Škola - postrach rodiny?

Je opravdu škola základ života?

Všichni jistě víme, že dítě je jiné doma a jiné ve škole. I my plníme svoje různé role a také různě. Proto je tak důležitá spolupráce a propojení mezi učitelem, žákem a rodiči… 

Důležitá je i atmosféra ve třídě, ve škole.

Svoji úlohu sehrává i to, zda vedeme do školy první dítě, a ještě k tomu jedináčka, či zda doprovázíme dítě poslední, z velké rodiny. A k tomu všemu se přidává pohlaví dítěte, intelekt, ambice, motivace, povaha, ale i vzdělání rodičů. Jistě jiný přístup má pedagog na vysoké škole a jiný paní, pracující třeba na poště…vše je dobré, ale ať chceme či nikoliv, předáváme dítěti svoje zkušenosti. Tím může v jedné rodině naskočit program „vzdělání je důležité“ a v jiné „známky jsou ti v životě k ničemu, důležité je, jak se postavíš k práci“. Sami cítíme určitou protipólnost pohledu a cest, a teď si představte, že jste pedagog, který stojí před tabulí a má v popisu práce (mimo klasické výuky) tyto programy a rodiny doslova ukočírovat ku prospěchu všech stran. 1. září ve škole je pro všechny zúčastněné krok do neznáma – nová budova, děti kolem, učitelé, školník jako nová funkce, družina a zodpovědnost!!! Vzpomeňme si sami na sebe, jak jsme se cítili nejen před nástupem do školy, ale i do nové práce… jak je člověk nejistý, opatrně oťukává lidi kolem, a čeká na jejich reakce… pamatujete? Až po 2-3 měsících nabíráme na jistotě a po 2 letech jsme již „mistři světa“, kteří znají školu či firmu do posledního hřebíku. Proto doporučuji velikou empatii, vcítění se do nejistot a naopak vzpomenout si, že se věci krok za krokem stabilizují, a pokud člověk slovně či myšlenkou poprosí, vždy se najde blízko nějaký „průvodce“ v podobě hodně paní družinářky, sousedky, která vyzvedne dítě 2x týdně a v klidu s ním napíše úkoly, takže matka má čas k odpočinku či dodělání účetní uzávěrky. Nebo si odskočí na kosmetiku… prosím, i toto je součástí života, a pokud si budeme odpírat příjemnosti, budou nám časem odepřeny povinnosti, neboť tělo „odpadne“…

Takže stále udržujme myšlenku SPOLUPRÁCE, SPOKOJENOSTI. 

A v závěru několik strachů všech zúčastněných stran:

Strachy rodičů
  • nevím, co se děje ve škole
  • jaké má spolužáky? Z jakých rodin?
  • jak se dítě ve škole chová (útok, úskok, pohoda)
  • děti s jinou diagnózou a asistentem
  • vyhořelá učitelka
  • ztráta motivace k učení
  • závist nebo obdiv k nějaké „modle“
  • šikana a drogy
  • jak vše doma propojíme škola + práce + kroužky + volný čas dětí i náš
Strachy učitelů
  • první dojem už při zápise (nepodcenit)
  • jsem dobrý motivátor?
  • nespolupráce kolegů, rodiny
  • vedení školy, které „nepodrží“
  • snížení počtu žáků ve třídě – výpověď
  • budu stačit dnešním dětem?
  • děti, které mohou vše
  • jak propojím školu s mojí rodinou
Strachy dětí
  • nese si nějaké ze školky?
  • jaké to tam bude? Obstojím? Skamarádím se?
  • splním očekávání rodiny?
  • budu dobrý jako brácha nebo Jirka?

Na téma strachy jsme už psali. Je vhodně je rozebrat či odblokovat, a to nejlépe s pomocí odborníka. Je důležité si uvědomit, že člověka dělá člověkem právě jeho cesta, kdy jdeme a občas upadneme, ale zvedneme se a jdeme dál. Přijímáme se i se svými chybami. To je to pravé lidství, a to v každém věku.

Takže s chutí do toho a půl je hotovo. :-)

Více o strachu který je naší brzdou. Jak se zbavit strachu u dětí si můžete přečíst zde

Autor: Mgr. Ivana Havlíčková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Ivana Havlíčková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Škola - postrach rodiny? - diskuze

Poradna

Mám obavy z těhotenství

| Marta2867 | 07.09.2017, 18:49

Dobrý den, je mi 17 let. Beru antikoncepci a začátkem července (7.7.) jsem měla přerušovaný pohlavní styk. Bohužel jsem týden předtím tabletku nestihla užít do 12 hodin, takže byl účinek HA snížen. Od té doby mám obavy, že jsem těhotná. 10.8. jsem byla u gynekologa, ten těhotenství vyloučil (ale možná jsem u něj byla příliš brzy, aby něco zjistil). Jelikož mé obavy přetrvávaly, tak jsem před 14 dny udělala těhotenský test. Byl negativni. Zase mě to na chvíli uklidnilo. Ale teď bohužel zase. Mám hrozné obavy, svého přítele nenechám ani na mě nijak sáhnout. Od toho styku jsem žádný neměla. Ke svému gynekologovi se nejméně měsíc nedostanu a nechci jej znovu otravovat s mým plašením. Nevím co dělat dál. Zdají se mi noční můry, při jakékoli zmínce o dětech se mi udělá zle. Hrozně se bojím, že můžu být i tak těhotná. Doma to říct nemůžu. Přítel už o tom nechce ani slyšet. Nevím na koho se obrátit.

Dobrý den, pokud přetrvávají vaše obavy z těhotenství, pak opět kontaktujte vašeho gynekologa a poraďte se s ním. Pokud bude výsledek negativní, zkuste vyčkat na dostavení menstruačního cyklu, pokud vás ani to neuklidní a podobné potíže bez rozumového základu budou u vás přetrvávat, nebo by se rozšiřovaly i na další oblasti života, pak by bylo dobré vyhledat odbornou psychologickou pomoc klinického psychologa pro dospělé. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog 

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 11.09.2017, 09:56
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce