POZOR - diskuze

Táborská porodnice,
ačkoli se chlubí, jak pokročili v porodnictví, bohužel tomu tak úplně není.
Pokud bych měla (jestli vůbec budu mít šanci) na druhé miminko, rozhodně Tábor už nebude mou volbou.
K porodu v Táboře jsme s manželem bohužel dostali “doktorku” S.H. národnostně z Ukrajiny. Nejsme rozhodně kritičtí k těmto lidem, ale bylo by dobré, aby porodní sestry i my jsme mohli rozumět, co zrovna doktorka říká.
U nepostupného porodu “paní doktorka” nebyla přítomna. Sestry mi navrhovali varianty postupu a tlumení bolesti (rajský plyn, napářka, oxytocin, epidurál). Pro podání těchto všech možností doktorku vždy hledali i několik desítek minut. Bohužel, další bod, který nechcete zažít..
Přímo při době vypuzovací neřekla doktorka ani slovo (kdy tlačit, jak dýchat, že provádí nástřih..)
Placentu po 23 minutách násilně vytrhla, nezkontrolovala. Neustále jsem upozorňovala na velký tlak a bolest břicha. Stále jsem cítila krvácení. Za celou dobu mi NEUDĚLALA ULTRAZVUK.
Od doktorky mi bylo sděleno, že se mi to jen zdá a patří to k porodu. Od té doby jsem ji již neviděla ( ani při následném dlouhém pobytu v nemocnici).
Stále krve přibývalo a sestry si již po dlouhé době nevěděly rady. Ztrácela jsem tlak a vědomí. Znovu sháněli paní doktorku. Po několika minutách se konečně dostavila.
Tlak 30/60, kolapsy, ztráta velkého množství krve.
Sestry jí navrhli, zda by nebylo dobré mi začít podácat transfuzi, glukózu.. Řekla, že neví. Nakonec schválila jen glukózu. Sestry byly velmi podrážděné z jejího přístupu.
Opět odešla.
Glukózou mně sestry nahodili na další 1 hodinu. Poté se mně doktorka rozhodla převézt na pokoj.
Doteď děkuji strážnýmu anděli, že jsme mohli dostat rodinný pokoj a manžel tam mohl bylt se mnou, jelikož………..
Na pokoj mi nedali tlakoměr v takovémhle stavu.
Po 20 minutách, co jsem usnula vyčerpáním se opět budím s obrovskou bolestí břicha. Cítím opět ten samý, nepříjemný tlak a znovu - neslyším a padám do kolapsu.
Manžel běží pro pomoc.
Přiběhly sestry a již NAŠTĚSTÍ jiný doktor.
Převáží mně rychle na sál.
Diví se a nadává, že mi nebyl udělán ultrazvuk, a vůbec, že ultrazvuk na sále tahle “doktorka” ani neměla.
Přibíhá anestiziolog, aby mě uspal.
Probíhá čištění od starých zbytků placenty a sraženin krve.
Manželovi celé 2 hodiny nikdo nic nesdělil, seděl sám na pokoji a plakal s naším malým uzlíčekem v ruce. Nevěděl, co se děje. Zda to vůbec přežiju.
Až potom, co se dožadoval informací u sester, se mu dostalo odpovědi. Šlo o minuty, proto nikdo nevěděl, co mu sdělit, tak raději nikdo nepřišel….
Následující dva dny mám konečně transfuze. Jsem tak slabá.
Manžel se o mě stará, i sestry na šestinedělí.
Měli jsme to jen tak tak…
Doktorku jsem už nikdy neviděla, ani při 7 denním pobytu v nemocnici. Nikdo se nám neomluvil.
Ačkoli po mém porodu danou doktorku primář vyhodil (ještě před jakoukoli stížností z mel strany), právě teď jsme v bodu podání stížnosti lékařské komoře.
Držte nám palce..
Pokud si budete chtít vybrat porodnici, zvažte to velmi pečlivě.
Tohle bych nepřála ani největšímu nepříteli.