Zkušenosti pacientek z porodnice Nemocnice Tábor, a.s. - diskuze

Zklamání z přístupu

Jsem prvorodicka a rodila jsem v Tabore v zari 2021. Porodnice vypadala moderne a mela jsem celkem dobry pocit. Kdyz mi odpoledne praskla voda,vyrazili je do porodnice a na prijmu vse probihalo hezky. I kdyz jsem nemela zadne bolesti kvuli te praskle vode me prijali. Kvuli covidovym opatrenim manzela poslali domu s tim,ze jsem prvorodicka,stejne to bude na dlouho a me dali na normalni pokoj, at se vyspim a naberu sily na rano...driv to urcite nebude. Kdyz to shrnu,prvni bolesti prisli kolem devate vecer,sestry me moc nekontrolovaly,takze o tom nevedely. Privolala je az moje spolubydlici,kdyz jsem se zasekla nekde mezi posteli a stolem a dal jsem nedosla. Kdyz sestry konecne dorazily,natocily monitor a pry ze uz to bude. Chtela jsem zavolat manzelovi,ale nenechali me vzit si mobil,pry mi ho prinesou. Chvilku to trvalo a manzel nakonec narozeni dcery nestihl (byl to fofr, a kdyby me nechali zavolat,vse by se stihlo i s rezervou). Na sal jsem prijela v deset hodin a mala prisla na svet po trech kontrakcich ve 22:14. Ackoli chapu,ze pri takove rychlosti neni cas na reci,nevedela jsem ani,ze uz ma venku hlavicku. Na nastrih se me nikdo neptal,poznala jsem to az podle te bolesti a duvod jsem se dozvedela az z propousteci zpravy. Manzel dorazil az kdyz uz jsem mela malou na sobe zabalenou v plenach. Dalsi dve hodiny na sale uz byly privetivejs. Sestra mi vyfotila malou ma vaze,nechala ji prisat k prsu a nakonec dala manzelovi. Jen ta strasna zima... Prestala jsem se klepat az pod perinou na pokoji. Na noc si malou vzali sestricky k sobe a prinesli mi ji druhy den. Nemela jsem zadne komplikace takze pomoc sester z gynekologie jsem nepotrebovala,ale jejich pristup k ostatnim se mi libil. Doktori byli taky hodne citlivi.
Co se tyka personalu z detskeho oddeleni,tam jsem na vazkach. K male se chovali hezky,skoro nikdy pri kontrole neplakala,ale ja jsem si pri kazde vizite pripadala jako neschopna matka... Asi si radi smsli na prvorodicce bez zkusenosti.Zakladni info o peci o miminko jsem dostala ale zbytek pokulhaval... Problem s kojenim jsme nevyresily a naopak jsem dostala od pediatra vynadano ze kojim malo... Pry po dvou hodinach dvanactkrat za den a v noci klidne delsi pauzy... Ja tedy nevim,ale 2x12=24 a kam se vejdou ty pauzy netusim. Vadilo mu ze jsem prvni den malo kojila... Kdyz mi sestry malou prinesly v poledne,tezko se dohanelo skore. A nakonec me dopalil propousteci den,kdy jsme musely absolvovat vsechna vystupni vysetreni. Na vsechno se chvatalo a nenechali me ani malou nakojit. Nakonec tak rvala hlady,ze jsem ji kojila na chotbe ve fronte na ultrazvuk! Nikdo mi nebyl schopny rict v kolik me pusti domu a potom se div nezvtekali ze to manzelovi dlouho trva... A vratim se opet ke covidovym opatrenim. Kdyz pro me manzel prijel,nepustili ho dovnitr,takze jsem pobrala vsechny veci a malou a sla sama k vytahu!
Dva body na zaver...
1. Ze mela dcera pupecni snuru omotanou kolem krku jsem se dozvedela az na gynde po sestinedeli
2. Pokud chcete,aby rodicky nabrali sily po porodu,dejte jim k veceri neco jineho nez rohlik s maslem.

Naprostá spokojenost

Rodila jsem 15.9.2018 jako prvorodička. Do porodnice jsme přijeli po protrpěné noci v 10 hodin dopoledne. Vyšetření, které mi prováděl místní gynekolog (mimochodem chlap jako hora s obrovskýma rukama) bylo to nejcitlivější, jaké jsem kdy zažila. Nález byl pokročilý, proto jsem šla rovnou na porodní sál. Celou dobu mě opečovávaly 2 skvělé porodní asistentky, které mi vše vysvětlovaly, povídaly si se mnou a provázely mne celým porodem. Byly moc milé a ochotné, ačkoliv nás tam rodilo víc najednou a měly hodně práce, nikdy jsem neměla pocit, že jsem tam opuštěná. Prostředí porodního sálu je moc krásné a luxusně vybavené, zároveň nabízí úžasné soukromí. Přála jsem si co nejpřirozenější porod a to se mi splnilo. Můj syn se narodil ve 14.25 naprosto přirozeně v součinosti toho hodného pana doktora a porodní asistentky, kteří spolupracovali velmi profesionálně - bez nástřihu, epidurálu, klystýru a dalších zásahů. Manžel přestřihával pupeční šňůru a syna mi hned položili na břicho, kde ho (kromě krátkého vyšetření) nechali další cca dvě hodiny, takže jsme se krásně mohli seznamovat. Potom mě převáželi na oddělení a syna zatím opečovávali sestřičky. Pak mi ho hned přivezli na kojení a milá sestřička mě neopustila, dokud se nepřisál. Vybavení pokojů bylo nadstandartní, stejně tak celého oddělení. Samozřejmostí byl rooming-in. Vzorně se o nás starali až do proputění domů. Protože jsem sama zdravotník, velmi oceňuji zejména to, že ačkoliv měli takový hrozný frmol (úplně narvané oddělení plné většinou nezkušených prvorodiček), nikdo se na mě ani křivě nepodíval, všichni byli milí a ochotní. Příště budu v Táboře rodit znovu. Moc děkuji celému personálu porodnice za porod, který byl krásným zážitkem. Bez nich by to nebylo možné.

Smíšené pocity

Do porodnice jsem nastoupila 29.7.2016 na vyvolání porodu. Malý přišel na svět 30.7.2016 před 7:00 h císařským řezem. Ráda bych pozdravila paní z předchozího příspěvku, které se narodilo miminko o pár hodin dříve. K hodnocení porodnice bych ráda uvedla, že i přes nelehký vyvolaný porod, který skončil, tak jak skončil, musím říct, že péče na gynekologii je skvělá. Samozřejmě je to hlavně zásluha sestřiček, které jsou oddané své práci. Neváhají kdykoliv pomoci a to po císaři člověk hodně potřebuje. Musím poděkovat hlavně dvěma nejmladším sestřičkám, které se o náš stav zajímaly i mimo své pracovní povinnosti, bohužel si nepamatuji jméno. Co se týče PA, tak musím říct, že nic moc. Jedna lepší a druhá horší. Zkrátka, pokud jde porod hladce, není problém, pokud ne, tak se chovají tak, jako by to byla vaše vina... Na porodním sále mi vadilo, že každou chvíli do vás sáhnul téměř každý kdo šel okolo. Necitlivě vyšetřovala i jedna z PA a když se po 20 hodinách nic moc nedělo, tak mi nezapomenula ukázat při vniřním vyšetření jakou mám cítít bolest, až miminko začne sestupovat a při tom neustále volala na miminko "Mirku pojď, Mirku pojď ven.." Musím se smát :-)) Před 6h ráno než se měnila směna už byla PA vzteklá, že se nic neděje a tak přede mnou a mým manželem začala nadávat na Mudr, Berku, ať si mě jde vyšetřit, že mě večer poslal na porodní sál a následně propíchl plodovou vodu brzo, tak ať si rozhodne co se mnou.. Mudr, Berka přišel a div že by mu PA nevynadala :-) Dohodli jsme se, že půjdu na císaře. Poté mi naměřili sestry tlak 230/110, jen se na sebe podívaly, nasadily mi síťku na vlasy a už jsme jeli. Pak už probíhalo vše asi tak jak mělo. Malého mi přinesli hned jak jsem byla na pokoji. Po dva dny mi ho nosily sestry z dětského jen na kojení. Zde ale začíná druhá stránka hodnocení, protože tak, jak se chovají některé sestry z novorozeneckého, to nemá obdoby. Miminko se nám narodilo v sobotu, to se zřejmě moc nepracuje, takže nikdo nehleděl na to, že nemám mléko, malý jim tam nejspíš řval hlady, tak se ho snažily zbavit tím, že mi ho přinesly druhý den ve 22h a nechaly u jednoho prsu tři hodiny, a protože jsem nemohla vstávat, tak jsem si ho nemohla přendat na druhou stranu, takže jsem musela zazvonit na sestru, aby vůbec přišla mi ho přendat. Pak začal malej plakat, tak ho popadla a bezeslova ho odnesla. Jiná mi zase vynadala, že mám kojit i třeba každou půl hodinu a ne si chodit pro dokrm, jiná zas když jsem jí řekla, že má malý prdíky, tak mi rázně odpověděla. "ale prd má prdíky, má hlad..!" V pondělí přišla vizita, při které mi oznámili, že byl malej dehydrovanej a má horečku. Poté mi nebyl nikdo schopen podat jakékoliv informace o zdravotním stavu miminka. Jedna sestra doslova přilítla s nějakým fotospektrometrem nebo jak se to zařízení na měření barvy kůže jmenuje, s tím, že mělo miminko žloutenku o které jsem pochopitelně taky nebyla informovaná, tak běžela za dětskou Dr. pak opět přilítla jako raketa, malýho odvezla, prý ať si to paní doktorka zkontroluje sama. Načež z toho vyšlo, že se paní doktorka spletla a koukala do záznamů jiného miminka. To myslím potvrzuje péči o novorozence. Tou paní doktorkou byla Mudr. Bláhová... (Píše se zde o ní níže.)
Takže na závěr, co se týče novorozeneckého odd. to byl jeden stres za druhým, sestry nepomohly s kojením, péči o miminko vysvětlovaly paní, která už má jedno děťátko více než prvorodičce a absolutní neinformovanost o zdravotním stavu miminek by mi potvrdilo více maminek.
Táborskou porodnici bych zřejmě zvolila i pro další porod, ale už bych byla chytřejší. Rozhodně bych si nenechala porod vyvolat a na ty "osvědčený" sestry z novorozeneckého bych si dala pěkně pozor. To ostatně doporučuji všem, zbystřit smysly i když jste po porodu a nenechat si nic líbit.
Ivča a Mireček

Paradni porodnice

Do porodnice jsem dotazila 29.7.2016 v 23:45 po celem dni slabych kontrakcich mi vecer praskla voda a cestou do porodnice se rozjeli silne kontrakce. Vsechno slo rychle a perfektne,ja jsem byla uplne mimo tak vse s porodnimi asistentkami vyrizoval pritel,porodni plan jsem nemela a vzhledem k rychlemu otevirani mi nestihli dat ani epidural ani klistyr. Po monitoru me poslali na vnitrni vysetreni,pak do sprchy a zachvili jsem sla rodit, trvalo 25 od zacatku tlaceni nez byl maly venku,bylo by to rychlejsi,ale mela jsem prilis dlouhe prodlevy mezi kontrakcema. Nez me doktorka nastrihla tak jsem se roztrhla do strany tak me nasledne nastrihla i na druhe strane. Maly se narodil v 30.7.2016 v 02:31 :) ihned mi ho prilozili a nechali mi ho na prsou,az po chvili se me zeptali jestli ho muzou vzit na vazeni. Maleho zvazili,zmerili,otreli a dali ho priteli,ktery si ho choval po celou dobu meho siti. Siti bylo fajn i kdyz jsem byla hodne potrhana tak mi to doktorka poradne umrtvila a jeste jsme u toho vtipkovali :) Pece po porodu,vybaveni pokoju a strava k tomu nemam absolutne co vytknout :) pomalu se mi nechtelo domu jak se tam o nas hezky starali vsichni byli mili a ochotni. Kdykoliv jsem potrebovala poradit tak vysvetlovali,ukazovali a pomahali :) nesetkala jsem se tam s zadnou protivnou sestrou akorat uklizecka jednou nemela svuj den :D takze ja mohu jen vrele doporucit :) rodila jsem poprve a az budu rodit podruhe tak 100% zase tady :) Pavla 22let,Honzik 3tydny

už ne

20 hodin příšerných bolestí,kdy čekali až se otevřu,hrabal se ve mě každý kdo šel okolo,všichni milí sice,ale nikdo nepoznal,že má malý špatnou rotaci a tak to prostě nejde.Když už jsem vážně dlouho překážela,přišel primář a ten to poznal a poslal na císaře.Prostě hrůza.A paní Bláhovou na dětském,arogantná a nepříjemnou ženskou bych ihned vyhodila.

Už nikdy...

Nerada to dělám,ale chcete-li,aby tento portál byl upřímný,musím přidat svou zkušenost. A bohužel nejsem jediná...Aničku jsem po velkém boji porodila v sobotu 16.5.2009 jako své první dítě. Neřekla bych,že jsem padavka nebo tak něco,už jsem si toho v životě vybojovala dost a nejsem žádná křehká květinka...Kontrakce začaly v pátek kolem 16 hodiny,do Tábora jsme dorazily po 22,kdy byly kontrakce po 5 minutách trvající cca 20 sekund. Tam už to začlo,první cesta vedla na vyšetření,kde mi píchnuli cosi(do dneška mi nikdo nesdělil co),že by se mi někdo představil a vysvětlil co bude následovat...ani omylem. Potom,co mi něco píchli jsem šla na pokoj,kde mi sestřička natočila monitor(jediný milý člověk-bohužel měla jen noční) a poradila co dělat,kdyby kontrakce neustávaly. Neustávaly,trpěla jsem ve sprše,abych nerušila kolegyni na pokoji. Každou hodinu monitor a už od 23.00 jsem začala krvácet,nikdo kromě sestřičky se tím nehodlal zabývat. Kolem 6 ráno(asi se paní doktorka ráčila vyhajat)mě konečně vyšetřila,řekla,že se neotvírám a že s tím musíme pohnout-a to doslova !!!Ocitl se tam i pan primář,kterého si pamatuji z praxe(jsem zdr. sestra),zeptal se,jestli mi odtekla plodová voda a od kdy krvácím,udělal UZV a zjistil,že plodová voda tam skoro není a poslal mě na sál. Dostala jsem infuzi na vyvolání porodu,klystýr a pak jsem viděla sestru až v 11,když přišla dělat monitor...zkrátím to,ve 12 jsem zavolala manželovi,ikdyž mi bylo řečeno,že ho mám zavolat,až mi řeknou a trápili jsme se tam spolu od 15 hodin si toho už moc nepamatuji,manžel říkal,že jsem mezi kontrakcema usínala...měla jsem pocit,že Aničku nikdy neporodím,už jsem prostě nemohla. Sestra byla tak strašně nepříjemná a zlá,pořád mlela něco o tom jak jsou ty prvorodičky strašný a otravný(přitom sem po ní nic nechtěla,neřvala jsem jak v amerických filmech...)pak už jen vím,že mi sdělila(teda své kolegyni),že s touhle postavou se rodit nedá(ano,měla jsem v době porodu 93kg a měřím 180cm,ale rozhodně jsem nebyla žádný tlustý prase)...narozdíl od ní cca 130kg,pak jsem slyšela hysterickou doktorku jak ječí ať jí někdo přinese kleště...pak mi to 130kg monstrum lehlo na břicho a Anička byla venku i bez kleští...byla sobota 16.5.2009 15.55 !!!!!!!!
A bylo naprosté ticho...viděla jsem jen fialovomodré miminko,které vůbec neplakalo...mám pocit,že jsem v tu chvíli manželovi ruku rozdrtila.Pak pomatené běhání sestřiček,doktorky,přiběhnutí primářky z dětského a po neskutečně dlouhé době mi jí ukázali a zeptali se na jméno...zeptala jsem se,co to je a po obdržení odpovědi,že holčička,dostala jméno Anna,vážila 2490g a měřila49cm. Odnesli jí nevím kam,Pája jí pak šel vyfotit,přinesli mi ji až večer,ať jí nakojím-nepovedlo se,zase jí odnesli. Ráno na kojení-nepovedlo se,odnesli,dopoledne na kojení-povedlo se tak mi jí tam konečně nechali. Kolem 18 přišla paní primářka z dětského,že jí musí odvézt do Písku na JIPku,že špatně dýchá...nic víc...a odešla...zhroutila jsem se byla jsem s ní u sester až do odjezdu. Vyfasovala jsem prášky na spaní a dál nevím asi zabraly. Hned v ráno(v pondělí)jsem šla za sestrou,jestli mi dá číslo do Písku...prý si ho mám najít v seznamu !!! Načež jsem se zbalila,nechala si zavolat primáře,podepsala reverz a odjela za Aničkou do Písku...
A tam jsem nestačila zírat...úžasný primář,úžasná lékařka,úžasné setřičky...byla jsem jak v Jiříkově vidění. S Aničkou jsem tam strávily 14 dní,z toho 3 dny na přístrojích a 5 dní v inkubátoru a do dnes jsem jim vděčná... Pak začali vyplývat okolnosti porodu,kdy ve dvou záznamech byly odlišné údaje ohledně-resuscitace,komplikací atd. Dodnes mi nikdo nevysvětlil co se stalo...Strašně lituji,že jsem šla do Tábora,nikdy na porod nezapomenu...bohužel v negativním slova smyslu... Štěpánka

Naprostá spokojenost

V táborské porodnici jsem rodila svoje první děťátko letos v červnu 2 dny před termínem. Přijela jsem kvůli krvácení a rovnou si mě tam nechali. Příčinu se nepodařilo odhalit, ale aby mě a miminko nevystavili jakémukoliv riziku, rovnou si mě tam nechali. Uložili mě rovnou na porodní pokoj a dostala jsem infuzi na zastavení krvácení. Každých pár minut kontrolovali můj stav a mimi na monitoru. Kdykoliv jsem se chtěla projít nebo osprchovat, odpojili mě od infuze. Krvácení přestalo a začala odcházet voda, a tak začal být porod aktuální. Sestřičky, porodní asistentky i paní doktorky z odpolední i noční směny mi věnovaly celou dobu maximální pozornost. Všichni byli nesmírně milí a ochotní. Povídali si se mnou o všem možném, takže hodiny, které jsem na pokoji na kapačkách s glukózou a minerály trávila, ubíhaly jako voda. Bolesti přišly až v noci. I když jsem měla trochu obavy, že nebudu vědět, co dělat, dostávala jsem průběžně pro všechny fáze porodu od paní porodní asistentky instrukce. Vše mi vždycky podrobně vysvětlila a předvedla. Dostala jsem pár injekcí (nevím čeho), po kterých jsem byla dost omámená, ale poměrně rychle jsem se otevřela. Nad ránem přiběhli ještě další lidé, kteří nachystali věci na miminko a pak už to bylo jen na mě. Ani mě nenastřihávali (dobře odhadli, že to ani nebylo potřeba), jenom povzbuzovali a paní doktorka mi ukazovala, jak už je maličký blízko a o jaký kus se při zatlační posunul. Do porodu zasahovali minimálně, což mi vyhovovalo. Maličkého omyli a v zavinovačce dali hned ke mně. Poporodní péče byla taky perfektní, dokonce jsem dostala nahřátou peřinu a snídani do postele. Kdykoliv jsme s kolegyňkou na pokoji něco potřebovaly, stačilo zazvonit na sestřičky. Ke všem vyšetřením miminka i sebe jsem dostala patřičný komentář. Sestřičky pomohly s kojením a koupáním a když jsme si potřebovaly odpočinout, vzaly si miminka k sobě. Po 4 dnech jsme šli s mrňouskem a dárkovými balíčky od porodnice domů. Čekala jsem přívětivý přístup, ale všechno dalece předčilo mé očekávání. Jsem tedy naprosto spokojená a do Tábora půjdu zase.

Prostě porod jedna báseň

Já jsem zde rodila na apríla 2009 (přesně v den termínu). Poprvé jsem rodila v Písku a vadilo mi, že manžela poslali domů, že mu pak zavolám, jenže to byl rychlý porod a on přiběhl na sál 3 minuty po narození malého. Proto jsem se tentokrát rozhodla pro Tábor a nelituji. Vzhledem k tomu, že mi hodně a bolestivě otékaly ruce a nohy, řekl mi můj gynekolog, ať 1. ráno jedu do porodnice, že to mám stejně termín, tak ať mi dají půlku tabletky a porodím, že už je i malej natlačenej pěkně dolů. Ve středu 1.4. mi začaly mírné bolesti hned po 5 min. Tak jsme s manželem odvezli syna so školky a v 8 mě příjmali v porodnici. Hned při příjmu se mě paní doktorka (Karolina, příjmení si nepamatuji) zeptala, jestli mám porodní plán, nebo nějaká přání. Já nic extra nechtěla, tak jsme se jen domluvily na klystýru a na tom, že mě v případě potřeby nastřihne na pravé straně v místě nástřihu po prvním porodu (v Táboře jinak nastřihávají vlevo). Porodní asistentky byly naprosto super. Po klystýru jsem byla asi půl hodiny ve sprše a pak už jsem zůstala na porodním lůžku. PA mi poradila ať si lehnu na bok, že to bude pro mimčo lepší a bude to i rychlejší. Musím říci, že těch opravdu bolestivých kontrakcí jsem měla po propíchnutí plodové vody asi 7 a pak byl malý na 3 zatlačení na světě (bylo 10:22). Paní doktorka mě chválila, že by takvé usměvavé rodičky potřebovali častěji :o)) Podle mě je to hlavně o přístupu doktora a PA. Poporodní péče byla super (před propuštěním i UTZ dělohy, to v Písku nedělali). Co se týče péče o malého, musím říci, že už se nám sestry tolik nevěnovaly (asi proto, že to bylo moje druhé mimčo). Malý měl žloutenku, tak jsme v neděli ráno čekali na výsledky krve, zda nás pustí domů. To je škoda, že když začne mimčo žloutnout, nedají ho do ohřávacího inkubátoru, který může mít mamča na pokoji (měla jsem takhle v PI 1. syna), ale čekají, jestli zežloutne natolik, aby musel být pod lampou - tím pádem ho mamča má jen na kojení a pobyt v porodnici se prodlouží.
Ale jinak musím říci, že potřetí pojedem znova do Tábora!!!

Smíšené pocity

Rodila jsem v Táboře v roce 2006. Už 15 dní jsem přenášela, tak jsem měla přesně domluvený den, kdy mám přijet, že mi porod vyvolají, pokud do té doby nezačnu rodit sama.Přijela jsem do nemocnice, vyšetřili mě,řekli, že mi dají tabletu a kapačku. Přišla docela příjemná mladá sestřička, dala mi klystýr a oholila mě. Všichni se mi moc smáli, protože jsem hodinu chodila po chodbě a nechtělo se mi pořád ne záchod. Ještě musím podotknout, že jsem tam s sebou měla maminku a manžela a ty byli se mnou po celou dobu.Když jsem se konečně vyprázdnila, odvedli mě na hekárnu. S péčí o mě jsem byla spokojená až na jednu starší sestru, která nejednala zrovna moc lidsky.Asi měla špatnou náladu.Pan doktor, který za mnou chodil, byl moc milý a hodný. Ptal se mě, jestli nemám hlad, jestli nechci alespon polévku nebo napít.Sestřičky chodily každou hodinu a napojovaly mě na monitor, měřily mi tep, opravdu se o mě staraly. Měla jsem k dispozici sprchu, míč i vanu, ale do té jsem mohla až ve chvíli, kdy budu otevřená na 4 cm.Maminka odešla kolem dvanácté hodina, ale nebyl problém, aby znovu přijela.Manžel tam zůstal.V tu dobu mi začaly pořádné kontrakce, myslela jsem, že to nevydržím.Chodila jsem pořád do sprchy, ale ta nepomáhala, ani míč nebyl nápomocný.Bylo kolem šesté hodiny a moje mamča znovu přijela, nebyl problém s tím, aby tam byla, aniž by zaplatila poplatek. Kolem sedmé přišla sestra a řekla, že tam mamka může zůstat, ale musí si zaplatit, že to bohužel jinak nejde.Tak tam ještě chvilku byla a pak odjela, asi mě nechtěla rušit a nevěděla, jak se má chovat, když mě tam viděla, jak brečím bolestí. Kolem osmé přišla sestra s doktorkou, měnily se směny, vyšetřila mě a řekla, že můžu do vany, že se mi uleví. Napustily mi vynu a já tedy šla. No, pocit úlevy asi vypadá jinak. Bylo to ještě horší, ale zase je pravda, že během dvou hodin jsem se otevřela na deset centimetrů.Jako prvorodička jsem nic nevěděla. Ležela jsem ve vaně a měla jsem pocit, že musím hned na záchod, tak jsem šla.Projel mnou takový divný pocit a měla jsem pocit, že je něco jinak, TAK JSEM ZAVOLALA MANŽELA ON LETĚL PRO SESTRU, KTERÁ MĚ VYŠETŘILA a řekla, tak rodíme. Nechala mě párkrát zatlačit v leže a už jsme šly na sál.Kolem 22.hodiny jsem začala rodit, pí. doktorka přiletěla a usmála se na mě a řekla, že nečekala, že to bude tak rychlé.Během 20 minut byla malá na světě a já byla ta nejštastnější na světě.Kojení bylo prakticky hned po porodu, jen co ě zašili. Kolem půlnoci přijela i manželova maminka za mnou. Taky s tím neměli problém a pustili jí na porodní sál.Odvezli mě na pokoj a malou si nechali přes noc u sebe, za což jsem jim byla vděčná. Ráno přišla dětská doktorka na vizitu a řekla mi, že malá je nádherná, zdravá holčička a je hrozně zvědavá.Pomoc s kojením taky ok, sestry dětské ok až na jednu mladou sestru, která mě tak rozhodila, že celý můj dobrý dojem zkazila. Malá plakala, udělal jsem vše možné, ale pořád plakala. Zavolala jsem sestru a ta mi řekla: No, co byste chtěla, je to malý děcko, to prostě řve a odešla. Já plakala půlku noci. Pak znovu přišla a viděla, že nespím, tak se asi smylovala a malou si vzala a nezapomněla dodat, že je skvělý když si někdo pořídí dítě a pak se o něj neumí postarat.Byla jsem vyřízená,měla jsem pocit, že jsem asi opravdu neschopná, ale naštěstí ráno přišla další směna, tam byl jeden anděl vedle druhého. Ochotné, milé, chápající a hodné sestřičky.Ulevilo se mi...Ten den nás pouštěli domů a já byla plná rozporuplných pocitů.

Az na jednu sestru - super

Jak uz tady psala pani, az na jednu sestru s odobnym jmenem ok.Tato sestra sama nemela deti, ale chovala je jak drsnacka.Na moje sdeleni obav z porodu me odsekla, ze jsem si to mela rozmyslet drive a ze s toho nadelam.A to nemela sama ani jedno dite.Nastesti uz je pry pryc.Jinak doktori super a sestry u porodu moc hodne.Na poporodnim se opravdu najdou sestry, kteryn vadilo ze je asi proorodicka obtezuje, ze nevi jak kojit a ze je unavena, ale protoze jsou tam i takove co se mohou pretrhnout, tak i tak dobry dojem.K Oline H. super zenska, bez ni by to nebylo ono :-)

porod v Táboře

Jsem ráda,že tyto stránky existují.Já mám po porodu již 3.roky,ale můžu Vám napsat že jsem také měla rizik.těh.takže jsem musela ležet před porodem v nemocnici.Tehdy tam byl oš.lékař Dr.Berka,který je opravdu člověk na svém místě,lidský a hlavně vždy pomůže vlídným slovem potěší a vysvětlil co,kdo potřeboval.Sestřičky na gyn.odd. v 2.patře taktéž chválím,na rizik.odd. též,horší je to na novorozeneckém-najdou se tam sestřičky co poradí a bohužel i ty co si myslý,že jen otravujeme atp.ale u prvorodičky na to musí být připravené,také si myslím,že některá měla spíš kydat hnůj než dělat s dětmi,zase tolik práce nemají když maminky mají děti u sebe,toho názoru nás tam bylo víc a je to škoda,protože to pak vše zkazí a člověku se to hned vybaví.Porod i když zdlouhavý byl nakonec krásný tím,že se mi narodil zdravý syn.Setřičky na sále 3.hodný a 1.docela protivná říkaly jí Ata? tak nějak,bolesti jsem měla a ona jen na to...to víte porod bolí,to jste nevěděla...no nejspíš měla špatnou náladu,ale později jsem se dozvěděla,že taková je,že sama děti nemá atp.spíš jí jen zajímaly drby...že primář má mladou ženu atp,je to smutný.Jinak doktoři na por.sále v poho,fakt mě vždycky utěšil,když jsem byla na dně,můžu vám říct,že to u srdíčka potěší.Takže nebýt tý jedný protivný sestry na sále a pár na novor.odd.tak musím napsat,že super.Ještě k tý Olině Havlíčkový-por.asistentce,to se musím připojit,je to skvělá ženská,poradí úplně ve všem a hlavně se na ní můžete kdykoliv obrátit,neodsekne,poradí,přijede,fakt na ní ráda vzpomínám a pokud budu mít štěstí ještě někdy otěhotnět,tak jí budu vyhledávat.Mnohdy poradí víc než dětský lékař.Takže pokud někdo bude rodit v Tá porodnici,tak se nebojte-přeci si tam jdete pro mimčo a to za to stojí!
P.S.jen je škoda,že tam nedělají epidurál,ale snad to brzo dělat budou

Nááádherný porod!

Vzhledem k rizikovému těhotenství a krvácení v 1.a 2.trimestru mohu posoudit i gynekologii,kde jsem měsíc ležela.Lékaři i sestřičky naprosto úžasní,velmi vstřícní.Dokonce na toto období ráda vzpomínám-byla tam i přes rizikové těhotenství legrace a pohoda.
Předporodní kursy Oliny Havlíčkové naprosto úžasné,bezchybné a Olina mi pomohla nejen jako porodní asistentka ale i jako člověk,když jsem měla problémy s chlapem.
Porodnice-taktéž velká spokojenost,porodní asistentky i lékaři a lékařky moc hodní,příjemní,respektující moje přání.Jen mně mrzí,že jsem nezkusila vanu,nějak rychle jsem se na tom míči otevřela a šla rodit.Porodní křeslo vsedě,nástřih na moje přání jen pokud bude nutný,takže mám jen 2cm jizvičku.
Poporodní péče vyýborná,jak gynekologická,tak i dětská.Výhrady bych měla za celou dobu jen k jedné mladé dětské sestře,která naprosto postrádala empatii a odnesla mi miminko neznámo kam a na moje dotazy kam ho nese mne tak vystresovala,že jsem se málem do dětské vizity uplakala.Naštěstí to bylo v pořádku a dětská lékařka mi vysvětlila,že můj pláč je naprosto zbytečný.Tiše doufám,že ta mladá sestra zmoudří a pokud jí ta práce nebaví,odejde.
Takže moje spokojenost je na 99,9%.
Ještě bych přivítala více rad ohledně kojení.Naštěstí naše soukromá PA Olina a její kolegyně Renata pomohly a díky nim kojím dodnes.