Březen a duben: doporučení odstranění nosní mandle, zápis do MŠ sestřičky Haničky

Další nemoc a opět antibiotika

Naposledy jsem se s vámi loučila povzdechem, že Kubíkovi není dobře a že doufám, že nebude opět nemocný. Pořád to vypadalo, že léčbu zvládneme doma sami – neměl teplotu, nestěžoval si na bolest... První varovný signál byl ten, že po návštěvě u nás onemocněla moje sestra a měla angínu jako vyšitou. A druhý den na to se Kubíkovi zanítil prst, takže jsme stejně k paní doktorce museli.

Jaké bylo moje překvapení, když paní doktorka prohlásila, že ten prst natekl právě kvůli tomu, že má Kubík v těle bacily. Podívala se mu do krku a řekla, že to je jasné, že to je na antibiotika a že mu musí předepsat silnější dávku. Na prst jsme pak dostali nějakou speciální (a velmi drahou) mastičku. A opravdu již po první aplikaci otok začal mizet. A do dvou dnů byl prstík jako nový.

Paní doktorka nám doporučila nechat si udělat výtěr z krku, abychom vyloučili to, že je někdo v rodině bacilonosič. Všechny naše výtěry byly negativní a tak dalším krokem bylo odeslání Kubíka na vyšetření ORL, zda nemá zvětšenou nosní mandli. Už podle všech příznaků bylo celkem jisté, že má, takže výsledek vyšetření nás moc nepřekvapil. Kubíkovi bylo doporučeno odstranění nosní mandle. Druhý den jsme pak zajeli na kliniku, kam nás z ORL odeslali. Dostali jsme dvě možnosti – buď termín v dubnu, ovšem s tím, že tam můžeme být s Kubíkem od rána do večera, ale ne přes noc. Nebo si počkat na nadstandard, který bude volný na konci června. Naše volba byla jasná. Počkáme do června. Koneckonců si myslíme, že to bude i vhodnější s ohledem na nemocnost a snáz se nám podaří udržet Kubíka zdravého.

Chození po obědě u nás jako motivace nefunguje

Vzhledem k jeho onemocnění je jasné, že Kubík ve školce moc nepobyl. Po návratu jsem ho první dva dny brala domů po obědě, aby to na něj nebylo dlouhé. Řekla bych, že jako motivační model se nám to neosvědčilo, protože ve středu a čtvrtek jsem musela na brigádu a tím pádem jsem pro Kubíka po obědě jít nemohla a hned z toho byla scénka a snažil se nás vydírat (že nebude plakat, ale jen, když půjde domů už po obědě). Takže u nás tudy cesta nevede.

Po týdnu ve školce měl Kubík opět krizi v neděli večer, kdy byl velmi unavený a bez nálady. V pondělí ráno se vzbudil s teplotou. Takže jsme zavolali do školky, že si ho necháme do středy doma. Snažila jsem se ho udržet v klidu a tak jsme se hodně věnovali výtvarné činnosti. Nechala jsem se inspirovat ve školce, kam chodím na brigádu, a vyrobili jsme si s dětmi prasátka a sehráli pohádku „Tři malá prasátka“.

Co se nemoci týká, tak naštěstí to byla jen rýma, která ho potrápila a se kterou se jeho tělo vypořádalo velmi brzy. Ve čtvrtek už do školky šel.

Vodnická pohádka

V pátek si tak mohl vychutnat ve školce divadelní představení. Vodnickou pohádku viděl už podruhé. Poprvé jsme na ní byli společně jednu březnovou neděli. Trochu jsem se bála, že se bude nudit, když uvidí znova to samé, ale on byl naopak nadšený, že věděl, co ho čeká a že bude sranda.

Hanička u zápisu

V polovině března také proběhly ve školce zápisy. Vzhledem k tomu, že Haničce už budou v září tři roky, tak jsme jí podali přihlášku a doufali, že bude přijatá. Jednou odpoledne dokonce měla přijímací pohovor s paní ředitelkou. :) Paní ředitelka se jí ptala, jestli sama jí, obléká se a tak a Hanička si s paní ředitelkou pěkně popovídala. Není tedy divu, že když se objevily výsledky zápisu, Hanička byla mezi přijatými dětmi. Jupí!!! (No ve skutečnosti jí hlavně pomohlo to, že má ve školce bráchu a paní ředitelka toto kritérium zohledňuje. Jinak bychom si letos neškrtli.)

Velikonoce se blíží

Jak se blíží Velikonoce, tak ve školce věnují spoustu času velikonočním básničkám, výzdobě a jarním aktivitám. A tak byly děti na zahradě budit písničkami ježka, vyrobily ze čtvrtky nádherná sluníčka, která jim zdobí šatnu.

Také měly děti za úkol přinést si dvě vyfouklá vejce, která potom barvily.

A já doufám, že jsme si nemoci vybrali na dlouho dopředu a Kubík už ze školky nic nedonese a vydrží zdravý.

Připravila Naďa Barochová.