banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Byl s Vámi partner u porodu? - diskuze

74 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Minulý týden jsme se Vás ptali na Váš názor na placení doprovodu rodičky při porodu. Tentokrát nás zajímá, zda byl Váš partner u porodu Vašeho potomka přítomen. Pokud ne, nemohl z časových důvodů nebo jste si tam jeho přítomnost nepřála? Nebo Vás doprovodil někdo jiný? Myslíte si, že přítomnost partnera u porodu je pro rodičku důležitá?
Přeci jen spolu jsme dítko splodili, tak ať ho spolu i porodíme. Teď zpětně si říkám že mi pomohlo mít ho tam aby odvedl mé myšlenky na samotný porod, v hlavě se mi honilo co bude s ním když se něco začne kazit a ho vyvedou ze sálu(byl plně nevidomý).Jestli ho zavčasu rodiče přivedou a jestli to vůbec u stojí tam být. Naštěstí to šlo hrozně rychle a s malým se seznámil dřív jak já. Sice mi u porodu nepomáhal, jako například podpírat při chůzi, utírat čelo, držet ruku při tlačení, ale i tak jsem byla ráda že tam byl.
byl u všech tří porodů, u prvního jako vystrašený otec, kdy mimčo putovalo do inkubátoru, moc mi tehdy přítomnost pomohla, podruhé to byl hodně rychlý porod na nový rok večer, krásně jsme si to vychutnali s mimískem v náručí na sále a teď po třetí mě hodně povzbuzoval, když mi docházely síly
Byl, v obou případech.A ke druhé otázce- pokud se mají rádi , tak je přítomnost podporující.
nebyl, bohužel jsem rodila císařem a dodneška je mně líto že nemohl být u klasického porodu, mám za to že se upevňuje vztah otec - dítě
Nijak zvlášť po tom netoužím, ale samozřejmě, že kdyby si to moc přál, tak mu přítomnost u porodu zakazovat nebudu. Zatím pořád váhá, ale spíš se přiklání k tomu, že ne. Tak uvidíme, jestli si to do června nerozmyslí.
Po rozhodnutí PA,aby manžel přijel do porodnice jsem jásala...dorazil a byl se mnou po celou dobu porodu...Jen díky němu jsem porod zvládla tak dobře...ani on by si nenechal ujít narození své milované dcerky... Nyní se moc těší na druhý porod,který nás čeká v červnu...Nesouhlasim s tím,že porod je jen ženská záležitost...Copak u toho ti naši miláčci nebyli?? Každá to máme jiné...každopádně zastávám otce u porodu...
@Mysuge Marti, v létě se chystáme do Horního Slavkova, tak třeba tě potkám s kočárkem.
@Evulik25 Fááááákt???No tu už určitě budu drandit s kočárkem...tak moooc se těšííím...
no původní plán byl, že bude. bohužel sem musela na císaře a tam být nemohl.
u prvního syna v roce 1992 tam otec byl.u druhého na den přesně před dvěma roky druhý tatínek nebyl.nechtěla jsem a on za to byl rád.nakonec to bylo veliké štěstí, bo porod byl komplikovaný a skoro jsme tam oba zůstali.... takových zážitků chci chlapa ušetřit.
jo, ano byl, vzpomínám hlavně na to, jaké jsem měla řeči coby bezdětná, že ho tam nepotřebuju, že by mi bylo hloupé před ním hekat a podobné nesmysly. Pak jsem byla šťastná, že tam byl. Ne proto, že by mi ulehčil porod samotný, ale proto, že byl při tom, když se naše děti poprvé podívaly na svět a to je moc krásný zážitek a často v životě se vám to nestává. Takže - byl u obou porodů !!!!
Ano byl. Rodila sem sice neplánovaným císařským řezem,ale možnosti to umožnili,aby tam byl se mnou a jsem za to záda, ikdyž mě držel \"jen\" za ruku.
Byl a jsem za to moc ráda a i on je rád že u toho mohl být
Když byl u početí, tak byl i u porodu :-)
@foREVer
@foREVer
ne ,protoze jsme to ani jeden nechteli u cisare a i kdyby byl normalni porod,tak jsme to nechteli...k cemu take..byl pred salem a deti videl hned jak to slo
První otec nechtěl a ani nevím jestli to tenkrát bylo možný. Druhý tatínek sám od sebe chtěl a tak jsem mu v tom ani nebránila. Kdyby nechtěl tak bych i druhý porod zvládla sama. Nechala jsem vše čistě na tatínkovi jak to chce on. Myslím si, že u porodu dost pomohl.
Jasne, ze byl. Uz proto, ze jsem toho vetsinu u obou odrodila doma. Poprve jsme byli v prubehu porodu na obede, v baumaxu, pro kamosky na nadrazi, na grilovacce...U Anicky to bylo rychlejsi, to stihnul jen domaci nahrivaci vanu a uz jsme frceli.Jedine co nestihl, bylo vytlaceni Anicky, segra, ktera mela prijet pro Marusku se flakala.Pro me bylo moc dulezite, ze byl se mnou, asi nejdulezitejsi byl ten odvoz, ten byl vzdycky uz dost na hrane skoro s hlavickou mezi nohama, to bych neuridila, a musela bych volat taxi.U samotne tlacenice mi bylo jedno, zda je nebo neni, u druhe mozna dobre, ze nebyl, byly komplikace, velke krvaceni, zbytecne by mel strach, prisel az k hotovemu. Mne v tu chvili bylo jedno, kdo tam je.
@zajic To mi připomělo Martinova kamaráda.Ti byli v těch jejich kotěhulkách na místním fotbale.On si koupil párek v rohlíku a ona začala rodit,fakt během sekundy a on řekl,že si musí dojíst párek,že nevyhodí 10kč.Až ho dojedl tak se jelo.Skoro za min 12.
Byl. Původně jsem ho nechtěla, neměl tam být, měla jsem tam kamarádku PA. Přivezl mě, ale nechtěl nakonec odejít. Ke kamarádce a partnerovi přibyla ještě ségra, která měla zrovna směnu na pohotovosti, takže jsem tam měla lidi 3. Taky jsem zastávala názor, že je to ženská záležitost, ale byla jsem ráda, že tam byl, i když jsem ho tam vlastně moc nepotřebovala. Všichni vydrželi celých 20 hodin, u císaře se mnou byla nakonec ta kamarádka PA a držela mě za ruku a pak přinesla Adámka.
Muj partner byl se mnou asi posledni 2 hodiny a jsem za to moc rada. Drzel me, kdyz bylo neco potreba tak to podal, a hlavne jsem ocenila, ze mi pomahal tak, ze mi rikal behem kontrakci at netlacim a ja se tam s nim hadala a vlastne odvedla pozornost jinam A kdyz byl maly pak venku, tak musel zamackavat slzu
Byl tam, zřejmě bude zase. Ne aby mě držel za ruku a konejšil, to nesnáším a nedělal to ani poprvé. Naopak se držel v pozadí, maximálně mi podal čaj. Chci ho tam, kdyby se něco zvrtlo a já potřebovala někoho, kdo by se mě zastal nebo případně na někoho zařval a já toho v té agonii nebyla schopná. U prvního porodu to třeba nebylo, všichni byli super hodní, takže si to krásně užil, malého si hned pochoval, vyfotil, atd., ale příště...kdo ví...takže pro jistotu. Na vztah k dětem to vliv absolutně nemá, dle mého...
@Terča80 No,sice mě u porodu není nejlíp,ale pokaždé jsem si zvládla prosadit svou.Takže seřvat bych je dokázala v klidu taky.
@Val.J35 Já si nejsem tak jistá, navíc proč...když tam na to můžu mít lidi
@Terča80 Myslím,že ty každého srovnáš do latě i s jednou nohou v hrobě.
@Honafa Až tak jsi mě odhadla, hmmmmm, dobrá!
Byl u obou a byli jsme rádi oba
Trošku přidám ještě jiný pohled.Muj tatka by býval šel i k porodu,když ted rodila segra.Mu to jako chlapovi strašně chybí.Né z duvodu,že by té babě pomáhal -na to on je strašný sobec,ale aby to pak všude mohl vykládat.Si dělám srandu,že on by se klidně vetřel i k porodu uplně někoho cizího,jen ,aby to viděl.
Chtěl být u porodu a já jsem ho tam taky chtěla.Bylo to pro nás důležité a byla jsem za to moc ráda a on taky.
Tak manžel je ten poslední koho bych u porodu chtěla.Když je mě blbě chci si umírat sama a né ještě řešit kolabujícího manžela.A i kdyby náhodou nekolaboval fakt netuším k čemu by mě tam byl.Nasnáším když na mě někdo při umírání šahá nebo mě utěšuje.Ani manžel naštěstí nijak netouží vidět porod,takže u nás je to v pohodě.A že by měl s potvorákama špatný vztah protože neviděl porod je blbost.Na potvorácích si lpí a oni na něm taky.Jinak chlap u porodu je fenomén dnešní doby,nikdy chlapi u porodu nebyli a ani v přírodě neexistuje samec který by byl přítomen porodu.
@Val.J35 Ne každý chlap kolabuje. A osobně jsem u jakéhokoliv \"umírání\" raději, když mě někdo drží za ruku.
@Val.J35 To zase není taky pravda, četla jsem knížku u porodech třeba u Indiánů, kde muži aktivně při porodu pomáhají.
@angieblack Aha,až tak podrobně jsem indiány nezkumala,ale asi to také nebylo zvykem u všech kmenů.
@Val.J35 Nevím indiání,ale vím,že Afričani se porodu neučasní.Jen se musí po porodu co nejdříve pomilovat,aby si ho vyčvachtali v té porodní krvi.Což potom kolikrát vede v umrtí rodičky nebo alespon k infekci.
@Honafa
@Honafa Fuj,tam bych asi manžela při tomhle nápadu umlátila litinovou pánví.
@Val.J35 já s tebou naprosto souhlasím
Pro mě bylo samozřejmě nejdůležitější, aby se mnou u porodu byl manžel, ale u Míši hrozilo, že se tam nedostane, protože měl pásový opar, nakonec se mu ale rychle hojil, já chvilku přenášela, takže naštěstí porod stihnul. Moc jsem se trápila myšlenkou, že by Miškův příchod na svět prošvihnul. Byla jsem ale domluvená s mamkou, že kdyby nemohl,šla by ona. Pro mě bylo moc důležité mít sebou nějakou oporu.
@Evulik25 Tak to já bych se zase nedokázala uvolnit před mamkou, to bych tam radši byla sama. Já nevím, podvědomě bych se snažila chovat \"vzorně\" a to by nedělalo dobrotu. Opravdu jediný člověk kterého bych tam snesla by byl Tom. Ani sestru, ani kamarádku. Jednou se nabídla tchýně, že by u toho také chtěla být. No mojí odpověď reprodukovat nebudu
@luciasek84 Tchýni bych si nepozvala ani já, ale mamku určitě, je zdravotní sestra, od malička mi sama měří tlak, bere krev, mně by asi nepřišlo divné před ní ani rodit. Jsme si opravdu blízké a u mě by rozhodující bylo tom, že bych tam prostě nechtěla být sama, ne kvůli toho, aby případně mohla někoho seřvat, taková situace by mě ani ve snu nenapadla a fakt zírám, pro kolik lidí tady to byl taky důvod.
@Evulik25 Ale to ne, to počkej, to já bych na mamku neřvala, ani jí nenadávala, to chovat se vzorně jsem spíš myslela tak že bych třeba neskučela nahlas nebo nesténala protože už slyším mamku a to její \"aaaale zas tak strašný to není \"
@danicka84
@Evulik25 Jo aha, tak už to chápu Já myslím že ani já ani Tom jsme nebyli ve stavu na někoho řvát, já tomu prdlajs rozumím tak ještě abych tam na ně řvala že to dělají špatně
@luciasek84 Nene, já tě pochopila, ale ty mně ne. Já myslela, že bych tam nechtěla mamku nebo někoho jiného aby případně mohli řvát na doktora či asistentku. Fakt by mne nenapadlo ani ve snu, že by taková situace vůbec mohla nastat, já měla v opavský personál opravdu důvěru. A zrovna já jsem byla pro mamku hrdinka, nechala jsem si píchnout epidurál a to by ona nezvládla, navíc mi říkala, že křičela u každého porodu, pokaždé omdlela a to já skoro ani nemukla až ke konci jsem si taky stěžovala na bolest, ale jinak v klídku.
@luciasek84 nemáme stejnou mamku?
@luciasek84 Asi bych odpověděla něco podobného
tak u nás jsme to taky nijak neřešili, já ho tam chtěla a on chtěl jít taky, byl se mnou i na přípravně, protože jsem si tuto fázi protrpěla doma, tak jsme si po klistíru pěkně povídali a pomáhal mi přetrpět kontrakce a pak celou dobu stál u doktorky a koukal na celé dění jak malá vylézá na svět, dr mu řekla, ať mě jde povzbuzovat a já ho poslala zpátky.. takže byl nadšen, že to viděl celé od začátku až do konce :)
byl u obou celou dobu a jsem moc ráda. U prvního jít nechtěl, já ho ukecala a nakonec byl rád a dokonce i přestřihnul šňůru. U Adélky už bylo jasný, že tam bude.
Byljen na vytlačení dítěte. Před tím tam být nesměl. Vadilo mi, že tam nebyl celou dobu, hodil by se mi tam někdo na utěšení případnou pomoc s personálem.Až budu rodit příště vybírám porodnice podle toho aby tam semnou mohl býtcelou dobu i kdybych měla jet na druhou stranu čr.
byl tam. já dlouho nevěděla, jestli ho tam chci, protože jak jsou ženy, který bolest přehrávají, já mám tendence se mezi lidma kontrolovat a krotit..a tak to mám mezi známýma, před cizíma si asi klidně střihnu plačtivou scénu. tak se ve mě bilo, jestli se tím chci nechat omezovat.no, nakonec by mi nevadilo, kdybych rodila před celou lékařskou fakultoujsem ráda, že tam byl. ale ne kvůli mě, kvůli němu. je dobře, že to viděl a prožil, ty první minuty, bylo to děsně dojemný..teď vím, že kdybych si ho tam nepřála, ochudila bych ho o naprosto nepřenositelný zážitek.
U porodu obou synů manžel byl. Od začátku do konce. U Honzíka jsem ho tam nechtěla, ani náhodou, ale byla jsem ukecána známou, která s náma trávila nějaký ten čas v porodnici než jsem šla na sál. A nakonec jsem ráda, že tam zůstal. U Štěpánka už to bylo automatické.
manžela u porodu nechci. Taky je to pro mě ženská záležitost, i když chápu, že ten tatínek tam jako má právo být a tak. Jenže některé věci jsou mezi námi stále ještě tabu a dost intimní a nechci, aby se to změnilo. To, že mi drží nohu, já před ním prdím, snažím se uvolnit a vychází ze mě různé věci, než konečně můžu tlačit, to bych prostě nedala. Nedokázala bych se vůbec uvolnit. Nejsem typ, který by chtěl pomoct, když mě něco bolí, jsem nejradši sama a ať na mě nikdo nemluví, nesahá a bude to fajnBudu ráda, když tam ale přijede na samotný porod, počká venku a hned po narození dítěte ho pustí dovnitř za mnou, aby malého hned viděl. Věřím ale, že některé páry tento zážitek navždy mnohem víc stmelí a bude to něco nezapomenutelného. I přesto si myslím, že i porod bez manžela bude pro nás pro oba něco nezapomenutelného.
@danicka84 Ty si ten porod představuješ jak Hurvajs válku :DDD Jsi mě pobavila \"drží nohu, já před ním prdím, snažím se uvolnit a vychází ze mě různé věci, než konečně můžu tlačit,\" :DDD Já teda při porodu neprděla, od toho se dává klystýr který tě pročistí, dokonce ani hovínko tím pádem neupadlo :)) ALe jo, tekla ze mě celou dobu plodová voda smíchaná s krví, normálně na zem. Já teda zrovna v tomhle ohledu žádné tabu s mužem nevedu, ale chápu že to někomu vadí, moje kolegyně z práce se málem zbláznila z představy že jí manžel při porodu uvidí zpocenou a nikdo a nic s ní nehlo A kupodivu to mám jak ty, také nejsem moc typ který by tam hulákal a řval při porodu, raději jsem se tak nějak zamkla do sebe a nevydala ani hlásku. ALe strašně mě těšilo to vědomí, že tam semnou je - nepotřebovala jsem ani hladit ani držet ani nohu ani ruku, jen to vědomí že tam semnou je mi pomáhalo.
@luciasek84 no, třeba budu prdět před klystýrem, kdo ví Tak jako tak, mám v sobě ten obrázek z 80.let, kdy zdrav. sestra volá domů na pevnou linku: \"Tatínku, máte syna, bla bla bla...\"
@luciasek84 Tvoje kolegyně mě fakt pobavilaNapadají mě různé věci,které by mi mohly při porodu vadit,ale že mě uvidí chlap zpocenou...
já tam partnera nechtěla, a to je lékař..., on taky nepatři mezi ty, co by pro ně přestřihnutí pupeční šňůry znamenalo teprve navázání vztahu...no, ale do samotného porodu tam byl, a ten proběhl tak překotně, že musel pomoc na pokyn D. gyn..., držel mi nohy, nebyly schystané nášlapy, zpětně řekl, že to by jeden z nejsilnějších zážitků v životě, a že to bylo krásný...takže u nás odříkaného chleba největší krajíc...m
Ano byl.Pro me to dulezite bylo moc - je to spolecny velky meznik a velka udalost v nasem spolecnem zivote a beru to tak,ze potrebuju abychom to spolu prozivali.Take jsem potrebovala tam mit nekoho pri smyslech,kdo se me pripadne zastane.Nikoho jineho z rodiny ci pratel bych nesnesla- ze stydlivosti.
Manžel byl u obou porodů a jsem za tuto možnost ráda. První byl s komplikacemi, takže se musel aktivně zapojit a druhý měl normální průběh, ten už si užíval.(dle jeho vlastních slov) Jediné, kdy odešel bylo, když jsem dostávala klystýr a to jsem ho tam fakt nechtěla.
ve mně se to strašně pralo, na jednu stranu jsem ho tam chtěla, je to přece jen nejkrásnější zážitek v životě, ale na druhou stranu si zase těžké chvíle nejradši prožívám sama a on by mi stejně nijak nemohl pomoct a akorát by mě tam rozčiloval nakonec se to vyřešilo samo a byli jsme oba spokojení, byli jsme vyvolávat, takže pořád bylo dost času na to zavolat tatínka, takže to stihnul na posledních 5 minut, což bylo ideální a pak jak tam byl, tak to bylo skvělé ale já jsem rodila asi 2 hodiny, kdybych měla rodit dlouho, tak by tam asi byl

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

18 %
12 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

57 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 67 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40