Chcete, aby dítě za každou cenu mělo maturitu, příp. VŠ? - diskuze

já mám dva kluky,a mým cílem je aby z nich vyrostli slušní lidé,aby se oženily měli děti a jestli budou zednicí nebo lékaři je mi fuk a kdyby se náhodou místo ženění chtěly registrovat tak mi to určitě vadit nebude

Tlakem rodičů to je určitě hodně.Ovšem co se týče mě, nikdy bych dítě nenutila jít někam, kde mu to nesedne. Pokud uvidím, že se třeba rád rejpe v autě, tak mu rovnou navrhnu ať jde na automechanika a je mi fuk, že bude mít jen výučák, hlavně ať má aspoň něco.Ať si jde kam chce, časem zjistí sám, jestli chce něco víc. Znám to podle sebe, byla jsem na učňáku, pak jsem se vyprdla na závěrky a šla jsem makat, teď mně samotné dochází, že to byla blbost a jdu zpátky do školy a sama od sebe na maturitní obor. A dle mého je to dost o povaze samotného dítěte. Někdo pod tlakem rodičů vystuduje vše co si budou přát, někdo pokud ho rodiče budou prudit, tak bude protestně chodit za školu a dělat naschvály....

řeknu to asi takhle - jeden syn je manuálně tak nešikovný, že mu z legrace říkáme - ty se hodně uč. když vidím, že je studijní typ, tak proč ne VŠ, ať se pak živí třeba jako kominík když ho to bude bavit. já mám spíš teď osobní zkušenost, že dítě v 15 letech opravdu neví, co a kam. pokud není hodně vyhraněné. a co se týče kvality - opět jsou studjní obory na SŠ, VŠ i učiliště s tradicí a kvalitní a pak ty rychlokvašky. ale je pravda, že i nové soukromé mají úroveň. já začala zemědělkou, strašně jsem tam chtěla, tak mi rodiče nebránili. nakonec jsem si udělala vysokou v úplně jiném oboru, tak nějak vyplynulo, k čemu jsem dál tíhla a kde jsem se začala více uplatňovat. agronomku dávám leda tak na doma na zahrádcea jako zaměstnavatel bych asi dala hodně na intuici. vybírám si holky do svého kolektivu sama (měly jsem tedy i jednoho muže, ale odstěhoval se nám) a většinou to vychází. ale musela jsem se také rozloučit s paní ve zkušebce, říkala, že umí tohle a tohle a ukázalo se že neeee. chtěla se například přes víkend naučit hrát na klavír, takže někdy žasnu nad sebevědomím některých lidí.

Na to mám dost subjektivní názor. Manžel šel původně na učňák, protože byl líný se učit, a rodiče ho nechali. Jenže tam to byla samá šikana, samý kretén, spousta z nich už tehdy kradlo a kde skončili dneska, kdo ví. Takže to není jen otázka toho, jestli by naše dítě chtělo dělat pěkné řemeslo a my po něm chtěli, aby dělalo nudnou výšku. Je to taky věc toho, mezi jaké lidi zapadne, co se od nich naučí, a jestli pak sežene dobrou práci. Neříkám, že je to tak všude, třeba zlatník (plácnu) nebo kadeřnice, květinářka apod. mají normální učiliště, normální spolužáky, ale takové obory, jako zámečník, tam to vypadá jinak. Tam i slovník učitelů je jedna ku*va za druhou a to ještě není to zdaleka nejhorší.Druhá věc je, že my s manželem máme oba doktorát (manžela ten odpor k tomu učňáku dost motivoval ) a tak pokud to dítě bude aspoň trochu po nás, bude taky studijní typ. Pokud by se stalo a bylo skutečně nestudijní (nebo kdybychom měli dítě adoptované), pokusili bychom se zjistit, jestli třeba nemá umělecký talent nebo jestli by nemohlo dělat něco se slušnou střední školou. Už jenom kvůli tomu kolektivu.

No ono je to bohužel dané naší společností, na vyučené se kouká trochu opovržlivěji než na maturanty, jak mezi lidmi tak potom v zaměstnání. Už jen jak tady píšete, kdo má maturitu-má všeobecný přehled. Ale proč by ho nemohl mít i ten bez ní ??? Sama mám dítě ve věku, kdy je třeba se začít rozhodovat. Bohužel je přesně ten případ, kdy jedničkářka není, blbá taky není, ale nechce se jí. Není nikterak manuálně zručná a sečtělá taky ne. A teď babo raď. Sama neví na co by chtěla jít, tak si říkáme. Když jí dáme na řemeslo a nebude tvůrčí tak se neuživí, když půjde na střední, a neudělá maturitu, tak bude mít jen devítku, a bude to úplně nejhorší a když bude dřít a udělá maturitu, tak bude mít šanci sedět někde třeba v kanceláři a nenadře se jako ve fabrice nebo v krámě. Když se bude rozhodovat mezi někým kdo jí má a někým kdo ne, vezmou vždy toho s maturou. Nikdo v dnešní době nezjiš´tuje, kdo se na tu práci ve skutečnosti víc hodí, kdo je ochotný se učit nové věci, kdo má talent, kdo je flexibilní. Věřte mi, mohla bych desítky osobních zkušeností s tímhle sypat z rukávu.Štve mě, že se tady považuje maturita jako základ. Základ čeho ??? Podle mě je potřeba se uživit a když je to zároveň koníček, tak je to příjemný bonus. A je jedno, jestli je to šikovná ekonomka s láskou k matematice nebo učitelka která na to šla kvůli práci s dětma a nebo prodavačka která má obchodního ducha. Bohužel máme dneska stovky otrávených prodavaček, které nesnáší protivný báby, stovky přepracovaných účetních, které snily o práci sekretářek ředitelů a pár desítek vysokoškoláků, kteří stojí před pracákem a čekají na cokoliv. Takže abych se přiznala, budu asi chtít aby moje děti měly maturitu, ale ne kvůli sobě, ani ne kvůli nim ale kvůli všem těm okolo, co říkají že maturita je základ