Muchomůrka a její životní bolest - diskuze

urcite bude lip:-)

nevim co napsat cetla jsem tvuj pribeh nekolikrat a vubec si to nedokazu predstavit co bych delala na Tve miste,jses fakt silna osobnost preju Tobe a Tvy rodine aby ste v zivote byli uz jenom stastni poznali jenom smych a uz jen slzy radosti,preju Ti aby se vam povedlo co nejdriv miminecko a drz se:-)

urcite bude lip:-)

nevim co napsat cetla jsem tvuj pribeh nekolikrat a vubec si to nedokazu predstavit co bych delala na Tve miste,jses fakt silna osobnost preju Tobe a Tvy rodine aby ste v zivote byli uz jenom stastni poznali jenom smych a uz jen slzy radosti,preju Ti aby se vam povedlo co nejdriv miminecko a drz se:-)

Je to strašně nespravedlivé...rodiče by neměli přežít svoje děti.Držím vám pěsti,ať se na vás zase usměje štěstíčko.Alena

Tak tu take brecim a nevim co rict.Opravdu jsi moc statecna,musis mit v sobe velkou silu a lasku.Poprala bych ti asi tisic veci,ale vse by znelo divne...Tak snad "drz se" a dekujem za svereni se

Ahoj vlastně nevím co na to říct dlouho jsem se přemlouvala než jsem si to přečela.Ted tu brečím jako želva a děkuji za to že mám zdravé děti.Přeji tobě a celé tvé rodině hodně sil a štěstí aby vše zlé už bylo za vámi a co nejdříve se radovali z miminka.

to je hruza co se muze mamne stat.asi bych to neustala.ale vam preji hoodne sil a hlavne vytouzene miminko.

Ahoj Marti, ani nenám co psát, pobrečela jsem si u toho, je to fakt moc kruté. Přeji tobě a tvé rodině hodně sil,a štěstíčka a hlavně zdravíčka a další miminko.

Ahojky,tak tohle je opravdu kruté,a přesto si to zvládla,nemám ani nějak co říct,pobulela jsem si a musím souhlasit s názorem že bůh opravdu neexistuje. Moc Vám přeji aby se brzy podařilo mít další zdravé miminko a měli jste už jen ve všem velké štěstí. Je mi to opravdu líto. Držte se!!!

Ani já nevím, co psát. Slova útěchy... všechno to je zbytečné... V očích mám slzy a nedokážu si představit tu bolest. Já bych to nepřežila.
Držím vám, celé vaší rodině, pěsti, abyste dokázali jít dál, abyste to všechno překonali a aby se na vás usmálo štěstí.

Ahoj Martino, skutečně nevím, co napsat. Jakákoli moje slova jen těžko popíšou mé pocity a nezmírní tvou bolest. Nevím, jak bych podobnou ránu prožívala já, Osud (a že jsem přesvědčená, že na něj nevěřím) mi zatím takovou těžkou zkoušku nepřipravil. Každému z nás život nějaká trápení uchystá, k tobě byl však krutý nepoměrně víc, než ke komukoli z nás. Obdivuji vaši sílu, s jakou jste za Kačenku byli schopni bojovat, zvlášť ta dovolená vyžadovala pořádný kus odvahy a síly.
Kačenka zůstane navždy ve vašich srdcích, snad jen čas otupí tu těžko překonatelnu a pro ostatní těžko představitelnou bolest a prázdnotu, co ve vás po jejím odchodu zůstala. Moc vám přeju, aby vám miminko bylo vbrzku ne snad náhradou za ni (to tak prostě v životě nefunguje), ale aby bylo vaší další životní radostí, k Matýskovi dalším sluníčkem, které vaše životy rozjasní.
Martino, máš můj obrovský obdiv, nejen že jsi se s manželem s touto přetěžkou situací dokázala poprat, ale i za to, že jsi v sobě našla sílu se o váš příběh s námi podělit. Srdečně ti děkuju a přeju už jen samé životní radosti

Nemam slova co napsat, je mi to strasne moc lito a slzy mam na krajicku. Moc se opatrujte a radujte se z kazde chvilky s rodinou.

je to strašné a nespravedlivé....člověk se ptá proč

děti by neměly umírat, je to ta největší nespravedlnost na světě

Bezmocně bulím a obdivuji Tvoji a manželovu sílu bojovat s krutostí osudu. Strašně moc Vám držím palce, aby Matýsek už zanedlouho měl brášku nebo sestřičku, což by Vám všem pomohlo spolu překonat tuhle hroznou nespravedlnost světa. Držte se.

brečím u toho jako želva, já bych to určitě nezvládla. Přeji Vám hodně moc sil a ty // na testíku.

Ahoj Martinko, taky ani nevim, co ti napsat. Taky, stejne jako holky, brecim uz od zacatku a nedovedu si predstavit, jak jsi mohla takovou bolest vubec prezit. Ale clovek asi proste musi, kdyz se jedna o jeho dite... Nejhorsi je, ze i kdyz udela clovek cokoliv, obetuje uplne vsechno, stejne nemuze pomoct, muze jen cekat. Nekdy si rikam, proc se to deje, ze se nekomu narodi postizene dite, nektere tezce onemocni, nebo zemre. Proc zrovna tahle rodina to musi zazit a jina ne. Kazdopadne, zvladli jste to, jak jste nejlepe mohli a vasi holcicce jste udelali ten kousek zivota krasnym. Urcite z vas citila spoustu lasky a ani nebyla smutna. Moc bych vam prala, aby to spatne uz bylo pryc a ted se na vas zivot usmal a prinesl vam stesti. Preji hodne lasky, zdravi a taky to vytouzene miminko

Jste moc stateční já bych to nezvládla,i když vím,že člověk musí. Když člověk přijde o své dítě to musí být to nejhorší na světě. Držím vám palečky a přeju Vám to nejlepší do dalšího života. To že u toho brečím taky to snad ani nemusím říkat.

A pak,že je smrt spravedlivá....říká se,že všechno je pro něco,ale v tuto chvíli opravdu nevim pro co???Říkám si proč se hodným lidem děje právě tohle....otázek na které nejsou odpovědi...
Muselo a musí to být pro Vás opravdu těžké,ale jedno vím jistě obdivuju Vás,držím palce a hlavně Vám přeju už jen samou radost,štěstí,vyrovnanost se vším co Vás potkalo.
neznám Vás,ale jsem s Vámi.......a věřte,že nesjem jediná......

Přes slzy ani nemůžu psát. Je to hrozné, jak dokáže být život krutý. Nedovedu si toto ani představit, hrozně moc vám přeji, ať máte co nejdřív miminko, aby nebyl malý sám a vy přišli na jiné myšlenky a užívali si mimi.

Držím pěsti

Ahoj, musím říct,že pomalu přes slzy nevidím na obrazovku. Nechápu, jak může být život někdy tahle zlý. Docela mi dělá problém formulovat slova. Tak jen prostě: Držím ti pěsti, aby vás v životě čekalo už jen to dobré.

je to strašný co člověka potká,držím palce ať se vše v dobré obrátí

Já ani nevím co napsat,člověku se zatají dech a slzy tečou proudem.Je mi to moc líto,ale vím že to nestačí.Máš pravdu,kdyby pán Bůh existoval,tak se tohle nestane,ale v té chvíli nejtěžší se na něj člověk stejně obrátí.Přeji to hodně sil a ať tvůj synek nespí v pokojíčku dlouho sám

Asi hodinu jsem tu u počítače sváděla boj zda přečíst nebo ne,znala jsem Tvůj příběh tak trošku z diskuzí a fotogalerie a sbírala odvahu k přečtení.Nakonec jsem dočetla až uplně do konce a brečím... Nedokážu si představit Tvou bolest,ale vím jak se bojím o svého syna a i o to maličké v bříšku.Moc Ti přeji at se na Tebe a Tvou rodinu konečně usměje štěstí a at máte v srdíčkách jen ty nejkrásnější vzpomínky.

třo je hrozny....drzim palecky