Zápisy do škol v době covidu (duben 2021)
Asi málokdo z nás tušil, tím méně kantoři, že by se mohla opakovat absurdní situace z loňska, kdy většina škol měla zápisy pouze online. Jak si v těchto podmínkách školu pro své dítě vybrat? Jakou představu si mám udělat o online zápise? Snad nám napoví dnešní dvojrozhovor. S kým? Se dvěma řediteli, jedním ze státní ZŠ, a druhou, tentokrát paní ředitelkou, ze soukromé ZŠ (to, aby nás někdo nenařknul, že nejsme genderově vyrovnaní).
Co reálně online zápis pro školy a rodiče prvňáčků i samotné děti znamená?
- Zápis do školy je první oficiální uvítání dítěte ze strany školy, první dojem, kterým na něj škola zapůsobí, a možná v dítěti probudí doslova lásku ke vzdělávání. Tohle dnes odpadá. Nádherný zážitek nahradil formulář.
- Zápis byl pro rodiče, děti i kantory velmi přínosnou zpětnou vazbou:
a. Děti zažily první formální vzdělávací prostředí, byť vedené přátelskou formou, mohly si otestovat, nakolik jednoduché či obtížné první setkání pro ně bylo. Mohlo být i motivací, co ještě do školy dohnat, příp. u připravených dětí aktem upevnění jejich sebevědomí.
b. Pedagogové si udělali obrázek o celém budoucím ročníku, který pak dokázali do tříd rozdělit dle nutnosti speciálních vzdělávacích potřeb u některých žáků, které byly nebo nebyly dosud identifikovány.
c. Asi největší reflexi měl zápis pro rodiče, kterým se potvrdilo, že přípravu s dítětem nepodcenili a postupují správně, nebo že různé pochybnosti, které rodič měl, jsou oprávněné, a mohl se u zápisu poradit na dalším postupu s profesionály, příp. škola zcela nově objevila a pojmenovala problematické oblasti žáka a navrhla vhodné řešení.
- 3. Již v minulosti se odehrála pro předškoláky dosti nevýhodná změna, a to v termínech zápisu na ZŠ. Zatímco já se svými dětmi nějaký ten pátek nazpět šla k zápisu v lednu a rodiče jakkoliv problémových dětí měli ještě dost času na řešení oněch problémů, dnes se termín posunul do dubna, což je poměrně pozdě na dohánění nějakých vážnějších hendikepů. Dnes, v době online, je to nejen pozdě, ale navíc se žádné potencionální problémy neodhalí, protože učitel děti nevidí.
Jaké školy jsem oslovila a proč?
Samotnou mě letošní průběh zápisu zajímá natolik, že jsem se rozhodla oslovit dvě mně blízké vzdělávací instituce, jednu státní a jednu soukromou ZŠ. Výběr nebyl náhodný. :-)
Soukromá ZŠ Eduard, založena 2019 v Brně-Řečkovicích (zatím pouze nižší stupeň, počet dětí ve třídě 10-16)
S paní ředitelkou soukromé školy ZŠ Eduard, paní Mgr. Gabrielou Pařilovou, jsem se poprvé setkala na talentovém školení vedeném jejím manželem v době, kdy založení soukromé školy bylo ještě ve formě nápadu. Jak příjemné překvapení mě čekalo za pár let, kdy jsem viděla poutač s názvem školy na jedné z budov blízkých bývalých Kasáren. Paní ředitelka se rozhodla školu zaměřit na kvalitu, tedy maximálně o 10 až 16 dětech ve třídě. S individuálním přístupem, kdy posílí sebevědomí dětí, pomůže jim s nasměrováním dle jejich silných stránek, které budou společně rozvíjet.
Státní ZŠ Novoměstská, rovněž v Brně-Řečkovicích (nižší i vyšší stupeň, počet dětí ve třídě 16-21)
Ne náhodou jsem si vybrala i státní školu Novoměstská v Brně. Stojí mimochodem kousek od soukromé, možná kilometr, a je zajímavá několika faktory. Ještě nedávno, no, nedávno, když děti nastupovaly do první třídy, což bylo před 13 a 9 lety, tato škola neměla mezi rodiči orientovanými na vzdělání a vývoj dítěte příliš dobré renomé. To však vzalo za své příchodem nového pana ředitele, p. Mgr. Josefa Jelínka. Z jedné třídy v každém ročníku o 16 dětech vznikly hned třídy tři, jak se zájem o ZŠ mezi rodiči postupně zvyšoval. Co mě ale zaujalo, tak jiná podobnost se školou soukromou. A to, že nízký počet dětí zůstává i v dalších ročnících než pouze v tom prvním, ročníky se nespojují, jak tomu bývá často jinde od druhé třídy. Jede se tedy na kvalitu a individuální přístup oproti kvantitě.
Toto všechno bych o ZŠ nevěděla, kdyby do ní nenastoupila naše (při studiu) dlouholetá kolegyně, dnes paní učitelka Lucie Šestáková, která mně rozhovor s panem ředitelem zprostředkovala.