Proč všichni rodiče chtějí své děti dát na gymply a VŠ?

Moje oblíbené téma. Dlouho leželo nezpracováno ve složce témata. Až včera to přišlo. Jeho aktuálnost. Čelila jsem dvěma takřka protichůdným tendencím rodičům. Jedna maminka chtěla dítě ušetřit přílišnému tlaku, a i přesto, že se dostalo na prestižní gymnázium, poslat na méně náročný. Druhý případ se týká hudebně nadaného dítěte, které mně nikdy nepřišlo jako studijní typ, a zřejmě skončí na gymnáziu. Oběma přístupům rozumím. Ale nevím, jestli jim to děti odpustí. Resp. v tom prvním ano, protože rozumná maminka naznala, že bude skutečně nejlepší se o tom pobavit s dítětem. Druhou situaci podrobně neznám, tak nemohu v podstatě soudit, ale důležité je, že jejich souběh byl pro mě inspirací ke psaní.

Čtyřnásobný nárůst vysokoškoláků za posledních téměř 30 let

Schválně se podívejte, jak vypadá strmý nárůst studentů vysokých škol od revoluce do roku 2010. Právě v těchto 20 letech vzrostl 4x. Znamená to, že je inteligentních lidí o tolik více? Ani náhodou. Pouze klesají nároky. Před Listopadem odpovídalo procento vysokoškoláků skutečnému rozložení intelektu v populaci. Nepočítám s výjimkami, kdy inteligentní lidi nemohli studovat VŠ z politických důvodů. 100 000 vysokoškoláků při průměrném počtu pěti ročníků na VŠ odpovídá zhruba 20 000 studentů na každý ročník, což je 20 % populace. Ano, přesně toto procento na VŠ skutečně intelektuálně má.

Proč je tedy dnes na VŠ tolikrát více lidí?

Asi jsme bohatý stát, který na to má držet lidi, kteří na to nemají 1-8 let – nevím, jak to kdo dlouho studuje – na vysoké škole se všemi možnými benefity, které do 26 let máme. Asi jsme bohatý stát nechat se realizovat lidi na pedagogických pozicích nejrůznějších „potřebných“ oborů. 

Teď vážně. I mě by zajímalo, proč necháme děti lenivět v průměru 6 let někde, kde ví,  že jsou, aniž by obor v budoucnu dělali. Nemohu nevzpomenout jedné adeptky na pozici administrativních prací u nás po VŠ geologického zaměření: „Já na tu školu šla proto, že tam ten rok bylo volno. Ale už od prváku jsem věděla, že to nechci dělat.“ Na otázku, proč se hlásí k nám, mně naprosto bezelstně odpověděla: „Abych získala zkušenosti, protože všude je chtějí.“ Tak takové slečně jsme se my ostatní skládali na 6letou zahálku včetně každoročního tříměsíčního někdy 4měsíčního volna.

Dnešní VŠ by za nás neudělali ani maturitu

Vzpomínám si, že jednou jsem již byla tak zoufalá, že jsem jednu adeptku – studentku filozofické fakulty – učila pracovat s administrací projektů asi 10 hodin. Svou tehdy 14letou dceru jsem tutéž činnost pak následně naučila za 5 minut.

Stejně tak dcera mezi adeptkami dominovala v 16 letech, kdy nám pomáhala s rozesílkami. Poté, co jí to bylo ukázáno a vyzkoušela si to, další den již rozesílku provedla bez kontroly samostatně. Některé slečny z vysoké to nezvládly samostatně téměř ani za 3 měsíce. A to nemluvím o těch, které to raději vzdaly hned na začátku.

Když jsem viděla vysokoškolačky, které v dnešní době pracují s excelem pouze jako s textovým dokumentem, kdy tam např. čísla sčítají manuálně, nevěděla jsem, jestli to není nějaký pokus o vtip.

Jednou, když jsem opět viděla, že přizvaná slečna neodpovídá intelektuálním potřebám pro danou práci – a ty dle mého nejsou vysoké – jsem se tak zamyslela nad svými bývalými spolužáky z gymnázia a musela jsem naznat, že tak tupý u nás ve třídě rozhodně nikdo nebyl.

Jestliže se intelekt lidstva nezvyšuje, skoro se mně zdá, že je to naopak, je logické, že u toho boomu na vysokých školách roku 2010 by dobrých 30 % studentů nezvládlo naši maturitu v roce 1989.

Absolventi humanitních oborů bohužel soft skills neoplývají

Už nevím, od koho tato slova vzešla, ale byla reakcí na dehonestaci humanitních oborů veřejností. Bylo řečeno, tuším, něco ve smyslu, že absolventy humanitních oborů budeme potřebovat čím dál více, protože budou oplývat emoční inteligencí a dalšími soft skills, tolik potřebnými pro komunikaci ve stále více vztahově náročném světě. Jaká je realita? Nevím, jak to vidíte vy, ale absolventi těchto oborů, které jsem kdy poznala, byli většinou natolik radikální se svou jedinou pravdou, že si vůbec nedokážu představit, že oni by byli nositeli pokroku v domluvení se lidstva. Naopak z byznysu okopaní podnikatelé byli schopni komunikovat mnohem lépe, uznat a nechat se obohatit názorem jiných.

Vždyť studentů ubývá, ….ale jakých?

Možná se někteří z vás zaradovali, když viděli za posledních 10 let klesající křivku počtu vysokoškoláků. Ale důvod k radosti to bohužel není. Jednak to odráží populační křivku, čili to za nějakých 8 let zase začne stoupat, ale… Co je ovšem smutnější, tak ty vysoké školy opouštějí převážně ti šikovnější. Kteří začali již v průběhu střední školy, příp. na začátku vysoké podnikat a zjistili, že je ta VŠ nemá co nového naučit, jak rozvinout, že v praxi získají mnohem větší know-how.

Rodiče, proč chcete mít doma neuplatnitelné a demotivované vysokoškoláky?

Chápu, když jde dítě na VŠ, protože se skutečně o obor zajímá, ví, proč tam jde, chce se problematikou zabývat profesně. Ale proč jsou rodiče nadšeni z přijetí a možná i ukončení VŠ, kterou dělá dítě pouze pro formu, pro titul Mgr., to tedy nechápu. Každý člověk je úspěšný pouze v tom, co jej baví a pro co je zapálen. Dokáže díky tomu získat vnitřní motivaci překonávat překážky a jít v oboru dále. Když pošleme dítě se na 6 let motat v něčem, co ví, že je mu k ničemu, naprosto se nám v tom profesním životě ztratí. Rostou tak řady lidí, kteří si těch 8 hodin v zaměstnání pouze odsedí. Pokud tedy takové typy do nějakého zaměstnání budou chtít. Ale státní sektor asi takové stále bere. U toho jsem si vzpomněla na další perličku z pohovorů. Zcela vážně se o místo ucházela slečna z nějakého sociálního odboru městské části. Na dotaz: „Kdy tu práci chcete dělat?“ odpověděla: „V pracovní době.“ „A kde si tam na to najdete čas?“ stále jsem nechápala. Po odpovědi: „Jsem až polovinu času, někdy více nevyužitá,“ mně spadla čelist. Z tohoto pohledu nechápu, proč do té státní správy stále přibírají nové a nové lidi. Že by tam ti stávající měli už tolik vedlejšáků, že to nestíhají? Promiňte, za tento hloupý vtip se omlouvám, protože jsou jistě i ve státní správě ti, kteří patří mezi ty tažné, nikoliv chovné.

Zakázali byste Jágrovi hokej?

Opět si nemohu nevypůjčit můj oblíbený příklad maximalizace talentu do úspěchu, a to Jaromíra Jágra. Dovolili byste si jako rodič jej nepodporovat v hokeji, nebo mu jej zakázat a hnát jej na vysokou školu? Já ne. Ale spousta rodičů ano. Dokonce bych řekla podle počtu nadbytečných vysokoškoláků, že téměř polovina. Taková ta, co nikdy nepracovala pro radost, pro vlastní a celospolečenský smysl, ale protože něco člověk dělat musí. Stejný přístup pěstuje i u dětí. Zkrátka si ten pracovní život někde v teple odsedí.

Pozice, o kterých se nám dnes vůbec nezdá

Netušíte, jaký mám problém vyplnit kolonku povolání. Za lékaře se nepovažuji, jsem OSVČ, ale můj ošetřující lékař tam potřebuje něco, aby byla vidět zdravotní bezpečnost nebo nebezpečnost. Když řeknu, že se věnuji zdravotnickému vzdělávání veřejnosti, je to dlouhé, tak když jsem byla opět na toto tázána u lékaře, po chvíli uvažování se mně podařilo vymyslet: „Popularizátorka medicíny.“ Paní doktorka se zaradovala a se slovy: „To zní dobře,“ mou profesi zaznamenala do dokumentace. 

Nezdá se vám to? Tak si zvykejte. Takových a jim podobných profesí bude přibývat. Už to nebude o dělení na lékaře, faráře, učitele, ale každý si dle svých schopností vytvoří svůj vlastní obor. To bude jen dobře. Protože takový člověk bude profesně šťastný a vyrovnaný. A právě o to by nám u našich dětí mělo jít. Ne o nějaký papír se třemi nebo více písmenky před jménem s tečkou.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Proč všichni rodiče chtějí své děti dát na gymply a VŠ? - diskuze

  • Moc dekuji za clanek
    Nemohu, nez souhlasit s kazdym slovem  
    Z meho skromneho, vysokoskolsky nevzdelaneho pohledu by jsem jeste doplnila, ze je to castecne vina i zamestnavatelu. Uz v te polovine 90. let, kdy jsem ja studovala na stredni skole se zacinalo rikat, ze maturita je naproste minimum, ze bez maturity uz cloveka nechteji ani na pozici prodavacky. A vetsina studentu touzi po lepsim uplatneni, nez po pozici prodavace/cky.
    Chodila jsem na jednu z nejtezsich strednich skol v te dobe a z 20 studentu, kteri jsme se k maturite vubec dostali (puvodne nas bylo 32), jsem byla jedina, ktera se na vysku nehlasila i kdyz jsem byla v studijnim uspechu nekde uprostred.
    Pozdeji jsem vystridala nekolik zamestnani od laborantky pres prodavacku, sekretarku, delnici, realitni maklerku, matky na plny uvazek a tlumocnici az jsem zakotvila u podnikani. Myslim, ze vsude jsem byla pomerne uspesna a nikde se nemuseli drzet za hlavu, ze zaucuji nejakou pribrzdenou osobu. Nicmene, az na praci sekretarky a tlumocnice to pro mne bylo jako nutne zlo.
    Myslim si, ze by se obory vysokych skol meli reformovat, protoze neposkytuji uplne to, co by clovek do praktickeho a profesniho zivota potreboval. Ac ja jsem zamerena humanitne a technicke a prirodovedni znalosti mam nekdy problem pochopit a osvojit si, presto si myslim, ze tech humanitnich oboru je zbytecne moc, mnohe jsou nicnerikajici a neuplatnitelne a skutecne zadavaji duvod tzv. "vecnim studentum" se flakat.
    Na druhou stranu, tak jako pises, vznikaji povolani, ktere si lide tvori z nedostatku moznosti/nabidek a kde naopak chybi obory, ktere by je neco uplatnitelneho naucili a tak patraji a vzdelavaji se sami..
    plaz   | 03.06.2018 13:49:37
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Bolesti břicha

| sbucharová | 14.08.2018, 20:31

Dobrý den, mam 15.mesicniho syna a od narozeni se u neho projevuji silne bolesti bricha. Koliky trvali temer do ukonceni 1. roku. Jednou za cas se u neho porad objevuji silne bolesti bricha, ktere trvaji priblizne pul hodiny. Vetsinou ho tyhle bolesti vzbudi z odpoledniho spanku a nejde ho nijakym zpusobem utisit. Zvyji se, zbledne, propoti obleceni, hazi se o zem ... davame opravdu veliky pozor na to, aby nejedl potraviny, ktere nadymaji, nejsem schopna odpozorovat, z jakeho druhu jidla se tyto bolesti objevuji. Konzultovala jsem tyto potize s detskou lekarkou, ale k nicemu konkretnimu jsme nedospeli. Davam proobiotika od narozeni, zkouseli jsme ruzne kapicky proti nadymani, zkusili jsme uz vsechno co se dalo, masaze, olejicky, teole obklady na bricho, cviceni s nozickama ale porad se tyto silne bolesti objevi 2-3 krat do tydne. V noci se casto budi s placem. Je mozne, ze trpi nejakou alergii a pokud ano, jakymi metodami je mozne zjistit alergii na bilkovinu kravskeho mleka, laktozu a lepek?

Alergii na kravské mléko a lepek lze zjistit krevním testem, požádejte svého pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 12:29
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce