Výroba věnce z větviček
Výroba tohoto věnce je již o něco náročnější, ale rozhodně to není nic, co by každá z vás nemohla zvládnout. Časová náročnost výroby se pohybuje od 15 -25 minut dle velikosti korpusu.
Co budeme potřebovat na výrobu věnce
1) Větvičky (pokud na ně vyrazíte do lesa, doporučuji vzít si sebou kleštičky nebo nůžky, abyste mohli větve pohodlně ustřihnout)
2) Drát (dá se koupit třeba v Obi, Baumaxu nebo v květinářství)
3) Kleště (nebo nůžky na stříhání a zkracování větviček)
Jak budeme postupovat
Nejdříve si na stůl připravíme větvičky. Větve mohou být z různých druhů jehličnatých stromů, s žádným druhem nebývá větší problém. Jednotlivé druhy se mezi sebou mohou i kombinovat (já nejčastěji používám tis, jedli či něco podobného).
Vlastní výrobu začínáme opět očkem na drátku.
Drátek omotáme kolem věnce a protáhneme očkem.
Je důležité toto první obtočení pořádně utáhnout, protože jinak by se nám mohl drátek posunovat.
V tuto chvíli můžeme začít dávat větvičky. Já osobně si z lesa nosím větší větve, tudíž před vlastním tvořením věnce si musím větve zmenšit, oskřípat do menších rozměrů. Ideální je, připravit si všechny větvičky, které budou potřeba na výrobu jednoho věnce.
Následně si do ruky vždy připravím pár větviček, tyto větvičky položím na věneček a obtočím drátem.
Postup opakuji stále dokola, dokud nemám skoro na celém věnečku větvičky. Když se mají vložit poslední větvičky, obtočím je dvakrát a nakonec věneček otočím a drát protáhnu pod dvěma vedlejšími drátky, protáhnu je a úplný konec zasunu do věnce.
Věneček máme hotový a příště si ukážeme, jak je možné věnce zdobit.
Tipy z praxe
- Nevybírat příliš pichlavé větvičky, špatně se s nimi pracuje.
- Chceme-li pichlavé jehličky, je lepší pracovat alespoň v slabých rukavicích.
- Velikost věnce se dá ovlivnit nejen velikostí korpusu, ale i velikostí větví (čím větší větve dáváme, tím větší bude věneček).
- Korpus se dá použít opakovaně (po vánocích opět drátek opatrně rozmotáme – i ten můžeme použít opakovaně – vyndáme a zahodíme větvičky a korpus uložíme na suché místo).
- Korpus si můžete také vyrobit doma, ale já s tím nemám dobré zkušenosti (začal mi hnít, protože jsem pro jeho výrobu nepoužila dostatečně vysušené seno).
Na základě popisu výroby věnce od Buik zpracovala Naďa Barochová.
Předchozí článek:

Výroba šiškového věnce
Následující článek:

Zdobení věnců
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
16 %
5 hlasů
78 %
25 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 32 unikátních návštěvníků