Inzerce
Inzerce
Inzerce

Strategie Ministerstva zdravotnictví k odlivu kvalitních lékařů z ČR

Co udělá instalatér s netěsnící trubkou? Dokážete si představit, že místo opravy protékajícího potrubí pouze zvýší průtok vody? 

Zdánlivě to vypadá, že spolu činnost instalatéra a ministra zdravotnictví nesouvisí. Až právě naprostá neúcta vedení resortu k obrovskému lidskému a intelektuálnímu potenciálu zdravotníků mě přivedla k tomuto netradičnímu srovnání.

Jak vznikají noví lékaři?

Všeobecným lékařem se absolvent stává po 6leté medicíně, kdy si dále volí svůj obor. Dříve lékaři stačila k samostatnému vykonávání praxe další 3letá příprava po medicíně zakončená atestací prvního stupně. Kdo chtěl, mohl na ni navázat atestací druhého stupně v některých oborech (např. interna), v jiných atestací nadstavbovou (např. kožní lékařství a na něj navazující korektivní dermatologie).

Dnes je koncept poněkud složitější, kdy na takzvaný dvouletý kmen navazuje další specializační studium. V podstatě nejkratší předatestační vzdělávání u mnoha klinických oborů je 5leté.

Zatímco dříve mohl jít lékař určité specializace do samostatné praxe po 3 letech, dnes až po pěti. Dokážete si představit tuto změnu v praxi pro ženy-lékařky, které by rády měly děti, jak po ukončení studia v 25 letech ještě dále studují dalších 5 a minimálně 2 roky stráví v praxi, aby se měly k čemu vracet?

Zatímco pacient má ctít prevenci, tak ministerstvo ovlivňuje pouze příznaky onemocnění

Stávající zdravotnický systém je velmi nemocný. Až z něj odejdou ti poslední nadšenci, kteří zvládli veškeré byrokratické i jiné útrapy posledních let, tak se ocitne ve velmi vážném stavu. Ač ministerstvo pro pacienty vytváří nejrůznější preventivní programy, tak vlastní systém nechalo takto destruktivně onemocnět. Ale nikdy není pozdě, vždy se dá odstranit příčina nemoci. I přesto, že u onemocnění zdravotnictví je příčina známá, tak ministerstvo dále řeší tvrdošíjně až důsledek nemoci.

Ministerstvu netěsní trubka a lékaři mu utíkají ze systému ven, co udělá jako správný instalatér?

Pokud jej máme přirovnat k onomu instalatérovi, tak ten, netěsní-li mu trubka, netěsnost odstraní, příp. protékající trubku vymění. Ovšem ne ministerstvo, to má vždy nějakou fikanější a asi 10x finančně náročnější cestu. Vymyslelo, že nedostatek lékařů v praxi bude řešit jejich větším přítokem do lékařských fakult. To je stejné, jako by onen instalatér zajistil k zákazníkům stejný průtok vody ne odstraněním ztrát v průběhu potrubí, ale zvýšením průtoku vody na počátku potrubí, ať to stojí, co to stojí. I když se o to více vody ztratí.

Jak se zaceluje trubka alias zdravotní systém?

V případě úniků lékařů určitě ne tím, že jim postavíme železnou oponu a nepustíme přes hranice. Nejsou blbí. Najdou si jinou cestu. Ne pouze ven, ale i uvnitř.

1. Co takhle podle Paretova pravidla snížit administrativu na 80/20, tedy že 80 % času bude lékař opět jako dříve léčit a pouze 20 vyplňovat – ovšem smysluplné – papíry.

2. Co takhle vytvořit efektivní systém místo chaosu jak v oblasti vzdělávání – zkrácení doby přípravy na základní obory, tak v praxi. Tam musí mnohdy jeden lékař v průběhu dne pobíhat od čerta k ďáblu – jak mezi pracovišti, tak i v rámci jednoho: ambulance, oddělení, konzilia. Pak mu ještě nařídí, že recepty nebudou automaticky v ordinaci, ale bude pro ně běhat 10 minut na oddělení. To aby měl motivaci se nejdříve pacienta zeptat, jestli si nemůže medikaci sehnat sám (vlastní zkušenost s dítětem ve FN).

3. Ještě u toho systému umístění lékařů v praxi se nemohu zbavit dojmu, jestli náhodou nedostatek lékařů není pouze lokální, v jejich distribuci, kde je vysoké nakupení v lukrativních oborech a lokalitách oproti jiným, v ambulantním sektoru oproti nemocničnímu.

4. Co takhle peníze směřovat pouze do péče, provozu a lidského potenciálu, ne do stranických pokladen, kde se zvláště o fakultních nemocnicích mluví, že jsou takovým stranickým průtokovým ohřívačem. Nevím, co je na tom pravdy, ale když v tisku sledujeme, kolik za stejný přístroj utratí jedna nemocnice oproti jiné, tak asi na tom něco bude. Také je pěkné sledovat, jak jsou na vedoucích místech prověřené a politikům poslušné kádry, a to mnohdy i na úrovni okresních a městských nemocnic.

5. Co takhle na celém tom systému nechat vydělat i ty, kteří hodnoty tvoří, tedy lékaře, sestry a další personál? Dát jim prostor ke kvalitnímu odpočinku, a tím pádem k další tvorbě vysoce ceněné hodnoty, jakou zdraví určitě je.

Návrh řešení ministerstva tváří v tvář realitě, aneb co vymyslí u netěsnícího systému instalatér jménem ministerstvo zdravotnictví

Jako medici jsme již před 20 lety měli problém umístit se v počtu 10-20 u lůžka pacienta, nemluvě o operačním sále. Také byl problém, aby si na nás našel čas kvalitní pedagog. Oba tyto atributy jsou pro kvalitu absolventů odcházejících ze školy do praxe alfou a omegou.

Dnes je problém ještě výraznější, protože v medicínském vzdělávacím procesu se spojuje nedostatek peněz ze dvou stále socialistických odvětví – zdravotnictví a školství. Takže zdravotník-pedagog má ještě méně prostředků než pouhý zdravotník ve fakultní nemocnici.

Za této situace se ministerstvo bez jakékoliv analýzy kapacit lékařských fakult – jak prostorových, tak personálních – rozhodlo navýšit počet studentů, tedy zvýšit průtok studentů lékařskými fakultami, aby jich o to více „doteklo“ do praxe.

Jak si mohou být tak jistí tímto nejistým krokem, jehož výsledek navíc spatříme nejdříve až za 6 let?

Jak si mohou být tak jistí, že další generace, které budou dle mého čím dál menší „trubky“, aby se nechali držet v trubce, budou poslušně nastupovat do systému dezorganizovaného českého zdravotnictví? Jak si mohou být tak jistí, když dnešním doktorům pracovat u nás nevoní, že oni, ti budoucí, budou jiní?

Není lepší využít toho potenciálu, který je již erudovaný – studovaný, ale zatím sloužící v zahraničí nebo v jiných oborech? Není efektivnější zatraktivnit české zdravotnictví pro stávající pracovníky?

Skutečně chce ministerstvo řešit čím dál větší počet úniků ze systému tím, že nalije o to více vody na počátku? Co když více studentů bude provázeno i větším únikem? To jich pak přidá do systému ještě více? A pak zase více? Aby nakonec nebyla polovina vysokoškoláků medici.

Máme tolik inteligentních mladých lidí s medicínským fištrónem?

A to je další kámen úrazu. Rozložení inteligence a schopností je pro studium medicíny a vykonávání medicínské praxe stále stejné. Sociální inženýři mohou poručit větru, dešti, ale více kvalitních lékařů než dnes do systému nezískají. Naopak. Mnozí stávající lékaři, kteří v historii rodu v tomto řemesle pokračovali po svých předcích, dnes nabádají své potomky, aby šli studovat jinam než na medicínu.

Nejlevnějším, nejrychlejším a nejpreventivnějším opatřením pro naše nemocné zdravotnictví je návrat odbyrokratizovaného, pro lékaře a potažmo pro pacienty přátelského systému, kde lékař léčí a úředník mu k léčení vytváří co nejlepší podmínky, ne co největší překážky

Pokud se v první řadě ministerstvo nezamyslí nad tím, proč má takové úniky kvalitní lidské síly ze systému a nebude se prvotně zabývat touto příčinou, o to většímu úniku bude v budoucnu čelit. 

Do systému bude lít čím dál méně schopné lidi, kteří buď do praxe vůbec nedotečou, ale peníze spotřebují, nebo budou v praxi nepoužitelnými. Ti použitelní záhy po zjištění situace ztratí zájem o účinkování ve velmi trestně-právně nebezpečné parodii na téma péče o zdraví, neboť této se náš zdravotní systém začíná stále více podobat.

Zvýšit karmu článku můžete na: https://janamartincova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=676483

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Strategie Ministerstva zdravotnictví k odlivu kvalitních lékařů z ČR - diskuze

Poradna

Množství příkrmů

| ivanka009 | 22.01.2020, 22:39

Dobrý den paní doktorko, zajímá mě kolik cca.doporučujete, aby snědlo dítě příkrmu od 1,5 -2 let. Ptám se, protože můj syn,kterému je nyní 18 měsíců, sní k obědu cca.250g příkrmu,někdy o něco víc a přijde mi, že by jedl dál,většinou se i vzteká když dojí,to samé dělá i ráno po mléku,kterého vypije kolem 260ml,tak si nejsem jistá,jestli mu to stačí,protože toto množství má stejné už od roku. Když vidí někoho z rodiny jíst u stolu,žadoní a vzteká se dokud jídlo nedostane, jako by byl hladový a to je třeba zrovna po svačině. Mám tedy dávky navýšit ku spokojenosti dítěte? Jinak je to velký jedlík už od mala.Je tedy podle vás lepší ho nechat jíst dokud chce a kdy chce, nebo mu dávky stanovit a odměřovat abych měla lepší přehled kolik toho sní a nenechat ho aby se přejídal (to dělám nyní).Děkuji za odpověď.

Dobrý večer, z Vašeho dotazu nevyplývá skladba jeho jídelníčku. Dítě v tomto věku má mít jídelníček stejný jako ostatní členové rodiny s tím, že nebude jíst houby, uzeniny a smažená tučná jídla a minimálně kořeněná (např ne chilli, kečupy, majonézu apod.). Předpokládám, že celá rodina se sejde až u večeře ve všední dny a v pracovních volných dnech, takže i barevně by strava pro Vaše batole měla být stejná jako u ostatních členů rodiny, takže nemůžeme se bavit o příkrmech ( ty jsou určené kojencům). Dítěti předložte tzv. dětskou porci a nechte ho jíst samostatně ( i za cenu ušpinění a nepořádku v okolí). Je dobře, že sledujete, kolik tekutin vypije, ale jen mléko nemůže stačit, k tomu přidejte např. nějaké pečivo s máslem (viz kapitola o výživě), prostě skladba jídelníčku už musí odpovídat běžné dětské stravě, tj. 5x denně. S pozdravem Dr Ludvíkovská

MUDr. Květoslava Ludvíkovská | Babyonline | dnes, 07:00
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace