Co vy a auto? - diskuze

já řídím ráda, je to pro mě odreagování. Velký města nemusím, náledí taky ne, ale když je potřeba tak jedu. Kilometry nepočítám, pokutu ani body jsem ještě nedostala a moje jediná nehoda byly sejmutý popelnice u baráku - psst o tom vůbec nikdo neví. Teda pokud se někdo zrovna nedíval z okna Podle švagrový jezdím poněkud svižně - což je asi fakt, ale jezdím svižně a opatrně a jen tam, kde si to můžu dovolit a většinou jen když jedu sama.

udělat řidičák byla nejtěžší zkouška v mým životě. dostala jsem ho napodruhý jen proto, že ten inspektor byl hodnej. poprvé jsem málem způsobila regulérní bouračku. řízení auta bylo pro mě vážně neuvěřitelně stresuplný.s řidičákem už jsem neřídila, jen párkrát, než ztratil trpělivost i můj flegmatický otec..nebál se o auto, ale o holý života pak už ani nebyla příležitost to trénovat...což je zřejmě dobře, páč bych byla pořád jednou nohou v kriminále nebo nemocnici. jestli jednou budu muset řídit, tak věřím, že se to nakonec nějak naučím - ale bude to trvat moc dlouho a předtím budu muset odstranit psychický blok, který z toho máma vážně nerada jezdím s řidičama, co těm ostatním nadávaj. neříkám, když někdo kolem jede jak prase, ale znám lidi, co nadávají prakticky celou jízdu..to mi dělá vyloženě zle.

já řidičák nemám,sice mě to láká,ale jakmile nejdou semafory a jede to z každý strany radši bych to auto tlačila

Já řídím strašně moc ráda a i toho dost najezdím. A nadávám taky. kolikrát se musím v nadávkách brzditMinule jsem zjistila, že si dokonce tipuji jestli to auto řídí ženská nebo ne.

Já taky řídím ráda, ale přiznám se, že jezdím radši tam, kde to znám,teď mám za sebou první dlouhou cestu na dovolenou cca celkem 300 km a jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla, nemusela jsem ale sledovat cestu...to byla výhoda. Mám papíry 20 let a i přesto že jsem je dělala v Praze, tak mám respekt. Prahu znám a jako spolujezdec, umím bezvadně navigovat kam jet, ale řídila bych jen kdybych byla donucená.Jinak já jsem kliďas i na silnici takže žádné nadávání u mě nehrozí

Řidičák mám, dřív jsem moc nejezdila, jen když mě rodiče a nebo přítel pujčil auto, takže nic moc. Když jsem byl s exmanželem, tak jsme auto měli a na řízení bylo jenom moje. Za dva roky jsem toho nalítala hrozně moc na všech podmínkách, a řízení jsem si hrozně užívala, velká města mě neděsila,jen Praha. Na kontě mám jen jednu nehodu né mou vinou, vyděsila mě hodně a mívám z té situace strach i teď jako spolujezdec.Pokuta a body žádné. Co je Ondra tak jsem moc nejezdila, za poslední rok jsem za volantem seděla jednou na 30km. Za volantem jsem občas byla taky pěkně peprná, oni ti řidiči jsou někdy hovada, před Ondrou se budu muset krotit. Vidím jak reaguje na Martina když něco řekne, byť jen prase a ze zadu se ozývá chrochro

Tak já řízení milovala, řidičák jsem měla , ještě mi nebylo ani 18 Moje první kára byla Škoda 100 S tou jsem se nalítala hodně, pak když jsem se poprvé vdala , EX byl taxikář, takže auto se prodalo já se nechala všude vozit Pár let jsem nejezdila, jen výjmečně , takže jsem ztratila tak trochu odvahu . Znovu jsem si sedla do SVÉHO vozítka až, když přišly děti a musela rozvážet po doktorech a školce Dost dlouho jsem si zase znova zvykala, ale bylo to celkem v pohodě Před 3 lety jsem měla nezaviněnou bouračku, auto na odpis.....No a od té doby , i když jsem okamžitě začala zase jezdit, bojím se ostatních řidičů A dnes, kdy už máme z fin. důvodů jen jedno rodinné auto, druhé je manželova dodávka na závody,jezdím jen z nutnosti Ale jinak jsem prý dobrý pilot

Já se přiznám, že naježděno moc nemám, a proto zatím neřídím ráda. O to ježdění ani tak nejde, jako spíš o zaparkování, nemám odhad... A okolní řidiče asi občas pěkně štvu :-D Kdybych měla práci, ke které potřebuji řidičák, asi bych si ho ani nedělala. Nic zábavného na to nevidím...

Me je to fuk. Kdyz je potreba, tak jedu, ale nevyhledavam to. Pepa ridi vylozene rad, takze pokud jedeme oba, tak ridi on. Pokud jsem sama, tak ja. Na vesnici mi to auto docela ulehcuje zivot, minimalne 2x tydne nekam jedu, obcas i do prace, kdyz se potrebuju rychle otocit.Nerada na naledi, a ze bych musela projizdet Brno, tak to taky ne. Do Chorvatska bych jet nechtela.Kde to znam, jezdim jako prase, mam obcas tezsi nohu na plynu. Kde to neznam, jedu pomaleji. A asi bych neumela vymenit kolo a nasadit retezy.Bez bodu, bez pokuty, jen jednou jsem polibila pri parkovani jine auto, pac jsem neprozretelne koukla na Marusku. Nechala jsem za steracem listecek, majitel druheho auta se neozval, tak to asi nepovazoval za nutne k reseni.