Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vicejazyčné prostředí

Váš dotaz: Dobrý den, našla jsem si váš server, protože jsem hledala nějaké rady ohledně dětí z vícejazyčných rodin.

Žiji v Texasu, kde je úředním jazykem španělština a angličtina. Mám 2,5 letou dceru, na kterou mluvím jen česky, a ona mi vše rozumí. Jen nemluví. Nějaká slova po mě zopakuje, když je říkám, ale sama od sebe nemluví.

Můj manžel na ni mluví španělsky a jemu také rozumí. Sice méně než mně, ale ještě jsme ji dali do španělsky mluvící školky, kde se mluví jen španělsky. Tam chodí 2 měsíce a už říká slovíčka jako „tam, pojď, dej, děkuji, tohle, ano“. Nyní s otcem komunikuje lépe než se mnou.

Já na ni stále mluvím česky, a když odpoví španělsky, tak jí jen řeknu odpověď česky a ona to opakuje. Nijak ji nestresuji a ona to bere v pohodě. Zvykla si, že každý z nás mluví jinak.

Kromě toho ještě chodíme na plavání, kde učitelky mluví anglicky. Tomu zatím nijak nevěnuji pozornost a vše jí říkám česky, aby věděla, co má dělat. Chtěla jsem se zeptat, zda je můj postup přirozený, nebo zda dělám někde chybu.

Inzerce

Další věc, o které si nejsem jistá, zda s tím souvisí, že dcera je velmi vzteklá. Řve a ječí, když okamžitě nedostane, co chce. Je velmi impulsivní. Rychle řve a rychle se zase hned směje. Byla taková od miminka. Takže si myslím, že to s těmi jazyky možná nemá souvislost.

Stává se třeba, že když s ní jsem na hodině plavání, tak po chvíli, kdy bezvadně spolupracuje (vše chápe velmi rychle a jde jí to dobře), jí najednou přeskočí a už nechce plavat a začne si vymýšlet, kde je náš pes, a že chce za ním, a že chce napít… a řve a vříská, až je úplně mimo. Ostatní děti jsou velmi klidné, jen já u nikdy nevím, co přijde.

Inzerce

Také může být vyspělejší, protože od malička je u koní a dokonce na koni už i jezdí a vodí je, krmí je. Je možné, že je to pro ni nudné? Ale stejně by měla reagovat jinak, než vřískáním a vztekáním. Budu ráda za radu. Děkuji a přeji krásný den.

Odpověď: Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Dle popisů Vašeho rodinného jazykového nastavení se jedná o simultánní bilingvní prostředí, které volí hodně jazykově smíšených rodin. Je to nejpřirozenější cesta a je velmi dobré, že máte od počátku nastavená pravidla, kdo s kým jak mluví a nepřeskakuje se v jedné dvojici do více jazyků. Takto zavedená komunikace je psychology často doporučována. Většině malých děti s optimálním nadáním a bez řečových vad by takový postup neměl dělat obtíže, naopak to dle různých výzkumů může mít příznivý efekt na celkové rozumové a poznávací schopnosti, osvojování dalších jazyků v budoucnu. Obecně se doporučuje při vyrůstání v bilingvním prostředí, aby dítě pravidelně bylo v kontaktu s prostředím, jehož jazykem je na něj mluveno (př. každoroční návštěva příbuzných v ČR). To podpoří aktivní osvojení jazyku. Jinak se může stát, že dítě bude v jednom jazyce jen pasivním příjemcem, což i to je dobrý základ pro případné další rozvíjení v budoucnu, a aktivně bude užívat jen jazyk prostředí a kultury, ve které dlouhodobě žije. Někdy se může zdát, ale rozhodně to není pravidlem, že děti z vícejazyčného prostředí začnou celkově později aktivně užívat jazyk a používat jasně srozumitelné pojmy. Což může být dáno pouze individualitou vývoje, která je i u dětí z monolingvního prostředí. Důležité je nenechat se tím vylekat, netlačit na dítě a nechat vývoji volný průběh. Samozřejmě při dlouhodobé stagnaci a případných pochybnostech je dobré zkonzultovat situaci s odborníky. 

Inzerce

V další části dotazu se zmiňujete o dceřině impulsivitě a občasné vzdorovitosti, kterou sledujete již od raného vývoje. Nabízí se domněnka o vrozeném povahovém nastavení. Bývá zajímavé zapátrat po povahových dispozicích Vaší i manželovy rodiny a zapřemýšlet, zda se nevyskytují podobné rysy a případně, jak se s nimi učil dotyčný zacházet. S vrozeným nastavením se dá těžko něco dělat a často to není ani záhodno. Každý jsme individuální osobnost a s podporou rodiny a hlavně vlastní interakcí se světem, se učíme fungovat, komunikovat a reagovat v různých situacích tím, jaké dostáváme zpětné vazby na naše chování. Dále se na občasných výkyvech může podílet přirozený vývoj osobnosti dítěte, která se vytváří vlastním sebe-prosazováním a je často doprovázena vzdorovitým negativistickým chováním. Zároveň opravdu málo dětí je v tak nízkém věku schopno plně spolupracovat v delší časové jednotce dle instrukcí dalších osob. Je také spousta jedinců, kterým nikdy nebudou vyhovovat kolektivní kroužky a podřizování se autoritám. Je důležité zvážit, zda dle reakcí dcery je pro ni kroužek užitečný, baví ji, dělá pokroky apod. Také může být užitečné, položit si otázku, co pro dceru chcete, zda aby se učila již nyní spolupracovat v řízených aktivitách, se kterými bude pravděpodobně konfrontována ve školce i ve škole, nebo zda chcete neřízené užití si volného času.

Doufám, že jste si v odpovědi našla pro sebe něco užitečného. S případnými doplňujícími dotazy se neváhejte na nás obrátit. Ráda bych jen dodala, že osobní konzultace bývá mnohem přínosnější. Máte-li takovou možnost, neváhejte ji využít. 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Vícejazyčná výchova - diskuze

  • Taky zkoušíme
    ... na Adélku mluvit anglicky. Rozumí slušně, ale nechce moc odpovídat.
    Terinka1984   | 27.08.2019 14:58:48
    Reagovat | URL příspěvku
  • děti jsou jako houby
    musím souhlasit s předchozí přispěvatelkou do diskuze...když si to členové rodiny rozdělí vstřebají děti tolik jazyků, kolik je kolem nich...my máme také tři...já a moje rodina mluvíme česky, manžel arabsky ale spíše francouzsky, s tím, že arabsky se doučí ve školce...můj skoro tříletý syn, plně rozumí všemu ve všech jazycích...i docela mluví či opakuje v češtině po mě a po tátovi ve francouzštině, i když to občas ještě zmotá dohromady nebo si vytvoří vlastní řeč a slova...vždy se zatím chytnu a pochopím o co mu jde a popíšu mu to slovy...třeba často vypráví pohádku, kterou viděl asi 300x a vysvětluje mi vše a to už odmala...musím ale souhlasit, že je hodně hyperaktivní a přebíhá od činnosti k činnosti, ale možná, že to i s těmi jazyky souvisí...nevím, ale co vím jistě...že jednou bude mluvit a rozumět více jazykům než já (a to je 6)...:-) a rozumět jazykům znamená rozumět dané kultuře a to znamená pro vývoj jedince moc - vaše děti to určitě ocení! 
    eldinka   | 26.03.2014 22:51:24
    Reagovat | URL příspěvku
  • ja mam tu zkusenost,ze male deti absorbuji jazyky automaticky. Ja vyrustala v madarsko-slovenskem prostredi a oba jazyky jsem vnimala jako rodni, na stejne urovni.
    Moje deti se uci dokonce 3 jazyky: cestinu,anglictinu a arabstinu. Adam (4,5 roku) od cca dvou let slusne mluvi, preklada, prepina mezi jazyky automaticky. Trochu pokulhava ceska a arabska gramatika, bude to tim,ze ja, ktera s nima travim nejvic casu, mluvim na ne anglicky. Ted chodi uz cca pul roku do skolky a gramatika se zlepsuje. Tu arabskou zase urcite vypiluje v lete, kdy budeme 6 tydnu v Egypte.
    Mladsi dcera ma rok a pul a zatim umi jen mama, papa, ham, haf…. Anglicky a arabsky nam rozumi, s cestinou zatim tolik do styku neprichazi.
    Vzteklost bude podle me spis povahou, Adam byl do tri let klidne a hodne dite, ted obcas hodi hysterak. Mala od cca 8 mesicu,co se umela postavit u nabytku je schopna se hazet vzteky o zem. Celkove je o hodne divocejsi,neposedi, malo spi, je vecne v pohybu. Myslim si,ze i mluvit urcite zacne pozdeji nez syn, proste nema cas se necim takovym zabyvat  
    plaz   | 26.03.2014 09:36:06
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Nástup do školky

| Sim88 | 06.10.2021, 20:03

Dobrý den,
v září měl syn 3 roky nastoupit do školky. Vše bylo v pořádku, těšil se a chtěl i sám do třídy. Bohužel to jsme ještě netušili, že jedna z učitelek je trochu hrr a děti přímo vytrhává rodičům z náručí. Pro našeho syna to byl šok, když se k němu rychle sehnula a vzala ho do náručí a chtěla ho odvést do třídy. Syn okamžitě začal brečet, kopat, vytrhnul se jí a už jsem ho od sebe nemohla odtrhnout, jak pevně se držel. Po chvíli za námi do šatny přišla druhá paní učitelka s tím, ať s ním zkusím jít do třídy, bohužel ani to už nepomohlo. Musela jsem ho ze sebe doslova strhnout, aby se mě pustil. Ve školce nakonec na 2h zůstal, ale s tím, že visel na klice a křičel. Když jsem si pro něj přišla učitelka tvrdila, že se po nějaké době uklidnil a trochu si hrál. Jeho pohled značil spíše úlevu, že může jít domů (má domněnka). Druhý den, když jsme měli jít, chytnul se postele, brečel a říkal, nechci do školky. Takto to bylo i třetí den. Další dny už jsme ho do školky nedávali, byl nemocný, ale hlavně nám začal křičet ze spaní nechci, nechci, ne, ne a jen se před ním někdo zmínil o školce, okamžitě se rozbrečel. Nakonec jsme školku odložili na leden, ale po pravdě nevíme, jestli tam půjde. Teď po měsíci občas sám o školce mluví, že mamka půjde do práce a on do školky, ale jakmile jdeme okolo školky jen na procházku, začne hned plakat a nechci do školky.
Začali jsem prozatím navštěvovat kroužek, aby byl nadále v kontaktu s dětmi. První den ale když jsme tam přišli, tak se ke mě po chvíli přitisknul a začal plakat s tím, ať jdeme domů, že nechce být ve školce.

Dětský kolektiv vyhledává. Rád si s dětmi hraje. Je komunikativní. Nemá problém být občas i beze mě. Bohužel cokoliv se týká školky nechce, ani děti, hračky... Vše mimo ni je v pořádku.

Nevíme s přítelem jestli ho do školky nutit s tím, že si zvykne, jak nám všichni tvrdí, nebo raději počkat až mu budou 4 roky (rodičovskou mám do jeho 4 let), že by zapomněl na nešťastnou náhodu s paní učitelkou.

Děkuji za odpověď

Dobrý den, ohledně připravenosti dítěte na nástup do předškolního zařízení je to obdobné jako s nástupem do školy. Obecně platí, že většina dětí v daném věku (u MŠ 3 roky u ZŠ 6 let) je na zahájení docházky do kolektivního zařízení či školní docházky připravena. Proto jsou na základě psychologických poznatků o vývoji dítěte věkové hranice takto nastaveny. Ale vývoj každého jedince, tedy dítěte, probíhá individuálně, protože každý člověk je prostě originál. Nervový systém dítěte tedy může vyzrávat odlišnou rychlostí a není to žádná porucha, vada nebo patologie. Jedná se o poměrně velké procento dětí, u odkladu školní docházky se jedná cca o 20 % dětí, které ještě na zaškolení nejsou připravené v 6 letech. Dá se to proto analogicky vztáhnout i na zralost dětí pro nástup do MŠ. Přitom ale to, že dítě není připravené na nástup do školky, vůbec nemusí znamenat, že v budoucnu bude mít odklad školní docházky. Vývoj totiž probíhá individuálním tempem, může být nerovnoměrný, zrychlovat se či zpomalovat. Některé děti se vysloveně vyvíjejí skokově. Podle popisovaného chování vašeho syna to působí, že se jedná o šikovného normálně se vyvíjejícího chlapce, který ale ještě není připraven na oddělení od rodičů. Samozřejmě ne úplně šikovný přístup paní učitelky ve školce situaci nepřidal a syna zřejmě vyděsil. Zkuste ho opatrně zapojovat mezi děti formou kroužku, kdyby ale měl z docházky trauma, objevovaly by se noční děsy, plačtivost a podobně, pak ji raději přerušte a chlapce nenuťte. Ohledně školky si zkuste se synem o všem přiměřeně jeho věku povídat, můžete ho připravovat pomocí her na školku, nebo vhodných knížek o prostředí MŠ (na trhu jsou různé), které hravou a pohádkovou formou dítě na vstup do školky připravují. Případné spontánní dotazy syna na školku úměrně jeho věku pravdivě zodpovězte. S docházkou můžete zkusit začít zase v pololetí, ale pokud by syn špatně reagoval, pak by pro něj bylo vhodnější počkat až na další školní rok. Bylo by vhodné si předem promluvit s učitelkami ohledně přístupu k synovi, co váš chlapec potřebuje, aby se cítil dobře. Obecně lze říct, že braní cizího dítěte do náruče není nejvhodnějším způsobem prvního kontaktu a většina dětí by reagovala strachem. I když dobré úmysly paní učitelky jsou pochopitelné. Možná byla také sama nervózní a chtěla chlapečka rychle uklidnit. Přeji, aby se podobná zkušenost neopakovala a aby váš chlapec brzy dozrál k docházce do školky, která mu přinese mnoho radostí, kontaktu a zážitků s ostatními dětmi. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 08.10.2021, 20:09
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×