Já ti nemůžu moct radit, ale aspoň řeknu svůj názor. Taky js... - diskuze

Já ti nemůžu moct radit, ale aspoň řeknu svůj názor. Taky jsem měla práci, která mě moc bavila a naplňovala mě, ale byla fakt náročná na psychiku, neustále ve stresu, musela jsem být pořád na telefonu, práce na 14 hodin denně. Jenže potom jsme se rozhodli s přítelem, že chceme miminko, po třech měsících se podařilo, ale netrvalo to dlouho (myslím, že i kvůli té práci, protože jsem samozřejmě nemohla říct, já to dělat nemůžu). Nadřízení se dozvěděli, co se mi stalo a od té doby bylo všechno špatně. Vydržela jsem tam půl roku a musela jsem jít, protože jsem byla fakt na prášky. Chtěli se mě prostě zbavit. Když jsem odešla, nějakou dobu jsem marodila, našla si jinou práci a za měsíc se zadařilo znovu. Sice mě z toho zaměstnání vyhodili, protože zjistili, že jsem těhotná, ale je mi to jedno. Žádná práce na světě nestojí za to, abych si kvůli ní zničila život nebo zdraví. Třeba už žádné jiné dítě mít nebudu (to doufám, že ne), a pak si něco vyčítat, to za to nestojí. Tvoje holčička je miminko jen jednou, poroste ani nebudeš vědět jak. Chápu, že tvůj nadřízený je pravděpodobně chlap, tak to asi nikdy nepochopí, ale jestli bude solidní, tak ano. Jak píše Twigginka, když jsi schopná, rádi tě přivítají i v jiné firmě, když ti to tady nevyjde. Práce je sice v dnešní době málo, ale myslím, že ve vysokých pozicích je jich pořád dost. Taky to ber tak, že za rok to může být úplně jinak, než teď. Tak ti přeji, aby ses rozhodla správně, ale nezapomeň, že už nejde jen o tebe, i když to je samozřejmě taky důležité.