Ach jo:-(((. - diskuze

Jak to tady poslední 3 dny čtu... asi jsou nějaké erupce na slunci. Jsem moc smutná z toho všeho, co se u nás děje. Manžel nepije, ani mě nebije, ale to co poslednídobou předvádí . V pondělí jsem jak blbec uklízela celý byt, a on, To, že to nepochválí vem čert, je topřece moje povinnost, jsem doma na mateřské, zamazal v obýváku stůl a jaká to byla sranda, pekla jsem mu buchtu, vysypal kakao po půl lince a taky sranda jak já nevím co. Však co, baba uklidí. V úterý jsme něco řešili a od té doby co máme noťasa jsou večery moc romantické: Každý sedíme u svojeho počítače, hrajeme hry, sem tam někdo z nás něco prohodí a jinak klid. Tak jsem tuto myšlenku řekla nahlas a on mě na to odpověděl, že se se mnou nedá mluvit, že pořád žvatlám nějaké pi..., ať se prý poslouchám. Tak jsem to v noci oplakala a šla do sebe: Moc nemluvím, a pokud něco říkám, dávám si bacha. A vrchol všeho byl včera: Nechává si kupovat sodovky, takové ty nechutné sladké jako je Slice apod. a naučil na to i Honzu. To by nevadilo, ale sobě kupuju ty levnější, nejsou tak sladké a mě chutnají. Nalíval si tu svoji a Honza brečel, že chce taky, nalil mu tu moji, ale Honzík není hloupý a poznal, že to není to co chtěl, tak řval ještě víc. Manžel na něho, že to teda ne, že si vybírat nebude. Vysvětlila jsem mu, že to od něho není hezké, že sobě to lepší a děckám to horší. Okřikl se na mě, že Honza pije celý den. To už jsem nekomentovala, copak my můžeme za to, že on není schopný si koupit do práce pití? Nebo si ho tam aspoň odnést??? Je mě to moc líto, možná toho má moc v práci, ale myslím, že by si to nemusel vybíjet na nás, my mu s tím pomoct nemůžeme a ani to neovlivníme. Snad se to přes víkend spraví.