Místo sbližování se odcizujeme - diskuze

toje mi moc lito, ja mam hodnou tchyni, mozna i tim,ze se vidime jednou za rok, rok a pul, ale nikdy me nejak extra nenastvala a snazi se byt na me hodna

To mě je líto.U nás to bylo tak, dokud jsme neměli kluky bylo to v pohodě. Pak to nějak začalo jít dolů. Možná to byl i můj pohled, švagrová má děcka starší než my a jí pomáhala, vozila, hlídala a byla tam skoro denně. Mě slibovala, že bude pomáhat a pomohla 3x a pak odmítala tak krutě, že děcka jsou naše, ať se staráme a zatím ty druhé hlídala furt... Pak se to zkazilo i tím, že Honzík je \"divný\", nechtěl se s ní bavit... Ona když k nám přišla, tak si jen stěžovala na všechno a na všechny, nic pozitivního, tak už jsem pak byla hnusná i já, nikdy jsem si jí na nic nestěžovala, nemělo by to význam, ona má kouzlo všechno povykládat všem a jako neměla jsem zájem, aby o mých problémech věděla celá jejich ulic a celá rodina... Byla jsem na ni já i manžel strašně naštvaní, zvažovali jsme úplně ukončit styky, jen kvůli tchánovi jsme to nedělali, protože on ač není vlastní děda, tak ty naše kluky má strašně rád a umí si s něma parádně vyhrát i na pokec je parádní, ale nakonec se to nějak posunulo. Loni byla rodinná oslava, taková jaká byla několik let předtím a bude několik let potom, zůstali jsme s tchánem a se švagrem(s tím, co mu tchyně děcka hlídala) sami. No a já mlela a mlela(to já umím za ožrala). Švagrovi jsem vyzpívala, co si o něm myslím, s oběma jsme probrali tchyni. Ona to za rožkem všechno slyšela. Ale nezlepšila se hned, až teď tak poslední dva, možná tři měsíce. Asi jí to hlodalo v hlavě, minulý měsíc jsem měla doma jen tchána a tak jsme se nějak dostali k tomuto incidentu a on mě řekl, že s ní o tom několikrát mluvil a snad to pomohlo, je o dost lepší než byla.Asi jsem to popsala moc zamotaně, ale snažila jsem se abys to pochopila. Asi mám výhodu :Tvoji tchánovci jsou divní oba... U nás je divná jen tchyně. Já bych to svým laickým myšlením uměla i odůvodnit, ten starší co mu ty děcka hlídala totálně selhal, před včerem jsem to psala ve 48 hodinách a to jsem nevypsala zdaleka všechny úlety a neřesti, co prováděl a provádí, tak asi nemohla nějak strávit, že ten mladší se umí postarat o cizí děcko(mám Karolínu z původního vztahu) a o svoje dvě děcka... Lítost, žárlivost... nebo já nevím...Tak snad dostanou někdy rozum a bude to když už ne výborné, tak aspoň lepší.

Tak to je to stejný jak u nás.Já jsem ke tchánovcům taky ráda chodila,citíla jsem se tam vždycky fajn,bylo to fajn,bylo s nimi o čem mluvit,zvali nás na obědy,prostě to bylo super.Co se narodili kluci,už se tam u nich necitím,není s nimi co mluvit,poslouchat ty jejich blbé kecy, ohledně doktorů,politiků atd...je děsné.Takže já už tam moc nechodím,ale kvůli klukům jsem si řekla že se překonám a budu se snažit tam k nim chodit aspoň jednou za týden nebo 14 dnů.Jenže to oni furt melou pak do Matyho aby řekl to či ono, když on to stejně neřekne protože to neumí.

mám to stejně. Než se narodila Áda, tak vztahy super, až na pár maličkostí. Pak asi půl roku po narození Ády to bylo něco na moje nervy, úplně jsem je začala nesnášet. Teď už zase dobrý, Aduš už je velká, takže mi do ničeho tolik nekecají, ale stejně už to není takové, jak předtím... Třeba se to u vás taky zlepší, až Honzík trochu povyroste

Tchýně nebyla nikdy má krevní skupina, ale dokud se nenarodil Eliášek, tak to šlo, pak se to začalo hroutit, až to úplně vybuchlo před půl rokem a nejezdím tam.Chápu tě...taky je ten typ, co má všechny potíže světa a my ostatní si žijeme děsně spokojeně. Ale jestli jsi je měla tak ráda a teď tohle, tak je to ještě těžší, to je jasný.Já to beru tak, že vztah s tchánama je prostě přece jen \"uměle\" vytvořený přes partnera a někdy to holt nemusí vyjít a klapnout. Tak se netrap, třeba se to vytříbí a když ne, máš vlastní rodinu