Inzerce
Inzerce

Diskuze: Vztek dítěte (strana 1) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • Také používám metodu pevného objetí(i když v takové mírnější formě) a nemohu si ji vynachválit.Už jako miminko byl náš syn dost plačtivý a už tehdy jsem začala tuto metodu používat.Samozřejmě jsem ho nezalehla, jen k sobě přitulila a počkala až přestane. Vždy ho to během chvilky uklidnilo. Dnes je mu 21 měsíců, je to velice silná osobnost a dost často se vzteká, ale díky pevnému objetí s ním nemám problém. Když se začne vztekat (většinou, když mu něco zakážu) hned běží ke mě do náruče, pevně se chytnem a za 10 vteřin je po pláči a pak mu vše vysvětlím, proč to či ono nemohl.Prostě ví, že na svůj vztek není sám a že ho chápu.
    Lucie11   | 03.02.2012 08:37:34
    Reagovat | URL příspěvku
  • oprava
    Koukám, že hned v první věte plno chyb. Samozřejmě doporučuji techniku pevného objetí.
    kol238   | 02.02.2012 21:21:30
    Reagovat | URL příspěvku
  • pevné objetí
    Na každý velký vzdor dětí doúporučuji techniku pevného. Pokaždé když to použiji, děkuji p.Prekopové ta tuhle úžasnou techniku. Mám dvě děti: 3,5 a 1,5 let. Starší holčička je velmi silné dítě (fyzicky i psychicky) a tohle je opravdu jediné, co funguje. Prostě ji v tom nejhorším stavu chytnu, přitisknu k sobě a držím. Někdy už ji neudržím,takže ji opravdu regulérně musím zalehnout. Zvnějšku to musí vypadat dost drasticky, ale ten kdo má doma děti, co ve vzteku rozbíjí věci, mlátí sebou či do někoho jiného, rychle pochopí, že tohle je opravdu největší láskyplná věc, kterou mohu pro své dítě udělat. U toho ji samozřejmě říkám, že se zlobí, je smutná atd. (popis jejích emocí), neberu ji je ani je nazakazuji. Pouze ji jasně sdělím, že chování, které to provází není přípustné a, že vidím, že sama svůj vztek nezvládá. A že od toho jsou rodiče, aby se mohlo vyvztekat u něj a neubližovat u toho někomu nebo něčemu. Samozřejmě, že se mně snaží bít, na to řeknu, že bití ne, že může plakat, křičet, říct vše co chce a ruce ji držím. Potom zkouší pokusy, že chce čůrat, že ji to bolí, že se dusí atd. ale na to moc nereaguji a říkám ji, že ji pustím, až bude klidná a bude mezi námi opět láska. Zní to jako klišé, zpočátku jsem měla problém to říct, ale je důležité ji nikdy nepustit, dokud to opravdu nepřejde. Občas to trvalo dost dlouho. Pro mně to bylo obzvlášť těžké, když u toho začal plakat malý, ale nechala jsem ho být, věděla jsem, že dcera mně v tu chvíli potřebuje více. Navíc opravdu ocenila, že jsem ji v té situaci neopustila kvůli někomu jinému. A ikdyž to zpočátku vypadá děsivě a beznadějně, najednou ten strašný vzdor skončí a malá řekne "Maminko, já tě mám ráda" a když ji pustím, v náručí zůstane dál a vidím, jak moc se ji ulevilo. Mnoho lidí říká, že my sami chceme, když jsme rozlobení, být sami, ale myslím, že je to jinak. Nikdo z nás, nebo teda málokdo, poznal pevné objetí na sobě, takže nemá s čím srovnávat. Já, když jsem v tom sama (a mám pocit, že chci být sama)tak se užírám a neumím se té negativní emoce zbavit. Jednou (bohužel zatím jen jednou)se nám to podařilo s manželem a místo typického konce hádky, kdy si jde každý po svém (ať po sobě neřveme)jsme zvolili pevné objetí. Obrovský zážitek !
    kol238   | 02.02.2012 21:20:05 | Reakcí: 2, poslední: 06.02.2012 20:07:35
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: pevné objetí
       
      Honafa   | 06.02.2012 08:05:23
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: pevné objetí
      zkusila jsem s dcerkou(byly jí 3) několikrát, pokaždé v jiním věku a vztek byl ještě horší. Prostě když je vzteklá, nesnese, aby se jí kdokoli dotýkal. Pokud ano, je to ještě horší.
      helenice   | 06.02.2012 20:07:35
      Reagovat | URL příspěvku
  • Mlaceni hlavou do zdi
    JJ to znam velmi dobre. Nase dcera nyni 26m. je vztekloun od malicka. Tak od 6,. kdyz se zacla vztekat tak s sebou zacala triskat na zem.kdyz byla starsi tak se propla do luku a schvalne "hodila zada se zaklonenou hlavou a na tu dopadla" Ted se nas snazi mlatit a kdyz ji to fakt chytne a nechci neco povolit tak schvalne mlati hlavou do zdi, do zeme, do vseho.zcela zamerne.Taky nevim co s tim mam delat.DOktorka nam doporucila psychologa, ale popravde zadneho nemuzeme sehnat.JE pry moc mala. Tak to fakt nechapu. Jestli nekdo mate zkusenosti jak na tento druh vzteku a vzdoru tak budu moc rada za rady :)
    koogi69   | 02.02.2012 18:14:25 | Reakcí: 4, poslední: 07.09.2012 22:05:31
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Mlaceni hlavou do zdi
      Dobrý večer, naší Aničce budou v květnu 3 roky, také je hrozný vztekloun už od malička. Hlavou o zem mlátila kolem druhého roku, byla jsem sní na doporučení dětské lékařky u psycholožky. Anička to absolvovala 2x. Psycholog Vás pouze vyslechne ale nepomůže. spíš Vám jen poradí, ale u nás ani rada nepomohla. Byla jsem s ní i na neurologii, kde doktorka řekla že nic špatného na ní nepozoruje a že je strašně hodná ( to zjistila po 5 minutách v ordinaci ) Dnes Anička absolvovala eeg a čekáme na výsledek. Myslim že s timhle obdobím nám nepomůže nic a máme jen jednu možnost a to obrnit se trpělivostí:)rada naší psycholořky: ,, smiřte se stím že máte dítě, které nebude poslouchat Vás, ale vy jeho,,
      sarka82   | 02.02.2012 21:45:54
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Mlaceni hlavou do zdi
      Dobrý den, musím se připojit k Vašemu příspěvku. Musím Vás aspoň trošku podpořit tím, že v tom nejste sama. Máme 2 letého chlapečka a ten tak cca rok se šíleně vzteká, nejdříve začal mlátit hlavou o zem (asi to začlo tím, že jsme začli dělat "berany, berany,"), pak to přešlo na to, že mlátil hlavou do zdi, do země, teď už to tolik nedělá, zato se mlátí ručičkou do hlavy, když není po jeho. Bojím se s ním někam jít, protože jakmile není po jeho, tak hned spustí. To mu řekneme nedělej, on se usměje a udělá, něco mu zakážeme, začne se vztekat a mlátit. Pak jdeme po ulici, on chce jít do silnice, zakážu, začne řev. A to bych toho mohla jmenovat hodně. Už na to asi nemám. Ale říkám si, nebudu mu to dovolovat, to by jsme se zbláznili. Kolikrát jsem na mašli, už jsem měla pár psychických depresích, že nevím jak na něj. Teď čekáme miminko, má se narodit na konci prosince, tak mám trošku naději, ale i strach, tak doufám, že se to změní, ale pokud ne, tak jsme si na sebe asi ušili bič s druhým dítětem. Vůbec si neužívám mateřství, tak jako jiné maminky, když vidím, jak jiné děti poslouchají, jsou klidné, nebulí hned kvůli každé blbosti, tak mě to hrozně mrzí. Už jsem přemýšlela také o ňákém doktorovi, jenže co on nám řekne, máte dítě ve věku, které hledá samo sebe, zkouší si prosazovat svou osobnost. A to bych ani k žádnému doktorovi s ním jít nemohla, protože vidím, ten hysterák. Když měl několikrát (asi 5x) takový ten hysterický řev, bez slz, jen že to ze sebe tahal, tak pod šíleným nervem jsme ho vzali a hodili pod studenou sprchu, jenže pak nechtěl chodit do vany, tak teď se to děje ve sprše. Potom mám hrozné výčitky, že jsem zlá matka, nebo že jsem mu mohla třeba něco udělat, ale proboha jak na tyhle děti????? Vždyť je máme, že jsme je chtěli, mají všechno na co si vzpomenou, kolikrát i jiné děti nemají, to co má náš malý. Prosím poraďte, jestli někdo máte zkušenosti jak na tyhle vzteklý ratolesti!
      Děkuji a hodně nervů s výchovou....
      lucka001   | 26.05.2012 16:43:59
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Mlaceni hlavou do zdi
        Lucko, tak jsme byly u psychologa.S tim nasim silenym vzteklym deckem :) to byla teda lekce za vsechno opravdu.Rekla mi ze je mala hyperaktivni a za nevi jak mi ma pomoci. ze je dobre vedena. Pritom mi tam holku okrikovala a jeste mne servala co tam delam s druhym ditetem -podotykam ze to bylo 7-tydenni miminko). no proste krava. a pak mi doporucila cinskou medicinu, ze mam do holky cpat lehke utisujici kulicky, ze by se mela zklidnit a pak ze mi da prasky na to ze nemluvim. no musim rict, ze jsem si poklepala na hlavu a utekla od tamtud.Nicmene u nas se nic nezmenilo. By naopak zhorsilo. Asi mala slecna vztekaci zacala zarlit na male ted uz 4mesicni mimi. Hrozne ale opravdu hrozne se vzteka. Ve vzteku se uplne klepe az modra a zacala po nas hazet veci, z rozbehem do nas narazet a mlatit nas a taky rozbijet vsechny veci co ma pri ruce. Musim rict, ze bych ji nekdy opravdu nejradeji "zakroutila krkem" apod. musim ac nerada priznat, ze uz mi parkrat ujely nervy a pekne jsem ji naplacala pres prdel.No nepomohlo to a ja mela vycitky svedomi. Nejhorsi je ze to druhe mimi je tak tak hodny ze ho snad mam radeji nez svoji prvni dceru.Tu zacinam lehce kvuli jejimu vzteku nesnaset. Jsem spatna? :(
        koogi69   | 06.09.2012 20:20:53
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: Mlaceni hlavou do zdi
          sama s timto zkusenosti nemam, sym sice kolem roku taky mlatil hlavou o zem, ale docela rychle ho to preslo.
          V takove mire, jak popisujes to delala moje mladsi sestra a to docela dlouho (jeste v 7. letech se byla schopna hazet vzteky o zem). Matka to vyresila drasticky,ale ucinne. Vzala ji za hlavu a omlatila ji o zem taky (samozrejme s mirou), pry tobe se to libi? Tak prosim, jeste ti pridam. Vic to pak neudelala.
          plaz   | 07.09.2012 22:05:31
          Reagovat | URL příspěvku
  • Je nám 18.měs.
    Ano vzteklé období nám začalo už v 16 měs. a zatím se jen stupňuje.Momentálně když se Dádovi něco nelíbí nebo není po jeho,začne buď vřískat nebo a to spíše třískne do něčeho hlavou.Většinou to zkouší do mé hlavy.Nevím si rady jaký zvolit přístup.Dát mu na zadek,když se třískne do hlavy je divný.I když je to ve vzteku.Vysvětlovat mu něco asi taky nemá smysl.Všichni víme jak to je.Řekneme nedělej to a dítě to samozřejmě udělá.Tak nevím jak na něj.Tady je každá rada drahá....
    Sosinka   | 02.02.2012 16:20:35
    Reagovat | URL příspěvku
  • vztek a řev
    Já mám problém asi víc se sebou, dcera 2 roky má teď období, že kvůli všemu a velmi často řve a vzteká se, dojde to klidně až do fáze, že lehne na záda a kope nohama. K tomu mám ale ještě 8 měsíční mimčo a za 2 měsíce se musím vrátit do práce. Takže v poslední době je toho na mě docela dost a stalo se, že jsem ten řev malé už nevydržela a ještě ji nasekala, „aby měla proč“. Pak mě to ale moc mrzelo, ale vůbec jsem ten svůj vztek nedokázala ovládnout. Myslíte, že tohle by na terapii též šlo vyřešit? Podotýkám, že ne vždy lze odejít a nechat ji se vyvztekat, protože pak budí mimčo, nebo ji venku omrzá celá pusa ….
    martasko   | 02.02.2012 12:56:23
    Reagovat | URL příspěvku
  • Už v 16ti měsících
    U nás to začalo teď.
    Většinou u situací, kdy Dominik chce něco a já mu to nedovolím.
    Třeba včera si vyndal z šuplíku lepidlo, tak jsem mu ho vzala a říkám, že nemůže a dala jsem mu hračku.
    S tou vztekle prašil na zem a spustil takovej hysterák,že jsem nestačila čumět. Nechala jsem ho řvát před zavřeným šuplíkem. Asi 3 minuty. Pak jsem ho vzala do pokojíčku a zabavila něčím jiným.
    Pak jsem mu dala mlíčko a šla ho uložit. Už skoro spal, když začal hysterák nanovo. Vůbec jsem nevěděla proč a po 5ti minutách jsem došla pro to lepidlo a bylo po pláči. Usnul s lepidlem v ruce.
    Vím, že bych mu ustoupit neměla, ale bála jsem se, že mu snad praskne hlava.
    Mě ty jeho záchvaty nechávají klidnou, jenže manžel hned začne řvát a mám to duplicitně.
    Nemůžu mu vysvětlit, že cholerik tatínek nemůže mít flegmatický dítě.  
    LídaBendová   | 02.02.2012 09:48:56 | Reakcí: 1, poslední: 02.04.2012 12:18:34
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Už v 16ti měsících
      a vlastně, proč mu nedát to lepidlo hned? se mi osvědčilo přemýšlet nad tím, co nejhoršího se může stát. většinou nic, jde o blbosti, na kterých z nějakýho důvodu trváme. se tím ušetří spoustu sporů...a pak ještě nedojde k tomu, že člověk nejdřív něco zakáže a pak pod tíhou okolností povolí.
      jako samozřejmě, dát tomu mantinely, hlídat u toho..
      zuzka83   | 02.04.2012 12:18:34
      Reagovat | URL příspěvku
  • Muzu to vubec priznat?
    Maruska nemela obdobi vzteku. Nebo teda obcas se vztekne, ale rekla bych, ze je to v ramci genetiky, porad je to tak 5% toho, co navzteka jeji otec, to je pane cholerous 
    Ona Maruska se teda zlobi, hlavne kdyz ji neco nejde, neni to nikdy proti mym pokynum.

    Uvidim, jak Anicka, tak se teda vzteknout umi, ale taky ma vetsinou duvod. Bud, ze me nevidi, to prikladam tomu, ze je ve veku separacni uzkosti (ale u ni tomu rikam separacni vztek), nebo kdyz ji zabavim neco, co mi prijde pro ni nevhodne, treba pred chvili tempery.
    zajic   | 30.01.2012 13:51:27
    Reagovat | URL příspěvku
  • metoda pevného objetí a rozmazlování
    co si myslíte o této technice? Mě to přijde divné, já sama když jsem vytočená, tak spíš potřebuju být sama. Ale sama přitom svou dceru často beru do náruče, ale ona si spíš chce věci vybrečet, nemívá pravé záchvaty vzteku, takže ji spíš utěšuju, že jí rozumím ale ted to co zrovna moc moc chce nejde, ale moje mamka říká, že ji rozmazluju.... U syna vidím už ted známky, že bude bude uplně jiný. On miminka, když nebylo něco hned po jeho, celý zrudl a prohl se jak luk, řev že by zboural barák, ted si lehá na záda a kope nohama. jeho ale nechávám se "vykopat" netrvá zatím nijak dlouho, do minutky ho upoutá něco jiného...(syn 13,5 měsíců, dcera bude mít v dubnu 3roky)
    Dejmalka   | 30.01.2012 12:42:33 | Reakcí: 3, poslední: 02.04.2012 11:56:45
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: metoda pevného objetí a rozmazlování
      Ja jsem tu hodně holkám radila,že mají dítko obejmout a držet dokud se nesklidní.Pak to začali ukazovat v tv a tam to ta paní dělá dost brutálně.Myslím si,že když se to dělá mateřskou láskou tak to zabíra.
      Honafa   | 30.01.2012 13:31:37
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: metoda pevného objetí a rozmazlování
      ja jsem sama vztekla, takze kdyz se vzteka Maruska, tak se vetsinou vzteknu taky, je tedy lepsi zhluboka dychat, ono nas to vetsinou behem minuty prejde obe. Fyzicky bych se k ni v tu chvili radsi nepriblizovala, abych ji objetim nerozmackla
      zajic   | 30.01.2012 13:52:26
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: metoda pevného objetí a rozmazlování
      myslím, že nerozmazluješ.
      naši rodiče na to koukají jinak, žili a vychovávali děti v úplně jiné době.
      o pevným objetí toho moc nevím - jen, že je to složitější a komplexnější, než se tak většinou říká a píše o tom samotným obejmutí během záchvatu.
      zuzka83   | 02.04.2012 11:56:45
      Reagovat | URL příspěvku
  • Kde?
    Ja bych pro Gabku potřebovala psychologa,ale vubec nevím kde ho najít?
    Bud jsou takový ti placení 1000kč za hodinu.Nebo naopak v nějakých charitách a ti jsou spíše pro sociálně slabé rodiny.
    Taky by mě zajímalo jak ji k němu dovést.Když je v klidu tak ji nechci rozčilovat a když zuří tak je s ní těžké požízení.Dobrovolně tam určitě nepujde.
    Honafa   | 30.01.2012 12:39:40 | Reakcí: 10, poslední: 02.04.2012 14:56:22
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Kde?
      Je to jednoduché - proberte problém s pediatrem a pokud je problém závažný tak vás pošle - buď na základě vlastního úsudku nebo na základě vašeho požadavku - k (dětskému) psychologovi. Je to bezplatné kromě klasických 30Kč poplatků ... ale minimálně u malých dětí je to spíše terapie pro rodiče než pro dítě, jde o to najít pro vás jako pro rodiče adekvátní reakci, a funguje to spíše na základě diskutování možností, které v dané situaci máte, než jako direktivní doporučení. Mám hyperaktivní velmi vzteklé 3 leté dítě ubližující miminu, ale celé je to o tom jak máme my rodiče zvládnout naše dítě.
      malasek   | 30.01.2012 22:37:19
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Kde?
        Ja potřebuji zvládat vztek u pubertačky 16 let.Nechci problémy moc ventilovat ven.Třeba zrovna před paní doktorkou ji nechci schazovat.Ona před lidma pusobí docela mile.Paní doktorka jí ma moc ráda a proto nechci,aby věděla,že Gábinka zas tam milá není.
        Honafa   | 31.01.2012 10:42:25
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: Kde?
          Tak si k doktorce zajdi bez ní.
          A věř tomu, že takových "milých" děcek k doktorce chodí spousty. Ta doktorka je od toho aby léčila, případně poradila.
          polova   | 31.01.2012 12:53:56
          Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: Kde?
          nemusíš jí říkat, proč chceš psychologa pro Gabku. Nic nevysvětluj, prostě tam přijď, řekni, že s Gabkou máš problémy nebo ona že má problémy a že bys ráda vyzkoušela psychologa, tak ať ti napíše doporučení. Já byla takhle u obvoďáka a jenom jsem mu řekla, že chci psychologa, neřekla jsem mu proč, on mi to napsal a hned jsem šla...
          Gastrica   | 01.02.2012 07:34:50
          Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Kde?
      Ja nevím jestli si ji s tím psychologem od sebe neodezenes. Prožívá klasickou bouřlivou pubertu a po vlastních zkušenostech vím, ze pomáhá do budoucna hlavně to, ze ačkoliv ty rodiče právě desne nenavidim   vím, ze me milujou nadevse... Moje kamarádka byla v pubertě u psychologa a kdybys viděla co mu nakecala, jen aby se pomstila mame, ze ji tam donutila jít...pak pomalu vyšetřovali rodinu za týrání...zkus s ni najít společnou řeč a reste to společně ...taky me napadlo nastěhovat ji na nejakou chvíli k vašim    
      terulinek   | 06.02.2012 14:20:34
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Kde?
        No právě.Nechci ji vyplašit.Naši bydlí na chalupě,ale i kdyby bydleli tady tak by jí nechtěli.Oni jí nechtějí asi samotnou bezemne na víkend.Se jí bojí.Tchýně ta by mi ji zas vyžrala.A ještě víc rozmazlila.Ted má holka ulitimátum,jak se nepolepší poputuje za tatkou do afriky. 
        Honafa   | 06.02.2012 15:55:58
        Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Kde?
      četlas to?
      http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali-jak-poslouchat-aby-nam-teenageri-duv.html
      mám od nich knížku, která je vážně dobrá. a zrovna teď o víkendu mi říkala jedna známá, že ji ta knížka otevřela oči a změnila a že už pubertu prožívají o mnoho líp...
      zuzka83   | 02.04.2012 12:21:49
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Kde?
        Dík,neznám to.Koupím.Ted praktikuji,že vše po ní opakuji.To jí fakt za chvíli donutí sklapnout.
        Honafa   | 02.04.2012 12:28:44
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: Kde?
          nechci být přechytralá, ale teď mám takový psychologický období, řeším sebe, chtěla jsem řešit svoji bláznivou matku, nejlepší kámoška si otevírá psychoterapeutickou ordinaci..k psychologovi a nějak se řešit musí člověk chtít sám. změnit se člověk může jen on sám, když sám chce. nikoho nezměníš, nikdy nezařídíš, aby se ze psa stala kočka. a ty sama můžeš změnit jenom svoje chování, čímž jedině snad pak může pozitivně ovlivnit i chování jiných...takže gabku rozhodně nikam chodit nenutit. ona to beztak bude u ní jenom puberta 
          zuzka83   | 02.04.2012 14:56:22
          Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce