maminkám co se bojí cvičit :) - diskuze

Tak už cvičíme něco přes měsíc. Musím říct, že přes svoji obavu. Po tom co jsem si přečetla plno článků o tom jak to dětem ubližuje. Musím říct že jsem spokojená. Toník to ze začátku snášel moc dobře, pak jsme začali cvičit na bříšku u toho už řve jako tur, ale jakmile se přestane tak se uklidní. Nemyslím si že by ho to bolelo. Jen ho nutím dělat věci a dostávat se do sytuací, kterým se snaží od narození vyhnout. Takže je spíš vzteklý, než že by ho to bolelo. A hlavně jsou vidět výsledky. Byl hodně křivý, tak že samo by se to určitě nesrovnalo. Nepoužíval prý několik svalů na zádech Když s epoložil na záda automaticky se přetáčel na levý bok, na zádech prostě neležel. Ted už jsem ho několikrát nachytala jak spinká na zádech a dokonce má i hlavičku otočenou na pravou stranu. Prý jsme hodně pokročili. Ted bojujeme se zvedáním hlavičky. Tu chudák ještě nezvedne, má ji prý moc velkou a s těma svalama to taky není ideální. Ale už po pár cvičeních vidím pokroky. Pišu to sem aby jste pokud se třeba bojíte cvičit nebo vám příjde že je to k ničemu a dětátko se trápí, že to k něčemu opravdu je. Pokud je k tomu opravdový důvod tak jen do toho