Jak z toho ven... - diskuze

Mám takový menší problém, tchánovci už u nás delší dobu nebyli a stýská se jim po Míšovi, což naprosto chápu (naposledy ho viděli v říjnu, pak si tchýně zlomila ruku, tak nemohli dojet kolem Vánoc jak bylo v plánu). Jenže tím, že jsou z druhé strany republiky, tak by se jednalo o týdenní návštěvu a mně je pořád tak hrozně špatně, že si to vůbec neumím představit, že by tu byli. Tchýně sice říkala, že by si uvařili, nakoupili sami, Míšu brali ven, jenže mně je to takové trapné, oba jsou už starší a já se o ně vždy starala moc ráda, aby si to tu fakt užili, tak nevím, jestli to mám risknout nebo ne. Vůbec by mi nevadilo, že tchýně vaří v mé kuchyni nebo tak něco, to jsem nikdy neřešila, ale oni se tu budou celý den trmácet vlakem a pak aby tady pobíhali kolem mě i Míši, to se mi fakt moc nezdá. Minule mi bylo špatně 4 měsíce, teď mám za sebou teprve skoro dva a dobře mi jen tak ještě nebude... a představa, že odbíhám od stolu na záchod, nemohla bych s nimi nikam na výlet. Ach jo, fakt nevím, jak to udělat.