Jak přežít maminku tchýně - diskuze

Kubíkovo prababička je na zabití. Fakt. Za to by mě snad ani nemohli zavřít. 1) Přivezla Kubíkovi bonbóny - čokoládové a ptá se, jestli je Kubík smí. Říkám jí, že bonbony teda ne, že by ho mohl vdechnout... Tak, že prej mu ho mám držet, ať si jen kousne. Na moje další tentokrát rezolutní NE, už je nenutila a uraženě mlčela. Až později sem si všimla, že to nejsou jen tak nějaký bonbony, ale Mars a Merci - jedny s karamelem druhé s oříšky - pro 1,5 roku staré dítě. Nemám slov.2) Večer se pak Kubíka ptám, jestli už chce papat. A on hned radostně volá PAPAT, PAPAT, tak mu jdu ohřát jídlo. A do toho prababička, kdy už mu dáme najíst, že už musí mít hlad...Tak nevím, jestli hluchá nebo blbá.3) Ráno si ho vzala na zahradu a vrátila se, celá šťastná, jak Kubík krásně papá jahody. Aniž by se zeptala, zda je smí. Já jsem alergická na kde co, tak mám fakt strach... naštěstí teda jahody už máme otestovaný, ale když to ona neví, tak jak mu je může dát????4) V pátek večer jsme ho koupali. Připomínám, že jsme tam spali ze čtvrtka na pátek, takže viděla, že nespí nahej, ale v pyžamu. A v pátek povídá. A má on vůbec pyžamo? Jo a to jsme teprve mluvili o tom, že se půjde koupat. Tak říkám, že má, ale že mu to připravím až bude ve vaně. Za dvě minuty říká Tomovi, že by měl jít Kubíka už vykoupat a kde má to pyžamo. To jsem mlčela. Když se za minutu zeptala znova (a to podotýkám, že Kubík byl pořád oblečenej a na dvorku, takže ani známka toho, že bude v nejbližší době to pyžamo potřebovat), tak už jsem se teda zvedla a šla pro něj nahoru, ale cestou jsem jí teda sjela, že snad by to pět minut počkalo. Zrovna jsem totiž něco tchýni dělala na počítači. Holky já vím, že už je stará, ale když ona mě taaaaaaak točí.