Tak jelikož to budou naše opravdu první společné Vánoce, tak musíme nějaké tradice a zvyky zavést. Loni jsme byli u tchánovců celé svátky, protože domek nebyl ještě obyvatelný a já už měla termín porodu, tak od nich je to do porodnice ani ne 5 minut autem. Do té doby každý u svých rodičů. U nás to bylo tak, že dokud bábina s dědou mohli, jídlo si udělali sami a pak byli u TV, jak už se zdravím byli v háji, tak se jim i navařilo a napeklo. Letos děda zemřel, bábina chdodí po nemocnicích, tak to bude zase na mamce, celý shon. Aby bábina neprudila skrz cukroví, tak jsem hafo napekla i do Syrovína a zavezla to tam. Bývají vepřové řízky a filé. Dokud jsme byly se setrou malé, kupoval se i kapr. Živý. To bývala bábinina doména. Dopoledne na Śtědrý den se připravoval. Bábina ze staré školy, takže nás to učila taky. přiznám se, zabít kapra nedokážu, ale vykuchat a zbavit šupin ano. Potom jsme strojívaly smrčky. Děda s bábinou mívali vlastní, a mamka s námi taky. V mých deseti přešli na umělé a já si s mojím pořídila taky, nechce se mi vysávat popadané jehličí a každý rok utrácet za nový stromek... Tak nějak, podle stavu připravenosti jídla a jak které pohádky se šlo na večeři. Když v podvečer šla Pyšná anebo Popelka či Petr Máchal, šlo se na věc až po. Tyto pohádky jsou posvátné. Pak obligátní večeře, zmrlinový pohár, přípitek, i kdyby to měl být jen dětský šampus, káva a pak se šlo ke stromku, každý rok se střídaly v hlavní funkci. pak se sedělo, kecalo a poslze na kutě. Na koledy moc nejsme, takové ty hudební hluchy máme v rodině. No a u tchánovců takové jiné, tam je všechno na bedrech tchyně, tchán se radši zašije k PC a nebo na telku, ostatně v kuchyni v paneláku dva mají problém se vedle sebe protáhnout a jede na plný úvazek s jídlem. Mojeho mladší brácha bývá vesměs dopoledne v práci, pak se teprve dokolébe dom, dělá v Brně, cesta dlouhá. Už několik let spíš postupně přebíral kuchařskou funkci můj. Tchyně jde se zdravím taky rychle z kopce, i tchán je v ID, koneckonců, na vojně byl kuchař, tak ví co a jak. Pokud zvládne dopředu nachysta brambory a maso, pak mu brácha vypomůže. Cukroví jim dovážejí mojeho dvě vdané sestry, strom mají umělý, švagr jim ho strojívá, otevřeně tam natahají krabice, jde se pojest taky dle pohádky, káva, přípitek, a přesun do obýváku. Rozbalí se , poděkuje, a každý se po svém. Takové divné. Snad tak neskončíme. Koledy taky nedrží. Na půlnoční jsem předtím dojížděla za mojím, letos už máme smůlu, kdo by hlídal malou. V noci se s ní přesunovat nebudu a do kostela tak malou tahat taky nebudu, snad napřesrok. No a pak jsme sii dělávali s mojím naše soukromé Vánoce. Letos budou ty oficiální, žádná rodina, tak se těším ajko malé pacholátko.... už aby tu byly.