pavlínkou si parádně vyhrály a byly fanstasticky hodné. Jenže při rozhovoru sester bábině zase jednou \"hrklo\" v hlavě a začla jako tradičně nadávat a osočovat mamčiného přítele i mamku. přitom oba jí obstarávají nákupy, léky, uklízí a atd. I tu postel jí Radek po 12hodinové noční složil, když mu řekla(to já bych ji poslala někam, že až jak se vyspím). Snažila jsme se ji krotit a zavelela k odjezdu. Inu, nepomohlo to. V autě už začla z babky padat slova jako k..a a p..a nejen na adresu mamky, ale i moji. Korunovala to tím, že si nepřeje, aby Helenka říkala Radkovi(mamčin přítel, který nás se sestrou pomáhal víceméně vychovat) dědo, že pro Helču je to cizí pán a basta. Takže to byla poslední kapka, ted jsme si otevřela ´hubu já a odkázala ji do patřičných mezí: ona už svoje dítě vychovala, a moji dceru si vychovám já. A pokud se jí to nelíbí, nebude mít k Helence přístup ani jí nebudu vyvážet, kam si smyslí. Vypěnila jsem po dlouhé době, ještě že Helča v autě chrněla jako andělíček. Bábině vstřícné chování od posledního excesu vydrželo skoro měsíc, co byl klid. No, dovedete si představit, jaký byl zbytek dne až do večera, než jsem odjížděla. Bábina vzteky rozmlátila u sebe hromadu porcelánových serepetiček, co je opatruje a oprašuje, a nakonec se zhroutila nervovým vypětím, a brečela, že ji jenom nenávidíme a že sní prášky, aby mělo konečně pokoj. Nicméně, když jsem se loučila s mamkou a Radek se zrovna vracel z denní šichty, tak hlasitě hledala po baráku sekeru, že si nic líbit nenechá.... Takže počítám, že mamka měla krušný večer a nedivila bych se, kdyby tam zase babku krotili policajti,přičemž se opět nic nevyřeší, ože mamce se příčí na vlastní matku poštvat mašinerii soudních tahanic a lékařských posudků na nepříčetnost. Musela jsem si nějak ulevit, i když to hlavní za mně udělala teta Martina včerejším telefonátem. Tímto ti Mar´to děkuju, nervově jsi mě uklidnila a já spala jako bumblíček klidně až do rána.