Říjen: výlety, návrat po nemoci do školky

Co je u Kubíka nového?

Už je to měsíc, kdy jsem vám psala naposledy. Kubík už si na školku pěkně zvykl a chodí bez pláče. Během posledního měsíce byl ale ve školce jen 14 dní.

Druhý týden v říjnu měli ve školce hodně akční

V pondělí si děti měly do školky přinést bramboru a vyráběly panáčka Bramboráčka. No musím přiznat, že zcela evidentně Kubíkovi hodně pomáhala paní učitelka. Ale výsledek stojí za to. Také byl Kubík na svého panáčka náležitě pyšný a dodnes ho máme doma na výstavce.

V úterý byly děti na výletě. To jsme měli průšvih, protože jsme zapomněli s sebou dát Kubíkovi batůžek s pitím. Já si totiž zase špatně vyložila jedno školkové sdělení, ve kterém stálo, že ve středu děti pojedou do Domu pohádek. Já to pochopila tak, že se výlet tím pádem přesouvá z úterka na středu... a ono ne. Měli jak svůj klasický úterní výlet, tak i extra akci ve středu, kdy jela do Domu pohádek celá školka. Poučila jsem se a pro příště nebudu nic předjímat, a buď se zeptám, anebo dám raději batůžek pro případ, že bude potřeba. Z Domu pohádek si Kubík přivezl nádherného draka a taky obrovský zážitek, protože tam i zpátky jely děti autobusem vypravovaným od školky.

Na školce se mi moc líbí, že se dětem skutečně věnují a vymýšlejí jim spoustu různých aktivit. Kubík se začal už více zapojovat do výtvarných činností a tak už na výstavce bývají i jeho výtvory.

Ňaminku na výlet ano či ne?

Následující týden byl Kubík ve školce jen v pondělí, kdy měli v plánu výlet do lesa. Jako vždy jsem mu dala do batůžku láhev s vodou a jedno balení Brumíka – lodiček. Odpoledne jsem si pak na lavičce ve školce četla vzkaz rodičům, že dětem nemáme na výlety dávat sladkosti, že pak nechtějí obědvat. Tak nevím, co si o tom mám myslet, protože na schůzkách i před prvním výletem nám naopak bylo řečeno, ať jim nějakou ňaminku do batůžku přibalíme. Každopádně Kubík se Brumíka ani nedotkl, tak nevím, jestli se to sdělení vůbec týkalo nás :)

Absence ve školce – nejprve pobyt u babičky, poté nemoc a podzimní prázdniny

Protože jsem dostala nečekanou nabídku práce, kterou jsem si nechtěla nechat ujít, odvezli jsme v pondělí odpoledne děti k babičce na hlídání (pomáhala i prababička po dobu, kdy babička byla v práci) a tak jsme Kubíka ve školce na úterý a středu omluvili. Ve středu večer při návratu do Plzně Kubík polovinu cesty plakal a stěžoval si na bolest ouška a tak jsem po příjezdu domů ouško prozkoumala a bylo mi hned jasné, že to je zánět středního ucha. Vzhledem k tomu, že na něj Kubík poměrně trpí, tak už ho celkem spolehlivě poznám. A tak ho Tom vzal na pohotovost ORL, kde mu ouško okamžitě píchli a tím bylo jasné, že školka už tento týden nehrozí.

V pondělí byl Kubík na kontrole a lékařka řekla, že už je naprosto v pořádku a že dokonce i může do školky. Jenže se jednalo jen o úterý, protože od středy byly podzimní prázdniny a ve školce opět koloval seznam dětí, které o prázdninách přijdou a protože situace byla navlas stejná jako při svátku v září, rozhodli jsme už dříve, že Kubík zůstane také doma. A přiznám se, že jsme ho tedy nechali doma i v to úterý, protože mi přišlo zbytečné ho vodit na jeden den do školky a navíc jsem došla k závěru, že trocha rekonvalescence po nemoci mu jen prospěje.

Měli jsme obavy, jak Kubík návrat do školky po tak dlouhé době zvládne

A tak se Kubík do školky vydal vlastně až po téměř 14 ti dnech pauzy. Měli jsme z toho obavy. Báli jsme se, že bude plakat a dělat scény, že do školky nechce, ale mile nás překvapil. Nebudu lhát – první den trochu plakal, ale nebylo to nic hrozného a další dny už zvládl bez slziček. Je teda fakt, že při odchodu z bytu kňourá pořád, ale to už je snad spíš rituál, než že by to myslel vážně. :) Už před barákem totiž po kňourání není ani památka a on vesele vykládá, že pojedou do školky autem a že se těší na Jiříka, Adámka a Vojtíška.

Taky si na školku a na hraní s dětmi hodně hraje doma. To pak musím být já nebo Tomáš třeba Jiříček a přehráváme zřejmě nějaké zážitky ze školky. Alespoň se tak něco dozvíme.

Na výletě byly děti mimořádně v pondělí. Ven ale chodí na procházky každý den, což mě mile překvapilo, už proto, že počasí nebylo zrovna příznivé a od kamarádek vím, že některé děti tolik času venku se školkou netráví. Jeden den děti sbíraly venku listy a pak s paní učitelkou vyráběly z listí housenku. Od té doby Kubík venku neustále obdivuje krásu listí, sbírá ho a chce ho nosit domů.

Co se už ve školce naučil? Hlavně odmlouvat.

Ke všemu má tisíc řečí a nic nemůže udělat hned. Někdy mám chuť mu nasekat zadek, ale obávám se, že by to k ničemu nebylo. On jde třeba na záchod a já na něj zavolám: „Kubíku, umyj si ruce.“ (protože občas zapomíná) a on na mě volá nazpátek: „TY si umyj ruce.“ A podobných dialogů máme během dne desítky. Doufám, že ho to přejde dřív, než mi rupnou nervy. :)

Ale zase abych ho jen „nepomlouvala“, tak ho musím i pochválit. Ve školce se také naučil moc hezky vybarvovat omalovánky. Dřív ho nějaké barvy nebo přetahování nezajímalo, ale teď se hodně snaží.

Připravila Naďa Barochová.