Inzerce
Inzerce
Inzerce

Rozhovor s autorkou společenských románů Dankou Šárkovou

Psaní knih se věnujete posledních několik let, kdy jste si uvědomila, že chcete být spisovatelkou?

Uvědomění? To zní krásně. Ještě v době manželství (jsem jedenáct let rozvedená) jsem napsala článek - příběh o ženě, co se snaží říkat „ne“ do časopisu a přišel mi první honorář v podobě kosmetické taštičky se šminkami. Pod článek jsem se podepsala svým pravým jménem Šárka Denková a byl oheň střeše. Tehdejší tchán dorazil s časopisem v podpaží a tehdy řekl pro mě doslova nakopávající větu: „To si jako hraješ na spisovatelku?“ Tehdy jsem si řekla, že budu publikovat dále v mediích. Honoráře už byly samozřejmě finanční. Začala jsem psát pro několik časopisů vztahové příběhy a zároveň napsala první knihu Nezlomená osudem o domácím násilí. Ta si bohužel na vydání počkala několik let, ale vyšlo to!

Jak si vybíráte témata? Příběhy si celé vymýšlíte nebo se inspirujete v okolí? 

Všem lidem, kteří kolem mě jsou říkám: „Dřív nebo později se najdete v nějaké z mých knih.“ Situace, které zažiji já nebo okolí pak různě využiji a zbytek si vymyslím. Nikdy však není kniha autentická o někom, koho znám. Posbírám příběhy a charaktery postav a to pak doslova „splácám“ do rukopisu. Dějovou linku si vymýšlím dlouho před tím, než ke knize sednu a začnu ji psát. Samozřejmě tam musí být co nejvíc zápletky a rozuzlení.

Jaké profesi jste se věnovala před psaním? 

Manžel měl dvě firmy, a tak jsem vedla účetnictví, sestavovala daňové přiznání a dělala mzdy zaměstnancům. Naši synové byli malí a tehdy jsem home office vítala. Jakmile to šlo, okamžitě jsem změnila účetní čísla za práci ekonomky u čínské medicíny, kde jsem pracovala jako recepční kliniky, později jako ředitelka školy čínské medicíny a manažerka dvou kongresů. Práce s doktory a terapeuty, kteří na člověka nahlíží jako na celek a pomocí akupunktury, fytoterapie, dietetiky a cvičení jim pomáhají, měla a stále má pro mě veliký smysl. 

Inzerce

Vedete kurzy automatického psaní. Co přesně to znamená?

Tvrdím, že každý člověk může napsat alespoň krátký příběh na blog, kde popíše danou situaci. V mých kurzech se snažím, aby „automaticky“, což znamená úplně bez jakéhokoliv svázání a předpisů, klient napsal, jak ten daný okamžik prožívá. Musí popsat, co cítí, vidí, na co si sáhnul, jakou to má chuť. Když takhle píšete, nevíte pořádně, co píšete a nesmíte řešit vyjmenovaná slova, velká písmena, uvozovky apod. To vše se opravuje až po dokončení myšlenky, kterou přeneste na papír. Za pomocí pastelek, kresby a meditace jsem rozepsala i IT zaměstnance a vědeckého pracovníka. Bohužel jsem jednou měla v kurzu profesorku češtiny, která mi tvrdila, že takhle se neučí psát a udělat její student hrubku, tak ho okamžitě vyhodí. 

Jak dál může člověk rozvíjet kreativitu?  

Kreativita je základní lidská potřeba. Nejlépe ji dokáže rozvíjet empatický učitel. Děti mají totiž obě hemisféry vyvážené. Bohužel časem se mnohem více v západní civilizaci rozvine realistická hemisféra a tvůrčí činnost se upozadňuje. Je to velká škoda, a proto všem maminkám vzkazuji: „Nechte děti hrát na nějaký hudební nástroj, zpívat, psát básničky nebo dělat ochotnické divadlo. Podporujte je v tom od prvních krůčků a slov.“ Vy, kteří už jste dospělí, sedněte k pletení, háčkování, popište situaci, kterou jste zažila na nákupu, na pískovišti nebo s vaším partnerem. Napište zamilovanou básničku svojí lásce, vymyslete si vlastní pohádku svému dítěti, namalujte jim obrázek. Věrte, že vás za to mozek odmění. On totiž miluje barvičky, obrázky a ty mu svojí kreativitou dopřejete. 

Inzerce

Pokud by měly naše čtenářky ambici začít se spaním, co byste jim poradila? 

Určitě zkusit napsat o tom, co zažily, co prožívají ve své rodině, eventuálně si psát deník. Postupně se snažit do textu dát přímé věty. Psaní je výborná terapie, kdy se můžete vypsat ze svých problémů. Máte-li větší ambice, kupte si nějakou knihu o tvůrčím psaní a navštivte nějaký odborný kurz, který vede někdo, kdo má tvůrčí psaní jako práci a poslání. Zjistíte totiž, že i tahle „práce“ má svoje pravidla, i když zde nejsou tak hrozné mantinely jako v jinde.

Odstěhovala jste se z Prahy na samotu. Co Vás k tomu vedlo a jaké to má pro Vás výhody? 

Každému říkám, dejte si pozor na to, co si přejete! Já vždycky milovala hory, i když klidně vyšší, než Krkonoše, kde nyní žiju. Vždy jsem říkala, že bych dokázala bydlet ve staré Praze (odtud pocházím) nebo někde v hájovně na samotě v horách. Hajného jsem nepotkala, ale do života mi přišel muž, který provozuje  penzion ve výšce 800 m.n.m., kde k nejbližším sousedům jdete skoro kilometr pěšky, a tak se mi přání skoro splnilo a přestěhovala jsem se. Syny má dospělé a jezdí za mnou velice rádi na návštěvu. Výhodou je, že mám psací stůl s výhledem na Kotelní jámy a ty jsou od října do května zasněžené. Poslední moje knihy vznikaly a další moje kniha vzniká tam. Musím se přiznat, že občas bojuji se sněhem jako řidička, někdy lituji, že už moc často neprovětrám lodičky na jehle a do nejbližší oblíbené kavárny je to osm kilometrů. Naštěstí už si zvykám. 

Inzerce

O Dance Šárkové: 

Danka Šárková je česká autorka společenských románů.

Ve všech jejích knihách se vždy jedná o vztahy v rodinách, na pracovišti a některé jsou i s kriminální zápletkou. Celkem vydala dvanáct knih.

Narodila v Praze, kde byla 17 let provdána a z manželství má dva syny. 

Inzerce

Mimo psaní vede kurzy automatického psaní dle vlastní metody. Cílem kurzu je otevření mysli, využití pravé hemisféry a schopnost vidět v obrazech, vnímat všemi smysly a přenést to na papír. 

Ráda cestuje a se svým partnerem procestovala Afriku a Asii, Zajímá ji činská medicína a taoismus. 

Dnes žije a tvoří na samotě v Krkonoších obklopena svými nejbližšími z lidské i zvířecí říše. 

Více na: http://www.dankasarkova.cz/

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Autorka románů Danka Šárková - diskuze

Poradna

Vyvoj 14 ti mesicniho syna

| Cucollino | 29.03.2020, 11:38

Dobry den,memu mladšímu synovi za tyden bude 14 mesicu..Mam par obav zda je u nej vse v poradku co se tyka vyvoje.
Mam jeste starsiho syna,u toho resime otazku autismu ci VD,jeste nema stanovenou diagnozu a je mu 4,5 roku..
Co se tyka mladsiho,tak ten se narodil od 14 dni drive,co se tyka motorickeho vyvoje,je zrejmne vse tak jak ma byt,leze po čtyřech,sedi,obchází nabytek,za ruku jde ale nema odvahu se pustit a jit sam.Vsude tedy vyleze na gauc,postel,schody uplne bez problemu uz od 11 ti mesicu..
Spis co me trapi je to zda je to ostatni v poradku..Kdyz mu treba ukazu 5 zvířátek v radě a zeptam se kde je krava,prase,kocka,pes atd tak bez váhání bud schodi nebo vezme do ruky.Kdyz se ho zeptam aniz by je videl tak je videt ze hleda,ale jakmile vidi neco jineho tak si jde proste po svem :-) Kdyz mu reknu dej,bud se zacne rozcilovat ze mi to neda,nebo to po me hodi a parkrat tedy mi to dal do ruky.Ale nejake prines,ukaz to zatim jinak ne..kostky kdyz postavim komín schazuje ale nepostavi.Za to kazde smitko na zemi sebere..Zacina tedy pouzivat na vse ukazovacek autickem jezdi i tim ukazovackem,ale ucelne k ukazovani ho jeste nepouziva,to taky nevim zda je v normlne nebo ne.Co se tyka ocniho kontaktu tak ten je v poradku,je mazlivej,kdyz delam blbinky smeje se,kdyz se mu nevo nelibi da tez najevo,kdyz znizim z dohledu ted jde ke dverim a place.Co se tyka reci,tak po ockovani 1 hexy mi prestal zvatlat,pak zacal po 2 mesicich opet zvatlat,takze jedeme bababa,dadada,dedede,tatata,bada,vaba atd a obcas kdyz teda me vidi tak rika mamama..paci paci umi,papa taky,varila myšička kasicku tez ale udela jen kdyz se mu chce.Co se tyka treba návštěv taky nema problem,je vcelku kontaktni,takze se smeje kdyz se na nej nekdo usmeje,necha se pochovat atd..Ale porad si me hlida.Na fotce ukaze kde je mama a kde je tata a kde je bracha taky uz se nam povedlo..Na jmeno reaguje tez z 90 ti procent,pokud neni nejak zaneprázdněn ..Na starsiho je spise jako lepidlo :-) porad by s nim chtel byt nejak v kontaktu ale kdyz ma starsi špatnou naladu tak se mu to nelibi,samozrejme tahanice o hracky jsou u nas bezna vec.Co ma starsi musi mit i mladsi.Kdyz neni po jeho je tez problem a vyjádří svuj nesouhlas.Co s tyka zvirat,mame dva psi takze s tim problem taky neni..Porad jim zkoumá usi,zuby,oci :-)
Prijde mi jako zvídavé ditko.Posila auticka po zemi,vse musi zmacknou a vyzkouset co to dela a umi.Kdyz mu neco nejde tak se vzteka.A dalsi vec co mne trapi,je to,ze sve jidlo musi mit rozmixovane,kousky nesnese,ale pecivo a mnamky co se mu da do ruky sni bez problemu.
Nevim zda jsem vse popsala srozumitelné ale zajimal by mne Vas nazor zda mam popripade vyhledat i nejakeho odborníka a nebo zda pockat.Vim ze se dela screening ale jen by mne zajimal Vas nazor na dane veci.
Dekuji moc za odpoved.S pozdravem Monika

Dobrý den, pouze podle popisu chování vašeho synka a bez možnosti chlapce vidět, vám nemohu zodpovědně odpovědět na dotaz ohledně jeho vývoje. Vývoj syna by podle některých popisovaných projevů mohl být nerovnoměrný. Píšete ale, že se starším synem chodíte na nějaká odborná vyšetření, je v řešení možnost poruchy autistického spektra. Pokud vám jde o vyloučení obdobných potíží u mladšího chlapce, pak bych vám doporučila dohodnut si konzultace u odborníků, kam chodíte se starším synem, což bych považovala za nejrychlejší řešení. Potom samozřejmě probíhá screening, který pravdivě vyplňte. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Krupková | Babyonline | 29.03.2020, 15:26
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce