Rozhovor s autorkou románů z afrického prostředí Hanou Hindrákovou

Jed na krysy v lécích? Realita, nikoliv fikce

Když jste nemocný, jdete do lékárny a koupíte si lék, který vás vyléčí. Bohužel na světě existují místa, kde lidé toto štěstí nemají. Místa, kde léky nepomáhají, ale zabíjí. Pojďte nahlédnout do smrtícího byznysu. Přinášíme vám rozhovor s autorkou knihy Smrtící byznys Hanou Hindrákovou.

1. O čem je Vaše nová kniha Smrtící byznys? 

Jak už bylo výše zmíněno, hlavním tématem tohoto thrilleru z lékařského prostředí je problematika falešných léků dovážených z Číny. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o jeden z největších problémů celosvětového zdravotnictví a odhaduje se, že v nejchudších zemích je třicet až šedesát procent léků falešných. V lepším případě obsahují místo účinné látky mouku, nebo cukr, v horším případě jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, leštidlo na parkety, rtuť a jiné těžké kovy či chemikálie. Někdy obsahují jen trochu účinné látky, aby prošly základními testy, což je mnohdy horší, protože to vytváří resistenci na léky.

2. Jak jste se dostala k tématu falešných léků?

Pokud mám odpovědět upřímně, dozvěděla jsem se o tomto tématu úplně náhodou. Celé to začalo tak, že mě oslovila jedna paní, která strávila v Ugandě několik let jako dobrovolnice a chtěla sepsat svůj příběh nebo alespoň něco na jeho motivy beletristickou formou. Sešly jsme se a ona mi o všem povyprávěla. Její příběh byl zajímavý, ale ne dostatečně na to, aby utáhl hlavní dějovou linii v knize. Domluvily jsme se, že se zkusím podívat po nějakém zajímavém tématu, které by její příběh doplnilo. A tak jsem začala hledat informace a narazila jsem na problematiku falešných léků. A protože ráda píši o závažných problémech černého kontinentu, okamžitě mě to zaujalo. Říkala jsem si, že to bude dva v jednom - napínavý příběh a současně osvěta, protože jak jsem zjistila, většina lidí o falešných lécích nikdy neslyšela. Stejně tak jako do té doby já.

Příběh se nakonec od vyprávění oné paní vcelku dost odklonil, ale protože jsme se na začátku domluvily, že se jedná o tvůrčí proces, tak to nevadilo.

3. Jak dlouho trvala příprava knihy a jak probíhala? Jakým způsobem jste získávala informace?

Než jsem začala psát, věnovala jsem se sběru informací a přípravě knihy, která mi zabrala téměř půl roku. Se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jsem byla v kontaktu přes emailovou poštu. Jakmile jsem něco potřebovala ohledně problematiky falešných léků, napsala jsem tam a téměř vzápětí mi přišla odpověď. Co se týče Světové zdravotnické organizace, čerpala jsem především z jejích studií. Další organizací byla National Drug Authority Uganda, která se věnuje tamní problematice falešných léků. Zpočátku se mi nedařilo navázat kontakt a už jsem plánovala, že kvůli tomu do Ugandy poletím. Půl roku jsem tam každý měsíc posílala email, ale všechny zůstaly bez odpovědi. Potom se to konečně zlomilo a získala jsem požadované informace. Dále jsem po twitteru komunikovala s ředitelem Interpolu v Ugandě, abych získala informace k operaci Mamba, což byl zátah na překupníky s falešnými léky. Protože se jedná o knihu z lékařského prostředí a já jsem vystudovala ekonomii, vedla jsem také hodiny rozhovorů s mnoha lékaři. Nechtěla jsem, aby lidé z oboru o mé knize řekli, že je to snůška nesmyslů.

4. Jakým způsobem se tam falešné léky dostávají a ke komu?

Falešné léky se do Afriky dováží z Číny a z Indie, některé jsou vyráběny i na území černého kontinentu. Jsou k dostání na trhu, v neregistrovaných lékárnách a bohužel i v těch registrovaných či v nemocnicích.

5. Máte s tím nějakou osobní nebo přenesenou zkušenost?

Osobní zkušenost s tím nemám, ale kdybych v roce 2007, kdy jsem na západě Keni onemocněla malárií, měla méně štěstí, možná bych nyní odpovídala jinak. Tenkrát mi tam v místní nemocnici stanovili během půl hodiny tři diagnózy – břišní tyfus, zápal plic a malárii. Nakonec poslal lékař mé známé na trh pro léky s tím, že v nemocnici je nemá.

Co se týče té přenesené zkušenosti, pamatuji si, že před lety si mně ženy na keňském venkově stěžovaly, že ačkoliv braly antikoncepci, tak stejně otěhotněly. Takže je možné, že jejich „léky“ obsahovaly místo účinné látky mouku nebo cukr a prostě nefungovaly.

6. Jak jste se dostala k Africe a k psaní knížek z afrického prostředí?

Do Keni jsem se dostala poprvé v roce 2005 jako dobrovolník jedné neziskové organizace, poté jsem založila vlastní organizaci a mezitím jsem Keňu navštívila ještě čtyřikrát. Většinou jsem se pohybovala v nairobských chudinských čtvrtích nebo na keňském venkově. Psala jsem ráda už od dětství, ale když mi v patnácti a v devatenácti letech dvakrát za sebou nevydali, co jsem sepsala, byla jsem velmi demotivovaná a rozhodla jsem se s psaním skončit. A Afrika mě přivedla vlastně k psaní zpátky. Měla jsem spoustu vlastních zážitků, které jsem chtěla nějak ventilovat, a hlavně jsem poznala mnoho zajímavých lidí, jejichž silné příběhy by daly na knihu. A tak jsem se dostala k psaní beletrie z afrického prostředí.

7. Mohou se čtenáři s Vámi někde osobně setkat?

Samozřejmě. Mám hodně autorských čtení a besed po celé České republice. Harmonogram je zde: http://www.hindrakova.cz/vystoupeni/.

Děkuji za rozhovor a v případě zájmu si můžete knihu objednat na www.hindrakova.cz.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Autorka románů z afrického prostředí Hana Hindráková - diskuze

Poradna

Příkrmy

| veronika001 | 21.01.2019, 16:02

Dobrý den paní doktorko, mám 5 měsíční miminko (převážně na umělém mléku) a od minulého týdne jsem začala s příkrmy. Mám na vás dotaz ohledně postupu a sestavení jídelníčku.Protože všude jsem se dočetla různé postupy a názory na to, jak začínat s příkrmy, tak se pokouším si jídelníček sestavit podle sebe,ale nevím,zda je můj postup správný. Moje lékařka mi doporučila,že mám na začátek zkusit 4-5 druhu zeleniny samostatně a až pak začít zeleninové směsi a pak přidat maso.Tady jsem se dočetla,že brokolice a květák není na začátek vhodné podávat také kvůli nadýmání,ale bohužel jinou zeleninu samostatně v příkrmech neprodávají (kromě dýně ) v první lžičce,nevím tedy zda mohu tento druh podat a nebo už mohu začít zeleninovou směsí,např.mrkev s bramborem,když už je mám vyzkoušené.Takže první den jsem začala dávat kupovanou mrkev ve skleničce,to snědl cca.2-3 lžičky,poté jsem dokrmila UM. Mrkev jsem mu dala ještě další 2 dny, to snědl o něco více,ale pořád ne celou skleničku,ani polovinu,tak jsem ho pak dokrmila mlékem.Na mrkev žádná reakce nebyla,tak jsem čtvrtý den zkusila uvařit bramboru s trochou UM a zase podávala asi dva dny. Nyní zkouším třetí druh zeleniny a to hrášek v první lžičce, i když vím,že je nadýmavý. Ráda bych vyzkoušela i tu brokolici,aby si na ni zvykl,když mu pak budu podávat zeleninové směsi. Množství zeleniny se mi moc nedaří navýšit, takže aby mi syn něco snědl tak mu vždy nabídnu příkrm a hned nechám zapít trochou mléka,tak nevím jestli to mohu takhle dělat,ale jedině tak mi něco sní. Po příkrmu mu dám napít ještě trochou kojenecké vody asi 50ml (jiné tekutiny ještě nedávám) a pak dokrmím mlékem,tak by mě zajímalo jestli mohu tento postup dodržovat,jestli to pro něj není zbytečně moc kombinací najednou. Nechávám mu pár minut odstup mezi příkrmem,vodou a mlékem, ale celé krmení tak trvá přes hodinu.Prosím o radu,zda je tento postup správný nebo si to mám rozvrhnout jinak a tu vodu nemusím nutně podávat po obědě,ale třeba dopoledne.Kaše zatím nedávám.Předem děkuji za Vaši odpověď

Dobrý den. Postup, jak píšete, může být. Každé dítě je individuální a jinak si zvyká na příkrmy. Všechna doporučení se uzpůsobují dítěti. Brokolici můžete zařadit. Pokud by mělo dítě problémy s určitou zeleninou, potom se doporučuje na 1 měsíc vysadit, poté opět zkusit.

Jsou děti, které příkrmy jí pěkně a bez problémů, jiné si zvykají pomalu, moc toho nesní, ale je třeba pomalu zvykat v malých množstvích, takže postupujte tak, jak jste zjistila, že je to pro vaše dítě nejlepší. Jen postupně nedávejte každé sousto zapíjet mlékem, po příkrmu můžete podat vodu, nebo mléko. Zeleninový příkrm podávejte místo polední dávky mléka, aby si dítě zvyklo na polední obědovou dávku a chuť.

Zeleninové příkrmy si postupně můžete vařit i sama, mají jinou chuť než skleničky a jsou pestřejší, možná to bude lépe chutnat.

Kupujte zeleninu v kamenném obchodě, nebo bio, dusičnanů se bát nemusíte.

Do 1 roku se nedoporučují papriky, kukuříce, houby, rajčata jen loupaná, cibule, česnek a porek postupně. 

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 08:57
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce