Mtina a porod andílka ve 22. týdnu - diskuze

přeji ti už jen to dobré..
Vím čím sis prošla, já jsem sice nezažila nic tak smutného jako ty,, ale rodila jsem ve 25+4 tt, a měla jsem strach jestli ro maličká zvládne. Nakonec to zvládla . ted ji je 7 let a krom lehké epilepsie a hyperaktivitě je naprosto v pořádku.

Ahojky,přečetla jsem si tvůj příběh a je to moc smutné a je mi to líto.Přeji at už je vše vpořádku.

Martince

milá Martinko, už podruhé čtu tvůj příběh a hledala jsem zde odkaz a nenašla , myslela jsem , že jak jsme si tenkrát psali, že jsem zde přispívala.Nějak jsem na tebe myslela jak se máš a tak se koukla na tvé stránky. Tak jsem si tady zase poplakala. Moc moc moc ti přeji,aby Vám to nyní vyšlo a miminko bylo zdravé a byli jste šťastni. Já jdu 11.5 na ten druhý screening tak mám trošku strach. všichni tu píší, jak je to do 24 tt riskantní atd. A tchýně a švagrová mě teď zase strašili, že mám malý pupík, ale přitom mám 3,5kg nahoře tak ještě že mimikope. Budu se modlit,aby bylo vše v pořádku a to samé přeju i vám. Tak se opatruj papá

Přeji vám hodně sil a držím pěstičky pro zdárný průběh všechno dalšího....

Ahoj Marti, tvůj příběh jsem sledovala a prožívala s tebou již v diskuzi. Ani nyní se slzám neubráním. Tu bolest si ani neumím představit. S manželem jste to zvládli statečně a je určitě super mít někoho takového vedle sebe.
Věřím, že z tebe bude již brzo těhulka a pyšná maminka zdravého miminka a z obou skvělí rodiče Pá M

tak to mi trochu uniklo....přeju ti hodně zdraví a síly pro nové snažilkování... Zvládli jste to,protože se milujete a věřím, že příště už to vyjde....Je mi to opravdu líto,sama bych to nesla asi ohodně hůř než ty jsi statečná

Porozumění a upřímnou soustrast

Ráda bych Vám i rodině vyjádřila upřímnou soustrast a pochopení.
Když říkám pochopení, myslím to doslovně. I po tolika letech je pto mě stále obtížné číst takový článek, neboť příběh je až na několik drobností dost obdobný mé vlastní zkušenosti. I já se těšila na miminko a nedopadlo to dobře. Také došlo ze zdravotních důvodů k indikovanému porodu/potratu ve 22. týdnu. Bohužel jsem se nesetkala s takovým pochopením personálu a bývalý manžel mi nebyl oporou. Pohlaví mi ani na mé výslovné přání nesdělili, prý se s tím v budoucnu lépe vyrovnám. Po několika dnech bolestí jsem prosila o epidurál, který v té době byl již dostupný (před 12 lety). Opět mi odpověděli, že jsem mladá, tak něco vydržím. I přes avízované mládí (tehdy 22 let) jsem po několika dením martiriu s marným vyvoláváním a neotevíráním se začala mít problémy s tlakem a kolapsovými stavy. Zbytek porodu/potratu jsem proležela na sále s kyslíkovou maskou a pocitem prázdna... Bylo těžké se smířit s nastalou situací a dotazy ostatních. Zvažovala jsem i konzultace psychologa, které nakonec nebyly potřeba. Veškerou pozornost jsem upřela na novou práci a nový začátek (po rozvodu). Nevím, kde se geneticky či jinde stala chyba, nicméně přeji autorce hodně sil a víry, že vše dobře dopadne. Dnes mám s novým manželem vysněnou 2,5 letou zdravou holčičku a příští rok na jaře očekáváme další přírůstek. Dnes jsme absolvovali další ultrazvuk a genetické vyšetření. Věříme, že vše dobře dopadne.

Marti, je mi to opravdu moc líto...Takovou bolest si nikdo, kdo to neprožil, neumí představit. Přeji tobě i manželovi, aby se vám brzy narodil zdravý andílek a vy jste byli zase šťastní. Moc si to oba zasloužíte.Drž se!

přeji už jen to dobré

šílená skutečnost,držím palce at to podruhé vyjde bez komplikací a moc tě obdivuju jak jsi statečná a silná,a jak jsi to vše zvládla.Přeju hodně štěstíčka do budoucna a brzy dobré zprávy
Drž se

Velmi smutné...

Po přečtení jsem z toho úplně hotová,už dlouho jsem nebyla tak smutná jako ted
Moc mě to mrzí a cítím s Tebou
Přeju vám,at se brzy zadaří a dočkáte se zdravého miminka

Ahojky. Tvůj příběh mě dost vzal. Jsem ve stejném týdnu jako ty a vůbec si neumím představit kdyby se to stalo mě. Mám totiž mimíska přímo vymodlené,protože jsem 8 let nemohla přijít do jiného stavu.
Ted tu sedím a po tváři se mi hrnou slzy a je mi z toho hodně smutně..Musí to být asi hodně složitý,ale z toho co jsi psala o manželovy tak je tvojí velkou oporou a to se v dnešní době nevidí. Musí to být opravdu skvělý chlap.
jste oba silný a uvidíš,že ztřejší kontrola dopadne v pořádku a za pár měsíců zas budeš mít mimíska v bříšku a těšit se z něj.Moc vám to přeji a držím palečky a hodně štěstíčka.Moc ho potřebujete.

jako všechny holky tady i mě tvůj příběh, Martinko, hodně sebral, pláču. je to velmi, velmi smutné. máš a i tvůj manžel ode mě obrovský obdiv, jak se dokážete s touto pro většinu z nás nepředstavitelnou situací prát. z celého srdíčka ti přeju brzké a bezproblémové těhulkování, věřím, že dnešní výsledky jsou v pořádku. jsme s tebou

Ahojky, je mi to moc líto, bulím jak želva a jelikož jsem teď 20tt tak si dokážu živě představit, že to pro tebe nebylo vůbec lehké
Držím mooooc palce tobě i manželovi, aby jste měli dobré genetické výsledky a brzo se vám zadařilo zdravé miminko, které bude krásně růst a budete s ním šťastní...

Marti jste moc oba stateční a přeji vám ať co nejdřív máte další uzlíček štěstí.

Je to moc smutne, ale jsi hrozne statecna a tvuj manzel by si taky zaslouzil velkou pochvalu, jak ti pomahal. Verim, ze vsechno spatne je uz pryc a vy se dockate ne jednoho, ale nekolika zdravych a spokojenych deticek. Hodne stesti

Tak tady bulím jak želva. Přeji aby vám vše napodruhé vyšlo.

Co mi to delate? Bulim a nejde to zastavit!

Je mi to strasne lito. Jste oba moc statecni. Vubec si to neumim predstavit. Drzim moooooooc palce, at to zitra dobre dopadne!

Ani si neumim predstavit takovou situaci a co vsechno jste si prozili, hlavne ty, v nemocnici. Moc, moc vam preji, aby dalsimu miminku nestalo nic v ceste a brzy jste byli tri.

moc vám přeju, aby všechno příště dopadlo dobře

Tvůj příběh jsem četla už včera a několikrát od něm musela odejít protože jsme přes slzy neviděla. Jsi moc statečná ženská s prima chlapem po boku. Moc Ti(Vám) přeji aby zítřejší výsledky byli pozitivní a vám se brzo podařilo založit rodinu

Marti držím palečky! Všechno zlé se musí zákonitě obrátit a třeba už na Vánoce budete s manželem mít ten nejkrásnější dárek hrozně moc ti to přeju!

Děkuju všem holkám bolkám

Holky moje děkuju jsem moc ráda že Vás mám. A moc děkuju Nadi že mě nechala můj příběh sepsat ve chvíli kdy jsem to ze sebe potřebovala všechno dostat a nedovedla sem o tom mluvit...
Zítra jdem pro výsledky na genetiku, které snad měly dopadnout pro další těhu dobře. Na naše první miminko nikdy nezapomenu, ale po druhé MS už tomu necháme volnej průběh tak snad se brzo znovu podaří otěhotnět...

buuuu