Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vicejazyčné prostředí

Váš dotaz: Dobrý den, našla jsem si váš server, protože jsem hledala nějaké rady ohledně dětí z vícejazyčných rodin.

Žiji v Texasu, kde je úředním jazykem španělština a angličtina. Mám 2,5 letou dceru, na kterou mluvím jen česky, a ona mi vše rozumí. Jen nemluví. Nějaká slova po mě zopakuje, když je říkám, ale sama od sebe nemluví.

Můj manžel na ni mluví španělsky a jemu také rozumí. Sice méně než mně, ale ještě jsme ji dali do španělsky mluvící školky, kde se mluví jen španělsky. Tam chodí 2 měsíce a už říká slovíčka jako „tam, pojď, dej, děkuji, tohle, ano“. Nyní s otcem komunikuje lépe než se mnou.

Inzerce

Já na ni stále mluvím česky, a když odpoví španělsky, tak jí jen řeknu odpověď česky a ona to opakuje. Nijak ji nestresuji a ona to bere v pohodě. Zvykla si, že každý z nás mluví jinak.

Kromě toho ještě chodíme na plavání, kde učitelky mluví anglicky. Tomu zatím nijak nevěnuji pozornost a vše jí říkám česky, aby věděla, co má dělat. Chtěla jsem se zeptat, zda je můj postup přirozený, nebo zda dělám někde chybu.

Inzerce

Další věc, o které si nejsem jistá, zda s tím souvisí, že dcera je velmi vzteklá. Řve a ječí, když okamžitě nedostane, co chce. Je velmi impulsivní. Rychle řve a rychle se zase hned směje. Byla taková od miminka. Takže si myslím, že to s těmi jazyky možná nemá souvislost.

Stává se třeba, že když s ní jsem na hodině plavání, tak po chvíli, kdy bezvadně spolupracuje (vše chápe velmi rychle a jde jí to dobře), jí najednou přeskočí a už nechce plavat a začne si vymýšlet, kde je náš pes, a že chce za ním, a že chce napít… a řve a vříská, až je úplně mimo. Ostatní děti jsou velmi klidné, jen já u nikdy nevím, co přijde.

Inzerce

Také může být vyspělejší, protože od malička je u koní a dokonce na koni už i jezdí a vodí je, krmí je. Je možné, že je to pro ni nudné? Ale stejně by měla reagovat jinak, než vřískáním a vztekáním. Budu ráda za radu. Děkuji a přeji krásný den.

Odpověď: Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Dle popisů Vašeho rodinného jazykového nastavení se jedná o simultánní bilingvní prostředí, které volí hodně jazykově smíšených rodin. Je to nejpřirozenější cesta a je velmi dobré, že máte od počátku nastavená pravidla, kdo s kým jak mluví a nepřeskakuje se v jedné dvojici do více jazyků. Takto zavedená komunikace je psychology často doporučována. Většině malých děti s optimálním nadáním a bez řečových vad by takový postup neměl dělat obtíže, naopak to dle různých výzkumů může mít příznivý efekt na celkové rozumové a poznávací schopnosti, osvojování dalších jazyků v budoucnu. Obecně se doporučuje při vyrůstání v bilingvním prostředí, aby dítě pravidelně bylo v kontaktu s prostředím, jehož jazykem je na něj mluveno (př. každoroční návštěva příbuzných v ČR). To podpoří aktivní osvojení jazyku. Jinak se může stát, že dítě bude v jednom jazyce jen pasivním příjemcem, což i to je dobrý základ pro případné další rozvíjení v budoucnu, a aktivně bude užívat jen jazyk prostředí a kultury, ve které dlouhodobě žije. Někdy se může zdát, ale rozhodně to není pravidlem, že děti z vícejazyčného prostředí začnou celkově později aktivně užívat jazyk a používat jasně srozumitelné pojmy. Což může být dáno pouze individualitou vývoje, která je i u dětí z monolingvního prostředí. Důležité je nenechat se tím vylekat, netlačit na dítě a nechat vývoji volný průběh. Samozřejmě při dlouhodobé stagnaci a případných pochybnostech je dobré zkonzultovat situaci s odborníky. 

Inzerce

V další části dotazu se zmiňujete o dceřině impulsivitě a občasné vzdorovitosti, kterou sledujete již od raného vývoje. Nabízí se domněnka o vrozeném povahovém nastavení. Bývá zajímavé zapátrat po povahových dispozicích Vaší i manželovy rodiny a zapřemýšlet, zda se nevyskytují podobné rysy a případně, jak se s nimi učil dotyčný zacházet. S vrozeným nastavením se dá těžko něco dělat a často to není ani záhodno. Každý jsme individuální osobnost a s podporou rodiny a hlavně vlastní interakcí se světem, se učíme fungovat, komunikovat a reagovat v různých situacích tím, jaké dostáváme zpětné vazby na naše chování. Dále se na občasných výkyvech může podílet přirozený vývoj osobnosti dítěte, která se vytváří vlastním sebe-prosazováním a je často doprovázena vzdorovitým negativistickým chováním. Zároveň opravdu málo dětí je v tak nízkém věku schopno plně spolupracovat v delší časové jednotce dle instrukcí dalších osob. Je také spousta jedinců, kterým nikdy nebudou vyhovovat kolektivní kroužky a podřizování se autoritám. Je důležité zvážit, zda dle reakcí dcery je pro ni kroužek užitečný, baví ji, dělá pokroky apod. Také může být užitečné, položit si otázku, co pro dceru chcete, zda aby se učila již nyní spolupracovat v řízených aktivitách, se kterými bude pravděpodobně konfrontována ve školce i ve škole, nebo zda chcete neřízené užití si volného času.

Doufám, že jste si v odpovědi našla pro sebe něco užitečného. S případnými doplňujícími dotazy se neváhejte na nás obrátit. Ráda bych jen dodala, že osobní konzultace bývá mnohem přínosnější. Máte-li takovou možnost, neváhejte ji využít. 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Vícejazyčná výchova - diskuze

  • Taky zkoušíme
    ... na Adélku mluvit anglicky. Rozumí slušně, ale nechce moc odpovídat.
    Terinka1984   | 27.08.2019 14:58:48
    Reagovat | URL příspěvku
  • děti jsou jako houby
    musím souhlasit s předchozí přispěvatelkou do diskuze...když si to členové rodiny rozdělí vstřebají děti tolik jazyků, kolik je kolem nich...my máme také tři...já a moje rodina mluvíme česky, manžel arabsky ale spíše francouzsky, s tím, že arabsky se doučí ve školce...můj skoro tříletý syn, plně rozumí všemu ve všech jazycích...i docela mluví či opakuje v češtině po mě a po tátovi ve francouzštině, i když to občas ještě zmotá dohromady nebo si vytvoří vlastní řeč a slova...vždy se zatím chytnu a pochopím o co mu jde a popíšu mu to slovy...třeba často vypráví pohádku, kterou viděl asi 300x a vysvětluje mi vše a to už odmala...musím ale souhlasit, že je hodně hyperaktivní a přebíhá od činnosti k činnosti, ale možná, že to i s těmi jazyky souvisí...nevím, ale co vím jistě...že jednou bude mluvit a rozumět více jazykům než já (a to je 6)...:-) a rozumět jazykům znamená rozumět dané kultuře a to znamená pro vývoj jedince moc - vaše děti to určitě ocení! 
    eldinka   | 26.03.2014 22:51:24
    Reagovat | URL příspěvku
  • ja mam tu zkusenost,ze male deti absorbuji jazyky automaticky. Ja vyrustala v madarsko-slovenskem prostredi a oba jazyky jsem vnimala jako rodni, na stejne urovni.
    Moje deti se uci dokonce 3 jazyky: cestinu,anglictinu a arabstinu. Adam (4,5 roku) od cca dvou let slusne mluvi, preklada, prepina mezi jazyky automaticky. Trochu pokulhava ceska a arabska gramatika, bude to tim,ze ja, ktera s nima travim nejvic casu, mluvim na ne anglicky. Ted chodi uz cca pul roku do skolky a gramatika se zlepsuje. Tu arabskou zase urcite vypiluje v lete, kdy budeme 6 tydnu v Egypte.
    Mladsi dcera ma rok a pul a zatim umi jen mama, papa, ham, haf…. Anglicky a arabsky nam rozumi, s cestinou zatim tolik do styku neprichazi.
    Vzteklost bude podle me spis povahou, Adam byl do tri let klidne a hodne dite, ted obcas hodi hysterak. Mala od cca 8 mesicu,co se umela postavit u nabytku je schopna se hazet vzteky o zem. Celkove je o hodne divocejsi,neposedi, malo spi, je vecne v pohybu. Myslim si,ze i mluvit urcite zacne pozdeji nez syn, proste nema cas se necim takovym zabyvat  
    plaz   | 26.03.2014 09:36:06
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, dcera 5let, narozena v srpnu, je často plactiva, do školky od září nechodí moc ráda. Do školky nastoupila ve 3letech,zvladla odpolední spánek,se školkou neměla problém. Letošní nástup do školky s brekem, časté curani (to se nám podařilo za pomoci homeopatik odstranit), vyzvedávam ji po obědě. Říká mi, že se jí stýská. Připravovali jsme ji na operaci ( víme o ní od konce srpna), nakonec kvůli pandemii byla přesunuta.,je tam možná souvislost s operaci. Noční desy, které mívala každý den, jsou už tak 1x za 10 dní. Má mladší sestru 21 měsíců. Učitelka při diagnostice školní zralosti zmínila, že je ne samostatná, potřebuje někoho, kdo ji bude říkat co má dělat, stýská se jí po mě. Doporucila nás na vyšetření do PPP a doporučuje odklad školní docházky. Jak prosím mohu dceři pomocí, aby získala sebevědomí, umělá prodat to co ví? Nemá problém s řeči, zvládne spoustu věcí (koupit si lístek do autobusu, v cukrárne sladkost), umí už R A ř. Dekuji

Dobrý den, co se týká školní zralosti předškolního dítěte, tak se jedná o celý komplex připravenosti zahrnující připravenost emoční, sociální, kognitivní, zralost funkcí zrakového a sluchového vnímání, předpočetní představy, všeobecné znalosti dítěte, základní plošně prostorovou orientaci a další faktory. Důležitá je také připravenost a zralost fyzická (tělesná). Pro svou dceru můžete udělat to, že ji dle doporučení paní učitelky ze školky objednáte do Pedagogicko psychologické poradny k vyšetření školní zralosti a budete postupovat podle doporučení odborníka. Psycholog v PPP zhodnotí všechny aspekty její připravenosti zvládat nároky školní docházky. Důležité jsou určitě informace o chování dítěte ve školce, kde mají paní učitelky možnosti vidět chování dítěte ve skupině vrstevníků. Rozumová zralost či kapacita (inteligence) dítěte není pro zahájení školní docházky rozhodujícím faktorem. Dítě, které je zaškoleno jako nezralé, nemá možnost svou inteligenci plně rozvinout a projevit. I když se snaží, tak často selhává ve srovnání se zralými vrstevníky. Tento neúspěch se negativně promítá do jeho sebedůvěry a vývoje vztahu a motivace ke vzdělávání. Vzhledem k tomu, že dcera je narozena v srpnu, kdy bývá zralost dětí často hraniční, či nedostatečná a čeká ji ještě ona odložená operace (nemám informace čeho se týká), která si jistě vyžádá rekonvalescenci a absenci ve vzdělávání, pak je nástup školní docházky ke zvážení. A to odhlížím od popisovaných emočních potíží se zvládnutím docházky do školky, nočních děsů atd. Doporučuji vám proto dát na doporučení odborníka v poradně a pokud bude doporučen odklad školní docházky, pak jej realizovat. Dceru dále rozvíjet v oblastech jejího zájmu a nechat ji dozrát. Je pak možné, že nebudete muset dělat vůbec nic, abyste podpořila rozvoj jejího sebevědomí. Ohledně rozvoje a podpory dítěte dostanete rady v Pedagogicko psychologické poradně a také vám zde zodpoví případné dotazy. Vhodné je konzultovat i problematiku nočních děsů a případně zvážit návštěvu dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 07.12.2020, 15:19
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce