Knír po III. - diskuze

Vidím, že jsem přišla o debatu o knírcích (a jim podobných chlupatých částech těla), protože jsem si myslela, že v téhle rubrice pro mě nic nebude, když se skoro vůbec nemaluju ani nijak neřeším módní trendy. No a jelikož jsem teď objevila tu úžasnou únorovou debatu, vzpomněla jsem si na svůj první zážitek s kosmetičkou. Tak snad vás tím neznudím...:Taky mě pořád štval můj krásný tmavý knírek, který jsem stejně jako chlupaté nohy, ruce, prsty, zadek, břicho + trochu hrudi, zdědila po svém otci (naštěstí ne takový smeták). Rozhodla jsem se tedy ve svých přibližně 18ti letech, že aspoň s tím knírkem něco provedu, nejlépe jednorázově a definitivně. Objednala jsem se k jedné kosmetičce, co měla na vizitce uvedeno, že provádí i laserové odstraňování chloupků, s tím, že to bude prozatím informativní schůzka. Přišla jsem tam, posadila mě, prohlídla mi knírek, a pak jsem se zeptala na ten laser. Nevím už přesně, co mi vykládala, ale prostě nějak mě ukecala ať si to nenechám s ním dělat a navrhla mi depilační krém, po kterém mi ty chloupky už nenarostou tak hustě a po dalších a dalších aplikacích mi snad přestanou růst úplně. Tak jsem souhlasila a začali jsme hned. Když mi to začala titlat pod nos, ucítila jsem známou vůni. Veet. Jednou jsem si ho koupila na nohy, ale stejně mi po něm zůstalo strniště. A tak samo dopadl můj knírek. Když mi to pak smyla a já si tam přejela jazykem, málem jsem si ho potrhala. To jsem si to rovnou mohla oholit žiletkou a ještě bych ušetřila 80 Kč Byla jsem tak naštvaná, už jsem tam nepáchla a pak jsem začala chodit k jedné známé na vosk. Teď si ale knírek holím normální žiletkou, protože můj chlap se stejně nerad líbá, tak memám koho škrábat, a je to rychlé.