Zas u nás bylo pěkně rušno. V pondělí klid před bouří, pohoda po víkendu a doma poklízení. V úterý jsme ráno odvezli autem Aničku do školky a já s Tery vyrazila do Šumperka. Potřebovala jsem do práce podepsat novou pracovní smlouvu, potěšili i po finanční stránce, tak i nadále budu po víkendech pracovat. Zároveň se naskytla i možnost práce od září tak jsme hned podala zájem tak uvidíme. Středa Anička měla ve školce karneval, hrozně se těšila, hlavně Ondra ji přesvědčil že za princeznu bude každý a opička tam bude jen jedna , no tak šla za opici kterou jsem krapek háčkem upravila, foto dám do komentu. Ondra měl výzo, páni já na to úplně zapomněla něják jsme předpokládala že ho dostanou až ve čtvrtek. No tak večer bylo zhodnocení a dárek, přeci jen samé jedničky se musí ocěnit.Čtvrtek začalo být zle. Ach jo i když jsem celou noc spala ráno jsem se probudila s pekelnou bolestí hlavy. Venku se rospršelo a nás ještě čekala cesta pro dcerku kamardky kterou občas vodíme do školky. Jak bylo hnusně vzala jsem Tery do šátku, vyškrábala se do třetího patra abych se dozvěděla že se jí do školky nechce odejít. Cestou nás chytl větší déšť a tak jsem se ještě vraceli pro deštníky. Po návratu domů nejen že hlava stále bolela ale přidala se i alergie a já najednou byla jak angorský králík. V poledne jsem usla s Tery a málem jsme zaspali dojít zavčasu do školky, Odpolko mi bylo ještě hůř a tak jsem popadla kočár, no nevím jestli to byla výhra. Spěchat jsme ale museli aby Ondra stihl odejít do skautu včas aby mohli jít na plavání. Zpět se vrátil až po 19hod a někde vytratil peněženku . Pátek jsou prázdniny, starší to pochopili a spali, Tery ani náhodou a to hned pěkně od rána. pohádka, papat, do postele a furt dokola, Anička si z neposednosti zhodila snídani ze stolu, už budem muset fakt malovat, neb jogurt je až na stropě,. grrrr.............. už v 8 jsem je měla chuť vyhodit z domu. Pak nastal trochu teror odemně, Tery vyhodila dudlík do koše a pěkně mu udělala pápá. Amička musela uklízet hračky co vytahali a já se snažila uklidnit bolavou hlavu. Zajímavé když jsme zlá najednou jde sníst oběd bez dožadování se kuliček do polévky nebo kečupu na rizoto. A vrchol překvapení byl že Tery usla bez dudlíku a bez řevu že ho chce. No uvidíme odpoledne. Mně čeká doladění kostýmů na zítřejší karneval.