Jsou všichni takoví sobci? - diskuze

Ahoj holky, jak víte, jsme nemocní. A já se teď momentálně ze všech cítím nejhůř, už včera večer na houby a dnes jsem šla k Dr. Když jsem se vrátila, poprosila jsem Martina, zda by nemohl zůstat doma, a on že ne. Vím, že by to šlo, kdyby moc chtěl, ale zatla jsem zuby. Jo a to mi ještě řekl, že byl doma ve středu, ale to jsme měli domluvené předem. Lítala jsem jak magor na krev kvůli té cukrovce, ráno, po obědě, po večeři, a ještě k tomu poradna a lékař Elišky. Tak jsem jen podotkla, že ty děti mám s ním. Když odcházel, řekl, že přijede ale dřív, ať si můžu jít lehnout, tak jsem se těšila. No a přijel až kolem půl páté. A víte nakonec proč? Přijel by býval kolem třetí, což by šlo, ale v Lidlu mají levný cukr(prý 9,50), a on ho musel kupovat pro včely, které má s jeho rodinou, tak samozřejmě kdo jiný to měl obstarat, než zase Martin. Všichni z nich tam mají auto, a stejné možnosti si ho koupit, nebo se aspoň rozdělit. Prodávají ho na osobu jen 10kg, tak dneska ho vzal asi 50kg, čili šel asi pětkrát. A potřebují ho asi tak 200kg. Takže místo toho, aby spěchal domů, tak se staral o cukr. Paradox je, že když je jemu zle, tak umírá. Zaráží mne jak je mu to u prdele, samozřejmě kvůli tomu dřív nepřijel. Holky někdy je bezva, ale teď bych ho zabila, ještě se cítí dotčený a já ho mám zas plné zuby. Zaráří mne ta lhostejnost ke druhým či co, a docela mne štve, že já taková být neumím. Někdy by si to možná zasloužil. Máte doma něco podobného? Nejde mi o to, že přijel později, stane se, ale o ten princip a nesnahu. A ty sliby, že přijede dřív, a pak nic. Je trapnej.