měsíc v práci - diskuze

Tak se pokusím shrnout pár dojmů z práce. Děkuji všem za podporu v prvních dnech. Měly jste pravdu, zvyknout si opět po letech vstávat ráno bylo to nejmenší. Týden a už jsem fungovala zase normálně. Ráno vstanout je nyní menší zlo než dostat děti z postele. Ale už jsem přišla na to s jakou rezervou je bude a v kolik je patřičně popohánět. Jsou to nervy vyprovodit obě děti. No kdo jich má více, tož potěš koště Jinak mé dojmy jsou dost rozpolcené. Je to neskutečný rozdíl pracovat ve škole na vesnici a ve městě. Troufám si říci, že i starosti dětí na vesnici jsou někde jinde. Tedy pokud to není dobou a děti se nezměnily.Počet dětí mi vzrostl, což má své výhody i nevýhody. Čím více dětí, tím hůře se jde věnovat individuálně, tak se věnuji potřebným po škole. Mám druháky. Holčičky jsou zlaté. Kluci už tolik k zulíbání ne. U jednoho doslova musím během hodiny sedět, není schopný nic udělat Asi jsem moc nezestárla, takže zase se najde pár jedinců, co mi občas tykne asi se ztrácím v davu a neustále působím spíš jako kamarádka, což nejsem . No a kuchařky si mě pletou s deváťačkami. A co se ped. sboru týče, tak nevím, jestli to dám. Je to hold velká škola. Každý na svém písečku. Podpora shora nic moc. Kolegové intrikáři, nabonzovali jednu učitelku, jak odchází dřív. Takže už je sešit hanby, jak mu říkáme, tam se musíme zapisovat, kdo odchází dříve. Mě se to naštěstí netýká, mám výjimku, protože mám částečný úvazek. O penězích jindy... to je fičák, co tam nahoře nevymysleli. Prý mi bude trvat tak 8 let, až zjistím komu věřit a komu ne, tak teda s mou povahou .... asi založím novou školu přijímám vychovatelku veverku a Evulika Pardon za délku ...