Porozumění a upřímnou soustrast - diskuze

Ráda bych Vám i rodině vyjádřila upřímnou soustrast a pochopení.
Když říkám pochopení, myslím to doslovně. I po tolika letech je pto mě stále obtížné číst takový článek, neboť příběh je až na několik drobností dost obdobný mé vlastní zkušenosti. I já se těšila na miminko a nedopadlo to dobře. Také došlo ze zdravotních důvodů k indikovanému porodu/potratu ve 22. týdnu. Bohužel jsem se nesetkala s takovým pochopením personálu a bývalý manžel mi nebyl oporou. Pohlaví mi ani na mé výslovné přání nesdělili, prý se s tím v budoucnu lépe vyrovnám. Po několika dnech bolestí jsem prosila o epidurál, který v té době byl již dostupný (před 12 lety). Opět mi odpověděli, že jsem mladá, tak něco vydržím. I přes avízované mládí (tehdy 22 let) jsem po několika dením martiriu s marným vyvoláváním a neotevíráním se začala mít problémy s tlakem a kolapsovými stavy. Zbytek porodu/potratu jsem proležela na sále s kyslíkovou maskou a pocitem prázdna... Bylo těžké se smířit s nastalou situací a dotazy ostatních. Zvažovala jsem i konzultace psychologa, které nakonec nebyly potřeba. Veškerou pozornost jsem upřela na novou práci a nový začátek (po rozvodu). Nevím, kde se geneticky či jinde stala chyba, nicméně přeji autorce hodně sil a víry, že vše dobře dopadne. Dnes mám s novým manželem vysněnou 2,5 letou zdravou holčičku a příští rok na jaře očekáváme další přírůstek. Dnes jsme absolvovali další ultrazvuk a genetické vyšetření. Věříme, že vše dobře dopadne.