Inzerce
Inzerce
Inzerce

Diskuze: Vztek dítěte (strana 2) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • Co se vzteklounkem
    Nejlépe je nechat mrňoukska být a nevšímat si ho. On zjistí, že se to míjí účinkem a přestane. :-)
    Maminky hlavně pevné nervy 
    lenki   | 11.09.2014 15:13:06
    Reagovat | URL příspěvku
  • Co se vzteklounkem?
    Ahoj Holky, taky se vaše dvouletá radost dokáže tak vztekat? Zkoušely jste některá, co zabere? Dívala jsem se na webové stránky, herečka ze mě nikdy nebude, takže na zrcadlo můžu zapomenout, vybití je v našem případě na hrozně dlouho, snad jen ty kompromisy zabírají. Co zabralo u vás? Dík za rady, pa Lenča
    1983Lenka   | 11.09.2014 09:15:30 | Reakcí: 1, poslední: 11.09.2014 12:13:17
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Co se vzteklounkem?
      pokud zabírají kompromisy, asi bych je v začátku využila,a pokaždé když se dítě uklidní mu dát najevo že je mi smutno a líto, že se takhle chová.ale to až bude v klidu.
      jajda69   | 11.09.2014 12:13:17
      Reagovat | URL příspěvku
  • Při záchvatu vzteku dítě pevně obejmout
    Tak tuto chytrou radu jsem udělala jen dvakrát. Poprvé to nezabralo a podruhé mi moje dcera zařvala tak silně do ucha, že jsem jí bolestí pustila a ještě několik dní jsem měla problémy s uchem. U nás je příšerné vztekání několikrát za den. Stačí něco nedovolit, kolikrát ani nevím proč vlastně řve. Ke vzdoru se totiž přidala i žárlivost na brášku.
    Alenaa   | 12.04.2012 04:54:34
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ja bych se tim netrapila
    Decko aspon vidi, ze KAZDY, ano i maminka, ma sve mantinely, a kobra se bosou nohou nedrazdi.
    On ted velkej svet taky nebude vzdy stejne nastaveny a uplne ferovy.
    zajic   | 02.04.2012 13:48:36
    Reagovat | URL příspěvku
  • Mě vždy přijde úsměvné,jak se chytře radí co s děťátkem aby se nenarušila jeho osobnost,ale nějak se zapomíná na to,že matka je taky jen člověk.Proč bych měla mít výčitky z toho,když 3krát dítko o něco požádám,zakážu a pod.a ono mě ignoruje,že nevydržím,zaječím na něj,nebo skočím po něm a přistane mu nějaká na zadek?A ano,jsou situace o kterých úměrně věku jsem ochotná s dítkem diskutovat,ovšem naopak jsou jiné situace o kterých diskutovat nehodlám a pokud mě dítko nerespektuje,má prostě smůlu.
    Val.J35   | 02.04.2012 09:05:18 | Reakcí: 6, poslední: 02.04.2012 21:48:58
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Bez urážky odborníků,ale tím,že jsem Aničce dala možnost volby,je ještě v pěti letech téměř nemožné vyhnout se scénám v prosazování si jejího rozhodnutí navzdory mým .
    U druhého dítěte tedy tuto možnost nedělám a vše je nesmírně jednodušší a dítě samo je spokojenější.
    Moc fandím maminkám aby to období vzdoru zvládlo-mé první dítě jej prožívalo od 1.narozenin a trvalo další čtyři roky. Druhé dítě se začalo pokoušet až ve 2,5 letech,ale nemá šanci,jsem velice dobře poučena z předchozích nezdarů.
    Úsměvná mi přijde též rada,domlivit se s 2,5 letým dítětem zda se povozí před nebo až po.Moje zkušenost je taková,že pokud se o atrakci jen zmíním,syn jí bude chtít.Pokud ji nenápadněv přejdeme a sedne si na ni po nákupu s tím,že jen jednou...končím stejně jako maminka v dotazu,odnáším řvoucí dítě v podpaží.
    veru-beru   | 10.02.2012 12:06:16 | Reakcí: 1, poslední: 02.04.2012 11:37:33
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      u nás ve dvou letech všechno končilo odnášením řvoucího dítěte, ve dvou a půl se s ním dá ve většině případů domluvit, právě tak, že ať si vybere, jestli to nebo ono nebo jestli teď nebo potom...ale není to teda vždycky bezbproblémový 
      zuzka83   | 02.04.2012 11:37:33
      Reagovat | URL příspěvku
  • každé dítě je fakt jiné, jak já na sebe byla pyšná, když první dítě se vubec nevztekalo, jsem si říkala, jak jsme to dobře zvládli s výchovou a blbost, druhé dítě, ač je vychováváno stejnými rodiči, je to chodící vztek:-))
    dadaz   | 07.02.2012 09:45:00
    Reagovat | URL příspěvku
  • U Heli se mi osvědčila rada mojí mamky(pámbu jí za to žehnej), postavit před zrcadlo a říct, že pokud brečí, není hezká a my máme s tátou přece krásnou holčičku.... Za chvíli je po slzičkách i vzteku a máme opět krásnou (a hodnou) holčičku.
    helenice   | 06.02.2012 20:09:48 | Reakcí: 2, poslední: 03.04.2012 19:22:35
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • My meli prvni obdobi vzdoru presne na roce, pak v 18m, na 2 letech a na 2,5 letech. Na tom roce jsem si rikala jezis co to je?!   ale nacetla jsem knizky a zjistila ze je to normalni a svedci o zdravém vývoji... Nikdy jsem dceru nenechala sebou mlátit o zem, nikdy jsem ji nezavrela do jineho pokoje, atd protoze si myslim, ze dite v tomto zachvatu je samo zmatene a vystrasene co se to s ním deje. V prvni rade jsem se snazila tomu predchazet, coz se mi darilo... Dcera zacala velmi brzy komunikovat a rozumet, takze i na tom roce se darilo vysvetlovat...ted je ji 2,5 a staci ji rict: půjdem do obchodu, muzes si tam vybrat jogurty,ovoce, pomužeš mi vybrat zeleninu a kdyz budes chtít, muzes si vybrat fixy... Celý nákup probíhá úplně v pohodě. V zásadě jde o to, rict ji dopředu co se bude delat a jakým způsobem. Scénu v obchodě jsme meli jednu a to bohužel kvůli me, protože jsem ji snedla zmrzlinu, kterou mi dala ze uz nechce     Zlobí parádně, ale beru to tak, ze to není zlobeni, nevěřím na zlobive deti (v tomto věku). Deti si hrají a někdy to má následky jako vylity čaj, pokresleny stůl, rozstrihany závěs, rozbitý talíř, ...ale oni to nedělají schvalne, u nas staci rict, ze teda na stole má fakt krásné postavičky, ale na stůl se nekresli, řekne aha tak promin a uz na něj nekresli. A věřím ze díky tomu klidnemu přístupu, kdy na ni za vše nejecim, nenadavam ji, nechávám ji se zdrave prosazovat, je takova přístupná k domluvě, dohodě, kompromisu.  
    terulinek   | 06.02.2012 12:54:14 | Reakcí: 2, poslední: 02.04.2012 12:14:38
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Dobrý den,

      můžete mi doporučit nějaké knížky? Dcera-13m-je strašný vztekloun, tak bych si ráda něco přečetla :D
      medojedka   | 09.02.2012 15:43:38
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        jestli do toho můžu vstoupit - se mi zdá dobrá knížka Karp, Harvey: nejšťastnejší batole v okolí. je to psaný takovým poněkud úchylným způsobem, ale není to od věci a znám spoustu lidí, co jim aspoň trošku ta jeho metoda pomohla v tom prvotním vzdoru, kdy dítě nemluví.
        pak se mi moc líbí knížka "jak mluvit, aby nás děti poslouchaly" (Faber, Mazlish)
        zuzka83   | 02.04.2012 12:14:38
        Reagovat | URL příspěvku
  • Tak nás potkalo období vzdoru už před 18. měsícem věku syna.byl schopný sebou prásknout na zem a řvát, doma sem to neřešila, odešla sem, ale jednou udělal scénu ve městě na náměstí, kde byla přítomna i moje mamka a když sem jí řekla, pojď a nech ho na zemi, tak byla celkem nervozní. malý chívli řval, pak zjistil, že nikdo nemá zájem a byl klid. ale takové scény se opakovaly dosti často, musím se pochválit, nidky sem neustoupila. teď mu budou 2 roky. vztek přešel do jiné fáze, teď sebou tak neliská o zem a neječí, vždy mu vysvětlím co a jak, stoupnu si k němu, abychom měli oči ve stejné úrovni, a i když přesto se začne vztekat (většinou v nákupním centru) a nepomůže nic ani pevné objetí, tak ho "narvu" do kočárku, sklopím korbu a tam ať si ječí, nezajímá mě, co si o mě myslí ostatní   vím, že ho to přejde ale nikdy nepolevím, neb vím, že by toho využil při každé příležitosti, ale někdy je to opravdu na palicu
    ivulisek   | 03.02.2012 14:05:14
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce