Ahoj Martino, skutečně nevím, co napsat. Jakákoli moje slova... - diskuze

Ahoj Martino, skutečně nevím, co napsat. Jakákoli moje slova jen těžko popíšou mé pocity a nezmírní tvou bolest. Nevím, jak bych podobnou ránu prožívala já, Osud (a že jsem přesvědčená, že na něj nevěřím) mi zatím takovou těžkou zkoušku nepřipravil. Každému z nás život nějaká trápení uchystá, k tobě byl však krutý nepoměrně víc, než ke komukoli z nás. Obdivuji vaši sílu, s jakou jste za Kačenku byli schopni bojovat, zvlášť ta dovolená vyžadovala pořádný kus odvahy a síly.
Kačenka zůstane navždy ve vašich srdcích, snad jen čas otupí tu těžko překonatelnu a pro ostatní těžko představitelnou bolest a prázdnotu, co ve vás po jejím odchodu zůstala. Moc vám přeju, aby vám miminko bylo vbrzku ne snad náhradou za ni (to tak prostě v životě nefunguje), ale aby bylo vaší další životní radostí, k Matýskovi dalším sluníčkem, které vaše životy rozjasní.
Martino, máš můj obrovský obdiv, nejen že jsi se s manželem s touto přetěžkou situací dokázala poprat, ale i za to, že jsi v sobě našla sílu se o váš příběh s námi podělit. Srdečně ti děkuju a přeju už jen samé životní radosti