chlap a dítě... - diskuze

já z něho nemůžu. On jako, pokud je malá hodná, povídá si, hraje si apod, tak si s ní taky hraje, povídá, nosí ji na rukou.. ale pokud začne řvát, tak on hnedka ztratí nervy a skoro po ní křičí, ať je ticho, že jí nikdo nic nedělá a tak. On se nepídí po tom, proč řve, jestli má hlad, jestli má žízeň, jestli není posraná (jo, tohle ho už teď aspoň občas napadne), jestli ji něco nebolí, nebo jestli nechce prostě jenom spát, nebo se tulit. On ji prostě nechá řvát a ptá se jí \"co ti je? co chceš? já nevim, co ti je! ježišikriste, už toho nech, ty si úplně na hlavu, fakt\" a takové kecy. Já neřikám, taky občas vypěním a zvýším na ni hlas, když třeba řve dvě hodiny v kuse a nevím proč, ale on tohle na ni zkouší pokaždé, stačí když pláče minutu. K tomu ještě přidá \"jako já tě nebudu tahat, nemysli si\". Proč by ji proboha nemoh vzít a pochovat? Já se úplně bojím jít na ty vlasy, protože ona tady s ním nepřežije, já mu musím vždycky říct, co má dělat, aby ona ztichla. Se tu zblázněj spolu