Býčí skála + rozhledna Alexandrovka

Dnes jsme s dětmi začali výlet u Býčí skály u Adamova. U huti Františka, která je po cestě, jsme tentokrát nestavěli, byli jsme tam loni, ale pro úplnost uvádím, je po cestě z Adamova k Býčí skále :-). Asi Býčí skálu (www.byciskala.cz) mnozí z jižní Moravy znají jako naleziště býčka, dnes umístěného ve vídeňském muzeu. Což jsem ale ani po mnohých návštěvách netušila, je fakt, že soška bronzového býčka nevznikla v této jeskyni, ale její původ je daleko odtud. Podle dohadů se jedná o posvátného býčka Apise dovezeného tehdejší civilizací z Egypta. Nebyla by to naše rodina, kdyby na sebe neupozornila. Když jsme procházeli kolem skupiny převlékajících se jeskyňářů, mnozí skutečně, kromě prádla na sobě i v té zimě ráno nic neměli, dcera zvolala: „Jéééééjeee!!!“ Oni mysleli, že je to reakce na jejich striptýz a pobaveně vybuchli smíchy…. Omyl, dcera si vzpomněla, že u babičky nechala podzimní různobarevné listy na sušení :-). Dále jsme pokračovali na Alexandrovku. Pokud jste sami bez dětí, není problém z Adamova, ale připravte se na strmé stoupání. Jste-li s malými dětmi, tato trasa je vyloučena, dojeďte do Babic a poté po zelené značce až k Alexandrově rozhledně. Počítejte s tím, že Vás tam čeká nemilé překvapení v podobě odmontovaných schůdků, tj. nemůžete vylézt nahoru a pokochat se výhledem jak na přírodu, tak na „město s největší panelovou výstavbou“. Rada města Kovákova, jak Adamov familiérně naše rodina nazývá, i přes příjmy z mobilních a pevných operátorů a televizí, jejichž talíře na Alexandrovce visí, nenaznala za vhodné tuto památku udržovat. Mnohem jednodušší pro ni bylo odmontovat žebřík a napsat: „Vstup pouze na vlastní nebezpečí.“ Ten je samozřejmě bez žebříku nemožný i na vlastní nebezpečí. O z architektonického a historického hlediska nevhodném nebo spíše nešetrném umístění antén a talířů raději pomlčím. Naštěstí zde byly 2 použitelné lavičky, na kterých jsme posvačili.