Leden a únor: návrat do školky po spálové angíně, Kubík se stále častěji vzteká

Po nemoci

Jak víte, v prosinci Kubík onemocněl spálovou angínou a nakonec po nemoci nastoupil až 16. ledna. Chtěla jsem mu dát dostatečný čas na rekonvalescenci a kromě toho, když jsem volala do školky na konci prvního týdne v lednu, tak mi paní ředitelka řekla, že spálová angína ve školce stále řádí.

Jak Kubík zvládl návrat po měsíci?

První den byl docela strašný. Kubík ve školce ráno plakal a odpoledne mi paní ředitelka říkala, že toho hodně zapomněl. Měla tím na mysli hlavně režimové momenty. Nicméně velmi rychle si zase zvykl, což bylo prima.

Fotky ze školkových výletů

Myslím, že to už bylo někdy v prosinci, kdy se ve školce objevilo album fotek z výletů a my jsme si mohli fotky jednak prohlédnout a také vypsat čísla těch, o které bychom měli zájem. To mě velmi potěšilo, protože je to takový pohled do zákulisí.

Ve školce měli bílý den

Co to znamená? Všechny děti měly za úkol přijít celé v bílém. Bílý den byl nahlášen v dostatečném předstihu, ale pro nás naštěstí žádné zvláštní shánění neznamenal. Doma jsem našla světlé punčocháčky a bílých triček tu mám zásobu, díky tomu, že na ně maluji. Ve školce pak paní učitelka s dětmi vyrobila čelenky se sněhovou vločkou a děti přivolávaly sníh. Řekla bych, že byly docela úspěšné. :)

Opět nemoc

Bohužel po dvou týdnech ve školce se u Kubíka opět objevila nemoc. V neděli ráno se vzbudil a stěžoval si na bolest v krku, nechtěl jíst ani pít. Udělala jsem mu na krk zábal a Kubík ležel v posteli. Kolem poledne dokonce usnul a vzbudil se s vysokou teplotou. Tak jsme se oblékli a vyrazili na pohotovost. Paní doktorka napsala Kubíkovi opět antibiotika. Přiznám se, že jsem nebyla úplně přesvědčená o nutnosti je nasadit, jenže když pak Kubík doma plakal bolestí, tak jsem to nevydržela a léky mu dala. Úleva přišla prakticky okamžitě a už večer Kubík normálně pil a druhý den i začal jíst. Nicméně to znamenalo další dva týdny bez školky.

Maškarní

V době, kdy už měl Kubík dobraná antibiotika, ale ještě by měl být doma, byl zrovna ve školce maškarní ples s klaunem. Mluvilo se o něm už měsíc dopředu a Kubík se na něj hrozně moc těšil. Po domluvě s naší paní doktorkou jsem ho tam ten jeden den na dopoledne pustila. On si to moc užil, šel za piráta a musím říct, že i ostatní děti byly kouzelné.

Divadlo

Děti byly opět v divadle. Tentokrát šly za kulturou. A Kubík ve školce předvedl scénku, že do divadla jít nechce. Když mu paní učitelky řekly, že může tedy jít do třídy ke Koťátkům a zůstat ve školce, tak ho trucování přešlo a do divadla šel.

Vztekání a vzdor

Bohužel se teď s tímto chováním u něj setkáváme poměrně často. Ráno vstává s tím, že nechce do školky, nechce snídat, nechce si čistit zuby, nechce a neumí se obléknout.... a odpoledne většinou pokračuje v podobném duchu. Když ho vyzvedávám ve školce, tak trvá na tom, že se neumí převléct, já zase nehodlám ustupovat. Pomoci mu můžu, ale nebudu ho oblíkat jako mimino. Doma si taky vždycky nějaký důvod ke vzdorování najde. A jsou to blbiny – nechce sedět u stolu na svém místě, najednou nejí brambory, nutně potřebuje zrovna tu hračku, se kterou si už hodinu spokojeně hraje Hanička. Nebo co jsem si teď vzpomněla a nad čím rozum zůstal úplně stát, byla situace, kdy chtěl hrát prší, tak mě požádal o karty, já je zamíchala, rozdala a on s nimi vztekle hodil na stůl, že hrát nebude, že nemá čerta (= žaludové eso). A naštvaný na celý svět odešel trucovat do pokoje.
Holky v diskuzním klubu mě hodně uklidnily, že je podobné chování běžné i u jejich dětí, ale přesto musím říct, že je to náročné na nervy nebohých rodičů.

Další nemoc?

A aby toho náhodou nebylo málo, tak od sobotního večera Kubíkovi není moc do smíchu. V neděli ani nechtěl moc jíst a po obědě si šel lehnout, což je vždycky špatné znamení. Měl dokonce i teplotu. Po vyspání vypadal o něco lépe, tak uvidím, co se z toho vyvrbí. Jestli bude zase nemocný, tak už mě klepne. Dopuji ho nyní vitamíny, čajem, sirupy... a doufám, že to zvládneme.

Nyní jsou u nás jarní prázdniny, takže bude Kubík i tak celý týden doma, tak doufám, že bacila zaženeme a budeme moci normálně fungovat.

Připravila Naďa Barochová.