Jak dopadlo vaše dítě u zápisu a jak s (ne)úspěchem naložit?

U rodičů většinou panuje utkvělá představa, že pokud se dítě ještě v předškolním věku naučí číst a počítat, stane se z něj geniální žáček. Je to ale skutečně pravda, anebo jsou důležitější jiné dovednosti a od učení číst a psát tu máme školu? Jak se staví ke školní docházce dnešní děti a jakou roli v přípravě dnešních předškoláků hraje rodina?

Podle některých kantorů je úroveň znalostí u prvňáčků nižší než před dvaceti lety, podle jiných naopak vyšší. Záleží totiž na úhlu pohledu. Starší kantorky většinou vidí pouze neznalosti svých žáčků a jejich neposednost, mladší naopak často ocení jejich flexibilitu, schopnost rychle uvažovat a také velmi důležitou schopnost rychle najít to, co potřebují vědět – což je v dnešní době přecpané informacemi dovednost v podstatě stěžejní.
Na co si ovšem stěžují učitelky v mateřinkách i pedagožky prvňáčků je neznalost klasických pohádek a problém s udržením pozornosti především, jedná-li se o čtení. Nejdůležitější roli v této neznalosti hrají rodiče a jejich přístup k výchově. Pokud se dětem rodiče pravidelně věnují, knížky jim čtou, připravují jim zážitky a rozvíjí jejich fantazii, pak je vše v pořádku. Takových rodičů je dnes bohužel jenom zlomek, ostatní z časového hlediska a kvůli svému pohodlí preferují pohádky v televizi a blikající zábavu u počítače.

Co by předškolák měl skutečně umět k zápisu a co dnešní děti skutečně umí?

Důležité je, aby znal své jméno, příjmení, popřípadě datum narození a adresu, kde bydlí. Měl by umět vyslovovat správně všechny hlásky, vytleskávat slabiky, určit barvy, poznat číslice do 5, poznat geometrické tvary, zazpívat písničku či přednést nějakou říkanku. Co se týká dovedností, mělo by dítě umět namalovat postavu, stříhat a držet správně tužku (a to již od útlého věku, ne až v první třídě). Velkým problémem je rozeznávání první a poslední hlásky ve slově, to dnes většina dětí neumí. Vedle nepozornosti pak oproti dřívějším létům děti trápí také špatná slovní zásoba, vysoký výskyt logopedických poruch a kupodivu i manuální nezručnost. Je ovšem nad slunce jasné, že televize a počítač vaše dítě stříhat či modelovat nenaučí!

Jaké chyby dělají rodiče?

Pokud k tomu dítě samo neinklinuje, není nutné ho učit číst a počítat, mělo by pouze rozeznávat hlásky a číslice, zbytek ho naučí škola. Spíše než číst a psát byste tedy své dítě měli připravovat z hlediska pravidelného režimu, manuálních, sociálních, vědomostních a pohybových dovedností! Je důležité neučit děti nic, čím si sami nejste jisti, spíše jej učte jistým návykům a pravidelnosti, jako je bezproblémové vstávání a usínání, učte ho denně pomáhat v domácnosti, přičemž může plnit i různé praktické úkoly, vždy střídejte fyzické aktivity s duševními, stříhejte, lepte, přikládejte, zkrátka staňte se pro svého potomka kreativcem na každý den. Pokud nevíte jak dítě systematicky připravovat, případně jakou si pořídit knihu na pomoc, obraťte se pro radu k učitelkám v mateřince anebo navštivte web www.prochytrehlavicky.cz.
Nepočítejte ovšem s tím, že mateřská škola vaši ratolest připraví za vás. Rodiče dnes bohužel plně spoléhají na výchovu dítěte v mateřské školce, zkuste si ale představit, že jedna učitelka má často na starosti 27 hyperaktivních dětí, což dnes není žádná výjimka. Opravdu si myslíte, že je potom schopná každého jednoho naučit rozeznávat první a poslední hlásku ve slovech? Určitě ne, a proto je velká část přípravy na rodičích a je tomu tak dobře, rodiny by měly být více spolu, aby se neztrácela komunikační nit.

Čas strávený přípravou předškoláčka ovšem nemusí být jen nudným plněním úkolů. Díky publikaci Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky se dítě věnuje i pohybovým aktivitám, uvolňuje ruku a učí se praktickým věcem, to vše hravou formou, často pomocí říkaček a krásných, ručně malovaných obrázků. Dítě je navíc v tomto případě motivováno samolepkami, které si lepí do vesmírné mapy. Stejně jako příprava dítěte ke zrození trvá 9 měsíců i příprava předškoláka by měla trvat obdobný čas, ovšem nikdy není pozdě, obzvlášť když děti i rodiče taková příprava bude bavit.

Důležitou pravdou, která by měla motivovat všechny rodiče k aktivitě, zůstává, že připravené dítě bude v první třídě úspěšné. Jeho úspěch je pak pro něj následně velkou motivací k pozitivnímu vztahu ke školní docházce a k plnění školních povinností!

Inzerce

Inzerce

Inzerce

Komplet knížek = skvělá volba pro děti školkového věku

„Říkačky jsou zcela nové a neotřelé. S Kartami si hrají 3 i 5letý syn a 7letá dcera skládá slova. Čekáme mimčo a klukům kniha názorně ukazuje, jak miminko vznikne. Týdeníčky: komplexní rozvoj všech dovedností. Mohu všem jen doporučit.“ Tyto a další reakce si můžete přečíst u jednotlivých knížek na www.prochytrehlavicky.cz nebo na Heureka.cz.

 

Inzerce
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Jak dopadlo vaše dítě u zápisu? - diskuze

  • neucte deti nic, cim si nejste jisti
         
    To by bylo smutne, kdybych si nebyla jista znalostmi prvni tridy, myslim, ze ctu docela obstojne 

    Neee, samozrejme je clanek zajimavy, akorat myslim, ze na BOLu zbytecny, tady jsou same dobre pripravene a vymazlene deti neodkojene TV. Ti, co by ho cist meli, ho cist nebudou.
    zajic   | 06.04.2011 15:34:33
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Skolka

| Hanatomik@seznam.cz | 04.09.2020, 19:55

Dobry den, mam doma temer dvoumesicniho chlapecka a take triletaka..,ktereho jsme v zari zkusili poslat do skolky. Syn je velice citlivy..dost tezce nesl i odlouceni, kdyz jeme musela byt 6dni v nemocnici po porodu..ale porad jsme si telefonovali...chodil mi mavat a snazila jsem se ,aby jsme to nejak spolecen zvadli. Uz behem tehotestvi nam zacinalo zvlastni chovani..posilal nas pryc,coz jsme respektovali a obcas nas i placnul a hlavne odmita babicku,ktera na nej vzdy byla.hodna a nikdy nic mu neudelala ani neplacla a vuci ni je dost agresivni. Ma problem s oblekanim..s jidlem..s cistenim zubu..nic se mu nelibi..malo z ceho ma radost..Co se tyka skolky samozrejme place,ze tam nechce, ale uz dela mensi pokroky ,zacina tam bastit i chodi na zachudek..ale dnes jsem si pro nej prisla a zacal me posilat pryc a byl hodne rozlobeny..vubec nechtel.poslouchat da se rict, ze vzdycky jsme se nim nejak domluvila a ted se proste seknul az po 20minutach jsme ho nalakala na bonbony..ale bylo mi to.moc lito..pac jsme se na nej tesila a takobou reakci necekala..ale asi to byl.muj trest,ze jsem ho tam poslala..Vim,ze to muze byt nejake obdobi vzdoru nebo i reakce na naseho maleho synka. Nemam problem starsiho si nechat doma a skolku odlozit..ale myslela, jsem ze by lmu to mohlo rozsirit obzory, kamaradi ,jine hry..dale chci zminit,ze pozornosti ma dostatek...malicky dost spi a my mame cas na hry i chodime hodne ven..a vecer ho uspava manzel.pohadkou...mate radu,jak tohle obdobi zvladnout, mela bych ho ze skolky stahnout? Jak zmirnit chovani vuci babicce?jak si snim vice upevnit vztah..zacina i dost preferovat tatku..co se tyka maleho brasky..je na nej velice hodny..brani ho pusinkuje..pomaha pri prebalovani
.dekuji

Dobrý den,

rozumím vašemu dobrému úmyslu rozšířit synkovi obzory a poskytnout mu prostřednictvím návštěvy školky nové podněty, hry s vrstevníky apod. Podle všeho to vypadá, že těch novinek a změn se najednou u synka, kterého popisujete jako citlivé dítě, sešlo více, než může tak rychle zvládnout. Nejspíš se v něm mísí obavy ze ztráty svého postavení jedináčka, zažil několika denní odloučení od vás, pro něj toho nejdůležitějšího člověka, k tomu každodenní odloučení při pobytech ve školce, kde se musí adaptovat na nové prostředí, pravidla...Určité změny v chování jste u syna již registrovali v těhotenství, kdy sice ještě přesně nevěděl, co ho čeká, ale blížící se změny vycítil a přiměřeně svému věku na ně reagoval.

Nyní cítíte z jeho strany odmítání, vůči babičce asi nejsilnější, k tatínkovi se pak přiklání naopak více.

Zkuste prosím pročíst v poradně moje odpovědi na podobné téma (Pláče při odchodu do školky), především závěr odpovědi. Osobně se přikláním k tomu, nechat syna ještě rok doma. Získá větší jistotu v tom, že jste ho neopustila, že je pořád pro vás stejně důležitý, může podle svých schopností pomáhat s bráškou, získáte víc času na to, abyste se všichni spolu sehráli. Až se situace zklidní, věřím, že se upraví i chování k babičce (předpokládám, že mu dáváte jasně najevo, že nesmí nikoho bít a pokud se objeví nevhodné chování vůči babičce, zastavíte ho, případně nasměřujete jeho negativní emoce jinam - bouchnout si do polštáře např. Důležité je emoci dítěti neupírat - tzn. podpořit ho v tom, že např. vidíte, že je rozzlobený, ale zároveň je nutné jeho projevy zkusit nějak korigovat). To, že děti určitá období více tíhnou k jednomu z rodičů je běžné, i když třeba pro toho druhého rodiče, co je zrovna "méně v kurzu", to bývá těžké. Zkuste to tedy brát spíše jako velkou výhodu, že má syn s tatínkem pěkný vztah, nemusíte mít strach o to, že vás má syn snad proto méně rád. Naopak - pro něj jste pořád jediná máma, ta nejlepší. 

Někdy je dobré nechat věci plynout...a poslouchat svůj mateřský instinkt. 

Přeji vám hodně radosti s dětmi.

Mgr. Michaela Krupková | Babyonline | 06.09.2020, 17:05
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×