Ahojky...četla jsem to jedním dechem a můžu ti říct,že mě od... - diskuze

Ahojky...četla jsem to jedním dechem a můžu ti říct,že mě od tvého článku nic neodtrhlo... Stím pomáháním jsem na tom stejně jako ty v těhotenství sliby,že bude pomáhat a hrát si s malím,ale teď je život u nás takový ráno odejde do práce okolo páté večer se vrátí nandám mu jídlo on se nají a zavře se do pokoje kde je počítač tam je i přes to ,že potřebuju pohlídat malího když mu jdu připroavovat vanu jídlo a všelijak vše na koupání a spaní. Vyleze ven jen až malej spí a kouká na televizi. Pak se jde vykoupat a jdeme spát...a ráno je to to samí.Nemohu říct,že malímu se straní,to ne vím o něm že ho miluje.Jen mi přijde ,že ho nebaví si sním hrát a prostě tak všelijak být sním.. Když se malej narodil moje máma mi řekla ,že jsem pro ní mrtvá ať dělám ,že ona je taky. nevím proč nikdy jsem to nepochopila a asi nikdy nepochopím. Táta se za mnou jezdí podívat jen málo kdy,ale má malího rád. Jen nevěřím tomu ,že by byl schopnej pohlídat malího aspoň na 5 minut.. Přítele rodiče.Ty jsou něco podobného. Když nám řeknou ,že malího pohlídají tak nám za hodinu volají,že si máme pro malího přijet. Mají ten svůj čas už zaběhnutej,že he nedokáží změnit ani když je tam malej... Když tam mají malího na návštěvě,tak nedokážou si odpostit hodinový vysedávání u kafíčka a k tomu cigára. Když už nám ho pohlídají tak ještě měsíc po tom nám to vyčítají. teď jsme zavedli takový režim,že mi k nim jezdit nebudeme a když budou chtít vydět malího tak si pro něj musí přijet. Bydlí asi 15 km od nás tak to není až takový problém. Ale snad...doufám,že už ty vztahy v naší rodině se uklidní a budeme mít zase na chvíli klid.:-)